Jak chuďas ke štěstí přišel? Náhoda přihrála golf malému Francisovi až pod nos. Chytil příležitost za pačesy a už ji nepustil. Jako amatér se dopracoval vlastní pílí k vítězství US Open roku 1913.
Byla to tehdy prvotřídní senzace. Americký amatér Francis DeSales Ouimet porazil dva britské profesionály Harryho Vardona a Teda Raye.
Malý Ouimet se narodil Mary Ellen Burkeové a Arthuru Ouimetovi roku 1893 na bostonské periférii Brookline. Matka byla chudá Irka a otec francouzsko-kanadský přistěhovalec také bez peněz. Do takových poměrů se tehdy nerodili golfisté, natožpak golfoví šampioni…
Americký sen v Bostonu
Ouimetovi ovšem nahrál americký sen. Boston se v té době stal raketovou rychlostí technickým a hospodářským lídrem nejen Massachusetts, ale celých Spojených států amerických. Přímořské močály byly zavezeny a spojil se plebejský přístav s univerzitním centrem Cambridge. Byly postaveny první americké mrakodrapy. Roku 1897 zde začalo jezdit první americké metro.
Tomu odpovídal společenský kvas. Obyvatelé vesnice Brookline, které se stále postaru říkalo Muddy River (kalná řeka), jako první občané USA požadovali volební právo pro ženy. Roku 1882 to bylo hlavní téma kampaně Benjamina Butlera ke zvolení guvernérem. Podařilo se to až v roce 1920.
Chudé novorozeně Francis tohoto liberálního kvasu využilo až do dna. Sportovní i osobní život mělo fascinující.
Osudová náhoda: 17. jamka
Když byly Francisovi čtyři roky, rodina koupila dům na Lee Street naproti Clyde Street v Bruooklinu. Jednalo se spíš o pastoušku, protože rodina Ouimetových se jen horko těžko držela těsně nad dnem společenského žebříčku. Vtip byl v tom, že dům stál přes ulici přímo proti 17. jamce The Country Club.
Klub byl založen roku 1882 a stal se nejstarším čistě golfovým spolkem ve Spojených státech. Stalo se tak deset let před narozením Francise Ouimeta. Prvních šest jamek na stálém hřišti bylo vytyčeno třemi členy klubu v roce 1893, když se malý Ouimet narodil.
Roku 1894 byl brooklinský The Country Club jedním z pěti klubů, které založily United States Golf Association. To byl Ouimetovi jeden rok.
Skotský profesionální golfista Willie Campbell se postaral o plných osmnáct jamek do roku 1899. To už malý Ouimet dva roky bydlel u hřiště.
Po nákupu dalších pozemků navrhli členové klubu tři nové jamky, které se otevřely v roce 1908. V tu dobu byl Francis DeSales Ouimet na zdejším hřišti nejen caddy, ale i hráč. Aby mu zůstal amatérský status, musel se vzdát dobré práce v golfovém klubu ve svých šestnácti letech. Taková byla tehdy pravidla. Profesionální caddy byl považován za profesionálního golfistu.
Roku 1896 klub najal jako golfového architekta a profesionálního hráče Alexe Campbella, který zde působil do roku 1916. Měl velký vliv na Ouimeta, kterého pozvedl z uznávaného nosiče na hráče světového kalibru.
Poslední renovaci hřiště udělala Rees Jones roku 1988. The Country Club je považován za nejlepší hřiště v Massachusetts a hostil nejvíce špičkových turnajů. Green má celkem dvacet sedm jamek, rozdělených na dvě hřiště. Hlavní hřiště se skládá z devítek Clyde a Squirrel, v podstatě původních osmnácti jamek. Dodnes si tedy každý může zahrát na hřišti použitém pro US Open 1913. Je to hřiště, které stále hrají členové klubu. Dalších devět jamek je Primrose Course, výkonnostní hřiště postavené roku 1927.
Černoši, Irové, Židé ani ženy!
Abychom si ovšem Boston příliš neidealizovali, musíme dodat, že od roku 1843 zakazovalo městské právo prodej nemovitého majetku „jakémukoliv černochovi nebo rodákovi z Irska“. Do brooklinského Country Clubu nebyli až do 70. let 20. století přijímáni Židé.
Klub otevřel plné členství ženám teprve roku 1989. Do roku 1994 nebyli přijímáni jako členové žádní černoši. Afroamerický guvernér Deval Patrick si později stěžoval, že on a jeho manželka byli v klubu „načerno“.
Americký amatér vítězí nad britskými profesionály
US Open roku 1913 pořádala americká golfová asociace v The Country Club Brooklin. Jasnými favority byli legendární angličtí hráči Harry Vardon (vítěz US Open 1900 a čtyřnásobný vítěz British Open) a Ted Ray (úřadující vítěz British Open).
Po sedmdesáti dvou jamkách se dvojice ocitla na remíze s dvacetiletým amatérem Francisem DeSales Ouimetem, který vyrostl přes ulici od hřiště a byl bývalým klubovým caddym. Do druhého dne si vynutil osmnáctijamkové play-off. V šokujícím rozuzlení porazil amatér oba špičkové profesionály před četným publikem.
Tak velké davy golfu do té doby nikdy nefandily. Nadšené novinové články zaujaly americkou veřejnost a Ouimet se stal golfovou ikonou. Počet golfistů v USA se díky němu během následujících deseti let ztrojnásobil. Tomu odpovídala výstavba nových hřišť včetně mnoha veřejných, které zpřístupnily hru obrovskému množství sportovců.
Golf děkuje Ouimetovi, že ho přivedl do hlavního sportovního proudu. Před jeho vítězstvím nad Vardonem a Rayem golf ovládali britští hráči. V Americe byl tento sport omezen na hráče s přístupem do soukromých zařízení. Veřejných hřišť bylo velmi málo. První bylo otevřeno v newyorském Bronxu roku 1895.
Práce, sport, zábava
Francis Ouimet začal dělat caddyho v jedenácti letech. Zároveň ho golf bavil. S holemi vypůjčenými od staršího bratra a míčky nalezenými na hřišti se sám naučil hrát. Jeho excelentní hra brzy upoutala pozornost členů country klubu a zvláště šéfa nosičů Dana MacNamary. Díky nim se Ouimet stal nejlepším středoškolským golfistou Massachusetts.
Jeho otec Arthur ovšem trval na tom, že má z klubu i ze školy odejít a udělat se svým životem „něco užitečného“. Francis Ouimet tedy pracoval v drygoods store neboli prodával textil, drogerii a konzervované potraviny. Když dostal práci v obchodě se sportovním zbožím, oklikou se vrátil ke golfu. Mimochodem obchod patřil špičkovému baseballistovi Georgi Wrightovi z týmu Boston Red Stockings, jehož jméno se později dostalo do Síně slávy.
V roce 1913, ve věku dvaceti let, vyhrál Ouimet svůj první významný titul Massachusetts Amateur. V příštích letech získal tuto trofej ještě pětkrát.
Začátkem září se zúčastnil turnaje US Amateur v Garden City Golf Club na Long Islandu v New Yorku, kde ve čtvrtfinále prohrál s pozdějším šampiónem Jeromem Traversem. Když ho viděl na greenu prezident Golfové asociace Spojených států Robert Watson, osobně ho pozval na národní profesionální mistrovství US Open. Bylo přeloženo na polovinu září z původních červnových termínů, aby umožnilo účast špičkových britských golfistů Harryho Vardona a Teda Raye.
Ouimet pozvánku na turnaj odmítl, protože se právě vrátil z National Amateur a nemohl chybět v zaměstnání. Jeho účast na US Open ovšem golfová asociace domluvila přímo se zaměstnavatelem, který měl porozumění pro sport, byť golf je zcela jiná disciplína než baseball.
Francis Ouimet se nikdy nestal profesionálem. Chtěl zůstat amatérem po celou svou kariéru. Již před úspěchem na US Open 1913 se totiž rozhodl, že bude pracovat ve světě byznysu. Tím se striktně řídil a až do konce života se živil jako bankéř a burzovní makléř. Druhým jeho obrovským úspěchem bylo vítězství US Amateur následujícího roku 1914.
Během 1. světové války narukoval do armády, kde se vypracoval na poručíka. Hned po válce 1918 se oženil se Stellou Sullivanovou a měli dvě dcery Janice Salvi a Barbaru McLean.
Ouimet vyhrál US Amateur ještě jednou roku 1931. Před tím během 20. let těsně prohrál několik zápasů s Bobbym Jonesem, který v tomto desetiletí dominoval amatérskému golfu.
Další jeho výkony byly také impozantní, ačkoliv trochu blednou vedle tří vítězství US Open a US Amateur. Hrál v prvních osmi týmech Walker Cupu a byl kapitánem dalších čtyř s týmovým rekordem 11-1. V roce 1951 se stal prvním zvoleným kapitánem Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews mimo Velkou Británii. V roce 1955 se stal prvním držitelem Bob Jones Award, nejvyššího vyznamenání uděleného USGA za vynikající sportovní chování.
Zemřel roku 1967 v Newtonu v Massachusetts. Shodou okolností ve městě, kde se narodil Edward Edgar Lowery, který mu dělal caddyho během památného vítězství roku 1913. V roce 1974 byl uveden do Světové golfové síně slávy.
Golfové stipendium a cena za přínos golfu
Ouimetovi přátelé zřídili roku 1949 golfové stipendium pro caddy a pojmenovali jej Francis Ouimet Scholarship Fund. Slouží na studijní podporu mladým lidem, kteří pracují jako nosiči v golfových klubech v Massachusetts. První běh měl třináct žáků, kteří obdrželi podporu celkem 4600 dolarů. Od té doby bylo na Ouimet Scholars vybráno více než 6300 studentů, kteří obdrželi více než 43 milionů dolarů. Podpora je určena pro lidi, kteří se golfu věnovali alespoň dva roky jako nosiči, pracovali v profesionálních obchodech a v provozech golfových klubů. Je to největší nezávislý stipendijní fond v Massachusetts.
Cena Francise Ouimeta za celoživotní přínos golfu byla poprvé udělena v roce 1997 a od té doby se každoročně vyhlašuje na banketu stipendijního fondu. Mezi její držitele patří například Arnold Palmer (1997), Peter Jacobsen (2006), Jack Nicklaus (2007) a Annika Sörenstam (2010). V roce 2021 ji obdržel Jim Nantz za sportovní přenosy a televizní pořady s golfovou tematikou.
Překrývající úchop
Francis DeSales Ouimet používal překrývající úchop k držení hole. Byl jedním z prvních špičkových golfistů, kteří tuto metodu použili. Způsob gripu převzal od svého soupeře Harryho Vardona, který byl hlavním inovátorem v tomto oboru.
Techniku od té doby používá mnoho golfových šampionů i amatérských golfistů. Základem pro praváky je, že pravý malíček spočívá na levém ukazováčku. Leváci to mají pochopitelně obráceně.
Mentor šampiona, který přišel po něm
Francis DeSales Ouimet si nenechal tajemství špičkové hry pro sebe. Mentoroval a koučoval mladého Gene Sarazena, který se časem vypracoval v jednoho z největších golfových šampionů.
Posuďte sami, italský golfista Gene Sarazen byl jedním z pěti hráčů světa, kteří získali kariérní Grand Slam: vyhrál US Open 1922, 1932, PGA Championship 1922, 1923, 1933, The Open Championship 1932 a Masters Tournament 1935. Celkem vyhrál třicet osm turnajů PGA Tour. Kromě toho vynalezl typ hole sand wedge na hru v písečných bunkrech. Slavný je jeho kousek z roku 1935, kdy na hřišti Augusta National Golf Club trefil jamku ze vzdálenosti 212 metrů. Dosud se nenašel golfista, který by ho v tom předstihl.
Ikonická fotografie
Od slavného vítězství 1913 obíhá po naší planetě ikonická fotografie. Francis Ouimet kráčí po fairway se svým desetiletým caddym. Snímek patří do celosvětové golfové paměti. Sloužil jako logo při oslavách 100. výročí Golfové asociace Spojených států amerických, je vytištěný na obálce knihy Marka Frosta The Greatest Game Ever Played a podle něho byla postavena socha v Brooklinu.
Kdo byl Edward Edgar Lowery, který Ouimetovi pomohl k senzačnímu vítězství? Narodil se roku 1902 jako páté dítě chudých Irů, kteří se přistěhovali do Newtonu v Massachusetts. Přivydělával si jako caddy v brooklinském Country Clubu. Sám hrál po celý život nadšeně golf na amatérské úrovni. Mezi tím se ovšem stal dolarovým multimilionářem, který nadělal velké peníze jakožto prodejce automobilů v San Franciscu. Od dětství se netajil snem, že chce prodávat auta, což se mu bohatě splnilo.
Kromě účasti na Ouimetově senzačním vítězství US Open 1913 se Lowery zapsal do dějin golfu ještě jednou. Jakožto sponzor mladých amatérských golfistů uspořádal roku 1956 přátelský Zápas čtyř míčků v klubu Cypress Point. Do historie vešel jako nejlepší golf všech dob. Dva amatéři Ken Venturi a Harvia Ward se postavili proti dvěma profesionálům Benovi Hoganovi a Byronu Nelsonovi. Odborný tisk později napsal, že amatéři hráli silnou hru, ale profesionálové zápas zvládli. Venturi po letech řekl novinářům: „Byl to nejlepší golf, jaký jsem kdy viděl.“ O zápasu podrobně píše Mark Frost v knize The Match z roku 2007.
Lowery s Ouimetem zůstali do smrti přátelé. Když Ouimet v roce 1967 zemřel, Lowery nesl jeho rakev. Sám odešel z tohoto světa roku 1984. Jeho hrob najdete na hřbitově El Carmelo v Pacific Grove v Kalifornii.
Greatest Game Ever Played
US Open 1963 a 1988 se konaly v The Country Club k 50. a 75. výročí Ouimetova vítězství. Ke 100. výročí hostil Country Club významný turnaj US Amateur 2013.
Triumf Francise DeSales Ouimeta popsal Mark Frost v knize, která vyšla roku 2002. Stal se z ní bestseller Největší hra všech dob: Harry Vardon, Francis Ouimet a zrození moderního golfu (Greatest Game Ever Played: Harry Vardon, Francis Ouimet, and the Birth of Modern Golf). Režisér Bill Paxton podle ní natočil velkofilm se stejným jménem ve Walt Disney Studios roku 2005. Hlavní roli představuje herec Shia LaBeouf. Kniha, audiokniha i film jsou stále běžně k dostání v elektronických knihkupectvích a na streamovacích platformách. Aby se na ikonické vítězství nezapomnělo, vydala pošta United States Postal Service roku 1988 Ouimetův portrét na pětadvaceticentové poštovní známce.
