Televizní poplatek se nezvyšoval od roku 2008 a rozhlasový od roku 2005. Veřejnoprávní média se v EU financují z poplatků v 11 zemích. Výši poplatku stanoví zákon, o jeho změně tedy rozhoduje Parlament.
Aktuální informace o přípravě nového modelu financování České televize a Českého rozhlasu v chystané novelizaci zákona o televizních a rozhlasových poplatcích měl v pondělí přednést zástupce ministerstva kultury, který se ale z jednání omluvil.
Poplatek by se podle Dvořáka už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost.
Zatímco na těchto bodech se ČT a ČRo shodnou, liší se v pohledu na určení poplatku u právnických osob. ČT navrhuje platit podle počtu zaměstnanců, rozhlas chce zachovat nynější model odvíjející se podle počtu přijímačů.
Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 000 až 350 000. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.
Vedení ČRo podle ředitele komunikace veřejnoprávního rozhlasu Jiřího Hošny doufá, že poplatek se zvýší nejpozději od ledna příštího roku, aby bylo zajištěno financování těchto veřejnoprávních médií. Podle člena Rady ČT Vlastimila Ježka to ale vypadá na spíše pozdější dobu.
Koncesionářské poplatky
|
