„Bezvadně hoří,“ prohlásil na adresu amerických bojových vozidel Bradley a tanků Leopard ruský vůdce Putin. Po dlouhé době hovořil osobně s ruskými novináři o Ukrajině. Potvrdil, že Moskva hodlá odstoupit od dohody o vývozu ukrajinského obilí.
Ze situace po smrti Alexeje Navalného musíme vyvodit vlastní závěry. Opozice proti Putinovi a jeho režimu v Rusku již prakticky neexistuje. Ruský lid stojí pevně za svým vůdcem v Kremlu – ať už z přesvědčení, nebo ze strachu. Foto: Kremlin.ru Ruskou válku na Ukrajině Putin opět nenazval ani jednou válkou, ale pouze speciální vojenskou operací. Jako vždy obvinil USA, že se stále více „noří“ do konfliktu, což podle něj může vyvolat konflikt světový, ve kterém „nebude vítězů“. Jedinou možností podle Putina je, aby Západ přestal Ukrajině dodávat zbraně – pak prý sama požádá o mírové rozhovory.
Kyjev ale už mnohokrát prohlásil, že bude usilovat o osvobození okupovaných teritorií bez ohledu na postoj západních spojenců.
Putin také Ukrajince varoval, že pokud bude ostřelování ruských pohraničních oblastí pokračovat, nechá na ukrajinské straně vytvořit „sanitární prostor“. Co tím měl na mysli, neupřesnil.
Putin nepřiznal ostřelování civilních cílů
Ostřelování civilních ukrajinských objektů ruskými raketami Putin popřel, a to v rozporu se svědectvím novinářů i humanitárních pracovníků z celého světa, kteří se po Ukrajině pohybují. Naopak obvinil z útoků na civilisty Ukrajince. „My nebudeme pálit jako ti blbečkové na civilní objekty. Na obytné čtvrti. Budeme odpovídat výběrově,“ prohlásil. „To oni si začali válku v roce 2014 a my se ji pokusili zastavit vojenskou cestou,“ zdůraznil.
Jeho tvrzení se zásadně rozchází s realitou – Rusko zaútočilo na Ukrajinu a ruské rakety na ní denně zasahují civilní cíle a zabíjejí civilisty.
Podle ruského lídra má Rusko dostatek munice s ochuzeným uranem. Je to stejná munice, jakou dodala Velká Británie Ukrajině, ale Moskva ji zatím nepoužívá. „Až to bude potřeba, víme, co s ní dělat,“ řekl Putin doslova.
Milosti pro bojující vězně
Stejně tak podle něj není zatím potřeba vyhlašovat další mobilizaci ani válečný stav v celé zemi a posílat na frontu vojáky základní služby. Taková situace ale přece jen nastat může. Prezident naznačil, kdy budou mladí vojáci muset splnit svou „svatou povinnost“: pokud bude opravdu ohrožena Belgorodská, Kurská a další ruské oblasti. Dobrovolníci se podle něj teď na frontu jen hrnou. „Ruský mužik pomalu zapřahá, ale rychle jede,“ konstatoval Putin. Přiznal, že podepisuje milosti pro vězně, kteří byli naverbováni na frontu a bojují.
Připustil, že Ukrajina nyní na některých úsecích útočí, ale prý „marně“. Ztráty na ukrajinské straně jsou údajně desetkrát vyšší než na ruské, což ale opět neodpovídá informacím z nezávislých zdrojů.
Nejasné ruské cíle
Značnou nejistotu vnesla mezi řady novinářů Putinova rétorická otázka ohledně Kyjeva a následné naprosto nejasné plány ruského vůdce ohledně ukrajinské metropole: „Máme se tam vracet, nebo ne?“ Ihned si odpovídá: „V závislosti na tom, jaké cíle před sebe stavíme, musíme rozhodnout otázku mobilizace, ale to nyní není nutné“. Řekl také, že cíle „speciální vojenské operace se mění, jak se mění situace“, ale „celkově my nic měnit nebudeme, protože to pro nás má zásadní význam“, čímž se marně snažil zodpovědět jasnou otázku jednoho z vojenských zpravodajů, jako jsou nyní cíle Ruska na Ukrajině.
Poté Putin prohlásil, že ruští vojáci už v Kyjevě byli. „Zaprvé jsme se tam dohodli a získali slušnou dohodu o tom, jak je možné v klidu vyřešit situaci, jenže oni ji vyhodili. A za tu dobu jsme došli tam, kde jsme teď,“ řekl. Prezident upřesnil, že nyní Rusko drží prakticky celé Novorusko a značnou část Doněcké lidové republiky (část ukrajinského Donbasu okupovanou Rusy) s přístupem k Azovskému moři, Mariupol a skoro celou takzvanou Luhanskou lidovou republiku (druhá okupovaná část Donbasu).
Putin se vůbec nezmínil o tom, že Rusové vloni v březnu skutečně došli až na okraj Kyjeva, byli odsud ale vytlačeni a utrpěli obrovské ztráty. Poté byli vyhnáni z dalších okupovaných teritorií kokem Chersonu a Charkova.
Padla i opatrná otázka na vztah soukromé Prigožinovy armády – vagnerovců – a ministerstva obrany. Kontrakt se státem Prigožin odmítl podepsat. Putin v tomto sporu podpořil ministerstvo. (Rg.ru )
