Neshoda je například v tom, kam se všechny vysbírané obaly od obchodníků mají svážet. Zatímco na Slovensku lahve a plechovky nakonec skončí na jednom místě, konkrétně v třídicím centru na západě země, v Česku by to mělo být podle ministerstva jinak.
Svážet všechny vysbírané obaly na jedno místo podle resortu nedává v České republice ekonomicky ani environmentálně smysl. Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková upřesnila, že Česko má na rozdíl od Slovenska vyšší hustotu osídlení, navíc relativně stejnou ve všech krajích.
„Již dnes existují nejméně tři třídicí linky, které dokážou s materiálem pracovat. Další by měly vzniknout. Navíc díky kratší vzdálenosti od míst sběru k místům, kde se bude získaný materiál třídit, se ušetří nejen náklady na svoz, ale také podstatně emise skleníkových plynů a škodlivin do ovzduší vyvolané dopravou zálohovaných nápojových obalů,“ zmínila.
Podotkla také, že i slovenský operátor chtěl budovat druhé třídicí centrum. „Aktuálně totiž petka nebo plechovka z Prešova putuje přes celé Slovensko do Nového Města nad Váhom, kde dojde k roztřídění,“ řekla Ješátková.
Právě tam, přesněji v obci Kočovce, se materiály třídí podle druhů a barev. Plastové obaly se rozdělují na pět barevných proudů, mezi nimi je třeba transparentní, modrý či zelený. Vytříděný plastový a kovový materiál se poté slisuje do balíků a následně putuje do recyklačních firem. Obaly do obce Kočovce míří z pěti meziskladů rozmístěných po celé zemi, případně rovnou z odběrných míst.
Třídicí centrum bylo na Slovensku vybudováno těsně před spuštěním zálohového systému, ten funguje od začátku roku 2022.
„Na základě zkušeností ze zemí, které provozují zálohové systémy již desetiletí a výchozí situace, se vlastníci Správca zálohového systému rozhodli vybudovat vlastní třídicí centrum,“ uvedla tisková mluvčí slovenského Správca zálohového systému Monika Farka.
Pozor na čistotu
Tisková mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová upozornila, že materiál by se neměl zpracovávat v třídicích centrech, kterými procházejí jiné kontaminované materiály. Na Slovensku totiž do třídicího centra míří pouze PET lahve a plechovky z odběrných míst.
„Kvůli zpracovávání celého spektra jiného odpadu nezajistí stávající třídicí centra dostatečně čistý materiál pro kontakt s potravinami. Také recyklační firmy jako je například výrobce plastových obalů APLA potvrzují, že většinu PET materiálu pro další recyklaci pro potravinářství musí nakupovat ze zahraničí, protože materiál z ČR není dostatečně čistý,“ zmínila Havligerová.
Podotkla také, že operátor by se měl chovat jako řádný hospodář a celý systém by měl být efektivní. „Srdcem efektivního zálohového systému je právě efektivní svoz a třídění vysbíraných obalů. Jakékoliv neefektivity v této oblasti v konečném důsledku mohou vést k navýšení cen nápojů pro spotřebitele,“ řekla.
„Systém musí být ekonomicky soběstačný a jeho hospodaření vyrovnané. Zákaz výběru mezi využitím již existující infrastruktury a postavením vlastního třídicího centra a svozu zamezí výběru nejvíce efektivního řešení. Ze slovenské zkušenosti víme, že vybudování vlastní třídicí linky bylo ve výsledku mnohem efektivnější než využívání stávajících kapacit,“ zmínila.
Havligerová také poukázala na rozdělení nevrácených záloh. Zatímco například na Slovensku připadnou nevrácené zálohy Správci zálohového systému, podle českého ministerstva životního prostředí by měla část nevrácených záloh připadnout obcím.
Co se bude dít s nevrácenými zálohami?
|
„Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy jiného systému. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě,“ řekla Havligerová.
Neexistuje ověřená cesta
Ministerstvo životního prostředí ale uvedlo, že zálohování funguje v každém evropském státě trochu jinak a není v praxi možné převzít jeden univerzálně fungující systém.
„Nevrácená záloha reprezentuje obal PET nebo AL, který zůstal v obecním systému, tedy že zůstal ve žlutém kontejneru, černé popelnici nebo pohozený ve volné přírodě. S tímto obalem mají náklady obce, nikoliv operátor. Proto je nelogická úvaha, že se původce odpadu, což je nápojový segment vyhne platbě za sběr a využití daného obalu,“ uvedla k nevráceným zálohám tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.
„Návrh MŽP proto obsahuje tuto pojistku, kdy obce získají 15 % z nevybraných záloh, které zaplatili spotřebitelé. Nevybrané zálohy nejsou automaticky finanční zdroje budoucího operátora, ale občana, který se rozhodne koupit a nezálohovat. Čímž vytváří náklady obcím. V České republice jsou původci odpadu obce, na Slovensku ne,“ doplnila.
K zálohování je však ještě delší cesta, podle ministra životního prostředí Petra Hladíka by mohl zálohový systém začít fungovat nejdříve v polovině roku 2025. Návrh zákona o obalech chce resort v paragrafovém znění představit do konce letošního roku.
Jak by zálohování mělo v Česku vypadat?
Zdroj: MŽP |
