Může se vypařit vosk ze zídky?

Česká výprava na kvalifikačním závodě na OH v Římě nedopadla zrovna úspěšně. Trochu nás zachránila Laura Žáčková, která na svém prvním světovém závodě dokázala utáhnout úctyhodnou 31 pozici. Ostatní česká jména byla ale zapomenuta hluboko v tabulce pořadí.

Úspěch slavil Rišo Tury, který vybojoval poctivý 9. místo a jen o jeden flek mu uteklo velký finále. I tak ale nasbíral cenné body potřebné k účasti na OH ve Francii. Rišo dokáže konzistentně ve světový konkurenci přinášet výsledky a má díky tomu největší šanci dostat se do Paříže z celý československý crew. 

Neúspěch Čechů byl podtržen některými nešťastnými vyjádřeními na sociálních sítích. Prosadit se ve světové konkurenci je bezesporu dost náročný, ale vysvětlovat to vypařením vosku je nešťastné. Na tento výrok jednoho z členů české reprezentace jsme se zaměřili a (ne)vědecky jsme ho ověřili. 

Zídky a raily se mažou voskem, aby na nich klouzal skejt a daly se na nich dělat triky. Většina skejťáků používá k tomuto účelu obyčejné svíčky. Ty jsou převážně tvořeny kombinací parafínu a přírodních vosků. Taková svíčka má bod tání od 43 do 49°C. Bod tání ale pouze znamená, že se vosk přemění na kapalinu. K odpařování dochází až při teplotě nad 300°C.

22.6. – tedy den, kdy se jela kvalifikace závodu byla v Římě naměřena maximální teplota 39.2°C, což opravdu není málo. Podle studie z roku 2022, která zkoumala teplotu povrchů v pouštním klimatu dosáhl jak beton, tak železo, maximální teploty 62.2°C. Tyto teploty byly zaznamenány v podobném žáru, který zažili jezdci v Římě, ale v žádném případě se teplota ani na povrchu skateparku nedostala k hranici odpaření vosku.

Dle našich vědeckých zjištění je tedy jasné, že vosk se sice mohl přeměnit v kapalinu, ale rozhodně se nemohl vypařit. Neúspěch v závodě je tedy čistě pochybením na straně člena reprezentace.