Zelenskyj jednal v Bulharsku o podpoře Ukrajiny i NATO. Z Česka vyrazí do Turecka
Ukrajina a Bulharsko se dohodly na aktivnější spolupráci v obraně, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Sofii po jednání s bulharskými představiteli. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinský státník přijel do bulharské metropole kolem poledne místního času, podle agentury DPA ho pozvala nová prozápadní bulharská vláda. Zelenskyj z Bulharska zamíří do Česka, uvedla agentura AP. V pátek by měl navštívit Turecko.
„Jednali jsme o vojenské pomoci, kterou Bulharsko poskytuje naší zemi. Počítáme s pokračováním spolupráce, která už zachránila mnoho životů,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci. Bulharsko také vyzval, aby se podílelo na obnově jeho země. Na telegramu mezitím informoval o setkání s premiérem Nikolajem Denkovem. „Hlavním tématem našich rozhovorů je samozřejmě bezpečnost našich zemí a celé naší Evropy, podpora obrany a obranná spolupráce. Základní prioritou je energie,“ napsal.
V předchozím příspěvku na stejné platformě Zelenskyj uvedl, že má na programu také mimo jiné jednání se svým protějškem Rumenem Radevem. „Podpora obrany, euroatlantická integrace Ukrajiny, summit NATO, bezpečnostní záruky a realizace mírového plánu,“ napsal po příletu do Sofie Zelenskyj. Kyjev usiluje o to, aby NATO na nadcházejícím summitu ve Vilniusu dalo Ukrajině jasný signál, že země bude moci v budoucnu vstoupit do Severoatlantické aliance.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na cestu prezidenta do Bulharska prohlásil, že Kyjev dělá vše pro to, aby do války „zatáhl“ co nejvíce zemí. Rusko napadlo svého souseda loni v únoru a Ukrajina se od té doby - i s pomocí dodávek západních zbraní - ruské agresi brání a snaží se dobýt zpět Rusy okupovaná území. „Mnoho zemí se už do tohoto konfliktu zapojilo, ať už přímo či nepřímo,“ řekl novinářům mluvčí ruské hlavy státu podle agentury TASS. Zelenského jednání podle něj nebude mít zásadní vliv na „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá svou vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj do Sofie přiletěl bulharským vládním speciálem z moldavské metropole Kišiněva. Moldavsko sousedí s jihozápadní částí Ukrajiny. Do bulharské metropole přiletěl krátce po poledni místního času (tedy po 11: 00 SELČ).
Server Politico před tím napsal, že se jednání mají zaměřit na dodávky zbraní na Ukrajinu a spolupráci ohledně jaderných elektráren. Setkání Zelenského s Radevem označil jako potenciálně napjaté, jelikož bulharský prezident bývá označován za proruského a staví se odmítavě k vyzbrojování Kyjeva.
Bulharsko, které je členem Evropské unie a také Severoatlantické aliance, vyváží na Ukrajinu množství munice od začátku ruské invaze loni v únoru, činilo tak ale hlavně přes prostředníky. Server Euractiv dříve poznamenal, že Bulharsko Ukrajině neposkytuje stíhačky ani tanky, ale zejména starou munici, která je stále použitelná. Bulharská armáda je jednou z mála v rámci NATO, která má stále velké zásoby munice do starých sovětských zbraní, které Ukrajina ve velkém používá.
Nový ministr obrany Todor Tagarev před pár dny v rozhovoru se státní televizí BNT uvedl, že Bulharsko letos navýší vojenskou pomoc Ukrajině. Dodal, že zbraně budou poslány poté, co Sofia dokončí analýzu potřeb ukrajinské armády a rovněž toho, jakou pomoc je bulharská armáda schopna poskytnout.
Vláda Nikolaje Denkova, který je podle Politica silně proukrajinský, nastoupila do funkce začátkem června poté, co dohodu na jejím vytvoření po složitých jednáních oznámila dvě prozápadní uskupení - koalice kolem strany GERB expremiéra Bojka Borisova a reformistický blok kolem strany Pokračujeme ve změně bývalého premiéra Kirila Petkova.
Zelenskyj zamíří i do Turecka
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek navštíví Istanbul, kde bude jednat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Dnes to píší turecká média. Oba politici by měli hovořit o válce na Ukrajině či o budoucnosti dohody o přepravě ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře, kterou Turecko pomohlo dojednat.
V konfliktu, který začalo Rusko v únoru loňského roku, se snaží Turecko vystupovat jako prostředník. Loni v srpnu Erdogan navštívil Ukrajinu a se Zelenským jednal několikrát po telefonu.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.
Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, jež s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.
„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informaci šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20.000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
Mezi hlavními body pátečního jednání bude dohoda o přepravě ukrajinských zemědělských komodit, která vstoupila v platnost zhruba před rokem. Dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou pomohly dojednat OSN a Turecko. Smlouva byla několikrát prodloužena a její platnost končí 17. července. Moskva již uvedla, že nevidí důvod, proč ji obnovit. Rusko dlouhodobě tvrdí, že není naplněna ta část dohody, která má usnadnit export ruských zemědělských komodit a hnojiv.
V uplynulých týdnech turecká média informovala, že by zemi měl v blízké budoucnosti navštívit i ruský prezident Vladimir Putin. To, že Putina Erdogan pozval na oficiální návštěvu, potvrdila i ruská diplomacie. Žádné konkrétní datum však zatím nebylo zveřejněno.
