Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům. „Kyjev ušel od roku 2008 dlouhou cestu. Ukrajina se velmi přiblížila členství v alianci. Je čas to zohlednit ve všech našich rozhodnutích,“ komentoval dříve.
Zástupci některých aliančních zemí už v prvních hodinách summitu oznámili další významnou vojenskou pomoc určenou Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý odpoledne aliance shodla. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství (MAP).
„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
Akční plán členství (MAP - Membership Action Plan) je předstupněm plného začlenění do NATO. Zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Ukrajina o alianční členství požádala už v roce 2008, ale na tehdejším bukurešťském summitu NATO pozvánku nedostala. |
Lídři sice neupřesnili konkrétní body, které musí Ukrajina splnit, napsali však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability, jakož i dalších demokratických reforem a reforem bezpečnostního sektoru.
Členové aliance též schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. Nová strategie, kterou připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce.
Stoltenberg sdělil, že plány vyžadují vyšší investice členských zemí do obrany. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Současný cíl plní z 31 členů aliance plní jen 11 zemí a Česko mezi nimi není.
Stíhačky za přijetí Švédska do NATO? Turecko předvedlo pragmatický handl |
Zelenskyj ještě před příletem do Vilniusu dal najevo, že „nejistota je slabostí“ a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Po úterní Stoltenbergově tiskové konferenci řekl, že „NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina zase posílí NATO“. Jeho země si podle Zelenského zaslouží, aby mohla do aliance vstoupit.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do bloku se však stále nerýsuje, nyní především kvůli pokračující rusko-ukrajinské válce. Kyjev se však dožaduje příslibu, že po jejím ukončení bude do bloku přijat rychle.
V podobném duchu se vyjadřují i čeští představitelé, naopak Spojené státy nebo Německo jsou toho názoru, že začít prakticky jednat o ukrajinském vstupu je nyní předčasné.
Zelenskyj se ve středu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem. Podle jeho víkendového vyjádření Ukrajina nyní na vstup do NATO připravená není, členský stát podle něj musí kromě vojenských charakteristik být i funkční demokracií. Její členství však po skončení války Spojené státy podporují.
Spojenci se na summitu rovněž dohodli na novém balíku zvýšené podpory pro Kyjev. Například Francie poskytne rakety s plochou dráhou letu SCALP/Storm Shadow, uvedl podle AFP prezident Emmanuel Macron.
Také Německo dodá Ukrajině další zbraně, munici a vojenské vybavení za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun), citovala vládní zdroje agentura DPA.
Nová karibská krize, hodnotí ruský poslanec
Podle šéfa zahraničního výboru ruské sněmovny Leonida Sluckého by vytvoření stálých základen NATO u hranic Ruska vytvořit novou karibskou krizi, která v minulém století dovedla svět na pokraj jaderné války.
Sluckij také varoval před „provokacemi“ pramenícími ze zklamání Zelenského z výsledků summitu. Současně míní, že summit NATO bez ohledu na své rozhodnutí ohledně členství Ukrajiny „poskytne kyjevskému režimu nový stimul pokračovat v díle (Stepana) Bandery“, tedy vůdce ukrajinských nacionalistů v době druhé světové války.
„NATO v zásadě nepotřebuje Ukrajinu, je pro něj zajímavá jen jako pěšák v geopolitické zástupné válce proti Rusku, jako nástupiště pro boj vedený do posledního Ukrajince,“ řekl agentuře TASS Sluckij, který je současně předsedou menší prokremelské strany.
Zdůraznil, že ani dodávky americké kazetové munice nepomohou Kyjevu k vítězství a je podle něj jen otázkou času, kdy Rusko dosáhne cílů „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině.
Další chování Zelenského je podle Sluckého nepředvídatelné. „Jeho cílem je zatáhnout NATO do ukrajinského konfliktu, to je zjevné. Veřejně už vyjádřil nespokojenost s rozhodnutími vilniuského summitu. Proto nelze vyloučit ani provokace, a to je velmi nebezpečné,“ prohlásil a připomněl tvrzení ruské rozvědky SVR a jaderné korporace Rosatom ohledně hrozby teroristických útoků na jaderné objekty, především Záporožskou jadernou elektrárnu okupovanou ruskými vojsky.
Řešte v NATO elektrárnu v Záporoží, jste v dosahu zamoření, řekla Zacharovová |
Sluckij se také ohradil proti výzvě summitu adresované třetím zemím, aby ukončily jakoukoliv pomoc válce Ruska proti Ukrajině. „NATO nemůže diktovat státům, které nejsou členy aliance, jaké mají mít vztahy s Ruskem,“ prohlásil. Předpověděl také, že snaha Západu vyvíjet nátlak na „země globálního jihu bude marná“.
„NATO tvrdí, že neusiluje o konflikt s Ruskem, ale ve skutečnosti je dávno zavlečeno do války na Ukrajině proti naší zemi,“ prohlásil. Dodal, že právě z aliančních zbraní jsou zabíjeni ruští vojáci a civilisté v Donbasu na východě Ukrajiny. Proto by se NATO mělo zdržet výzev jiným zemím a samo by mělo přestat financovat a vyzbrojovat kyjevský režim, prohlásil Sluckij.
Ratifikace vstupu Švédska do NATO
Jednou z otázek summitu bude také podpora generálního tajemníka NATO. Alianční státy podle Bidenova poradce Jakea Sullivana jednohlasně vyjádří podporu prodloužení mandátu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi. „Jsme vděční za jeho vedení v kritické době, kdy procházela zkouškou mezinárodní bezpečnost a systém postavený na pravidlech,“ dodal Sullivan.
Stoltenberg v pondělí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem dojednal, aby „co nejdříve“ tureckému národnímu shromáždění předložil ke schválení švédský vstupní protokol do aliance.
Není summit jako summit. Trollové z NAFO a žralok z Egypta rozběsnili Rusko |
Za pouhou technickou otázku považuje ratifikaci vstupu Švédska do NATO maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Z členských zemí aliance dosud žádost Švédska neratifikovaly pouze Turecko a právě Maďarsko.
„Pozice Maďarska je jasná: Na Ukrajině potřebujeme mír co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak zachránit lidské životy. Náš postoj ke Švédsku je také jasný. Vláda podporuje připojení k NATO, proto jsme před mnoha měsíci parlamentu představili návrh k této záležitosti. Uzavření ratifikačního procesu je jen technický problém,“ řekl šéf maďarské diplomacie.
Silné NATO
Českou republiku ve Vilniusu zastupuje prezident Petr Pavel. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka.
Česko se podle Pavla významně zapojí do plánu posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde bude mít jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek. Český prezident upozornil, že Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů na bojišti dosažených do konce tohoto roku; pak se podle Pavla okno příležitosti dobýt zpět Rusy obsazená území pro Ukrajinu víceméně uzavře.
Ukrajina má šanci na územní zisky jen do konce roku, řekl Pavel summitu NATO |
„Komunistický režim v Československu padl před více než 30 lety. Lidé u nás tehdy nevěděli, co je to demokracie, nikdy to nezažili. Jen chtěli trochu víc svobody v jejich životech. Proto máme pochopení a jsme solidární vůči ostatním zemím, které zastávají podobné hodnoty. Musíme proto posílit vztahy v rámci NATO a budeme prosazovat spolupráce s ostatními demokratickými zeměmi. S těmi, které chtějí jednat o tom, aby byl svět bezpečnějším místem,“ řekl.
