Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v reakci na průlomové turecké rozhodnutí potvrdil, že americký prezident Joe Biden bude po konzultacích s Kongresem pokračovat v jednání ohledně dodávek stíhaček F-16 do Turecka.
Biden podle něj jasně avizoval, že dodávky podporuje. „Nekladl k tomu žádné výhrady... Má v úmyslu s tímto transferem pokročit,“ citovaly Sullivana v úterý ráno před začátkem summitu NATO ve Vilniusu americké agentury.
Turecko už v říjnu 2021 požádalo USA o nákup 40 stíhaček F-16 v nejmodernější verzi v hodnotě 20 miliard dolarů a takřka 80 modernizačních sad pro své stávající letouny. Washington však s takovým obchodem dlouho otálel nejprve kvůli přílišnému sbližování Ankary s Moskvou, vojenským akcím Turecka v sousedství a později se k tomu přidalo i turecké zdržování ratifikace přijetí Švédska do NATO.
O zákulisním „výměnném obchodu“ - stíhačky za Švédsko - se hovoří už několik měsíců. Řada expertů spekulovala, že právě schválení vstupu severské země používá Ankara pragmaticky jako páku v tlaku na Washington, aby svolil k modernizaci turecké flotily bojových letounů. A obráceně, že USA nepovolí prodej letounů, dokud Turecko seveřany nepustí dál.
Letos v únoru dokonce demokratická senátorka Jeanne Shaheenová a její republikánský kolega z výboru pro NATO Thom Tillis předložili prezidentovi Joe Bidenovi dopis, v němž požadovali, aby „prodej stíhaček F-16 do Turecka nezačínal“, dokud nebudou protokoly pro přistoupení Finska a Švédska ratifikovány.
Erdogan souhlasil. Žádost Švédska o vstup do NATO pošle k ratifikaci |
A zatímco turecký prezident Erdogan v pondělí pozdě večer souhlasil s tím, že po měsících nátlaku ze strany Spojených států a jejich spojenců postoupí tureckému parlamentu žádost Švédska o členství v NATO, americký ministr obrany Lloyd Austin telefonoval se svým tureckým protějškem Yasarem Gulerem.
Podle prohlášení Pentagonu projednali společné dvoustranné a mnohostranné obranné cíle. „Hovořili také o pozitivních rozhovorech mezi Tureckem, Švédskem a generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem, jakož i o podpoře ministerstva obrany při modernizaci turecké armády,“ uvedl Pentagon.
Turecko nové stroje nutně potřebuje
Dlouho očekávaná a odkládána dohoda o prodeji stíhaček F-16 se tak z pozadí dostala přímo na jednací stůl na okraj summitu spojenců ve Vilniusu. Podle expertů však zapadá do pomyslné velké skládačky v širší strategické roli Ankary a obraně celého jihovýchodního křídla NATO.
Ukrajina má šanci na územní zisky jen do konce roku, řekl Pavel summitu NATO |
Ankara sice od počátku tvrdí, že primárním hlediskem při schvalování členství Švédska je, aby Stockholm zrušil zbrojní embargo vůči Ankaře, změnil protiteroristické zákony a vydal až sedm desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích. Švédsko podle prezidenta Erdogana nepostupovalo dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG.
Jenže na druhou stranu modernizaci letectva už nutně potřebuje nejen k udržení role regionální mocnosti, ale také k odstrašení Ruska. A tato schopnost podle expertů přímo závisí na kondici jeho flotily bojových letounů F-16. Mimochodem třetí nejpočetnější na světě (240 těchto strojů v různých variantách), ale nezadržitelně stárnoucí.
I had a good discussion today with Turkish Minister of National Defense Yasar Guler on a range of important shared goals. I look forward to seeing him in Vilnius and continuing to deepen our strategic relationship.
https://t.co/XysuasGh9j
USA totiž před lety vyloučily Turecko z programu nejmodernějších letounů páté generace F-35 za to, že si Ankara i přes varování a nátlak spojenců nakoupila protivzdušné systémy S-400 z Ruska. Turecko přitom původně patřilo dokonce k zemím, které se podílely na investicích do vývoje, vyrábělo některé komponenty a chtělo pořídit přes stovku těchto letounů.
Místo toho Ankara nakonec oznámila vývoj vlastního stroje páté generace a požádala o nákup alespoň 40 nových kusů nižší generace F-16 a modernizační balíčky pro 79 stávajících stíhaček pro udržení vzdušných schopností do doby, než bude mít svůj vlastní supermoderní stroj.
Ankara, která je dlouholetým uživatelem ale i výrobcem F-16, takový obchod požadovala jako přiměřenou náhradu za vyloučení z programu F-35, za které zaplatila ve vývoji zhruba 1,4 miliardy dolarů.
NATO na summitu probere mnohé, vším se prolíná ruská agrese a vzdor Ukrajiny |
A paradoxně od roku 2012 nezařadila do výzbroje žádné nové stroje F-16 v očekávání nejmodernějších „pětatřicítek“.
Přitom předtím samo Turecko prostřednictvím Turkish Aerospace Industries (TUSAŞ) ve spolupráci s americkými obrannými giganty v čele s Lockheed Martin a General Electric vyrobilo a otestovalo nejen celou vlastní flotilu, ale také 46 strojů F-16 pro egyptské letectvo a modernizovalo letouny F-16 jordánského královského letectva.
„Stručně řečeno, Turecko bylo po celá desetiletí kriticky důležitým partnerem v programu F-16 a další prodej zůstává společným zájmem Ankary, Washingtonu a NATO,“ konstatoval analytik Rich Outzen s prestižní americké Atlantické rady. Možné nynější otevření dveří pro odkládaný obchod podle něj ovšem zapadá do mozaiky širšího vnímání Turecka jako strategického bezpečnostního hráče pro zajištění bezpečnosti.
O prodeji není zatím rozhodnuto
Turecko je vedle Rumunska a Bulharska největší ze tří členských zemí NATO v Černomořské oblasti a kontroluje i přístup do ní. S druhou nejpočetnější armádou v rámci NATO a jedinečnou geografickou polohou je také zásadním hráčem v rusko-ukrajinské válce jak diplomaticky, tak vojensky. Na jedné straně se Turecku podařilo i přes kritiku Západu udržet obchodní a diplomatické styky s Ruskem a zároveň poskytovat širokou podporu ukrajinské obraně.
Zabezpečení zájmů NATO v Černém moři přitom přímo závisí na silném Turecku. A i Ukrajina se snaží považovat Turecko za jednu ze zemí, která pro ní v budoucnu může být potenciálním garantem bezpečnosti.
Podle bezpečnostního analytika Ivana Gabala je turecký obrat v agendě rozšíření NATO významný pro Švédsko i pro NATO. „Nelze očekávat, že jde o trvalejší proměnu Erdogana. Pod transatlantickým, regionálním a válečným tlakem vidí v Evropě a ve spolupráci výhody, které potřebuje. EU musí zvýšit tlak na vnitřní posuny Turecka,“ konstatoval.
Thoughts from me and colleagues at Atlantic Council on Sweden/Turkiye/NATO - Experts react: Erdogan just agreed to support Sweden’s NATO bid. What does that mean for Turkey, Sweden, and the Alliance? https://t.co/SeUFUGT0qd
Bývalý švédský premiér a bezpečnostní expert Carl Bildt tvrdí, že pro neustálé hledání bližšího vztahu s Tureckem existují pádné strategické důvody. „Navzdory všem rozdělujícím problémům je tato země významným aktérem v regionu zásadního významu pro EU, přičemž se také Rusko snaží zemi vtáhnout na svou oběžnou dráhu,“ varoval.
I přes průlom ovšem nemusí být obchod se stíhačkami jednoduchý. Bidenova administrativa sice prodej podpořila, ale proti takovému kroku se postavili někteří členové Kongresu, zejména demokratický předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy Bob Menendez.
F-35 přijdou s kompletní péčí na deset let. Česko nemusí zaplatit 122 miliard |
Ten prodej navrhl zablokovat nejen kvůli zdržování ratifikace členství Švédska v NATO, ale také kvůli dodržování lidských práv v Turecku a dalším problémům. V reakci na průlom ve Vilniusu zopakoval, že „má nadále výhrady“ k prodeji. Požaduje záruky, že Turecko nepoužije stíhačky F-16 k bojovým akcím proti ostatním členům NATO, zejména proti sousednímu Řecku.
Nevyloučil ovšem, že by „mohla existovat cesta vpřed“, pokud by takové podmínky slíbila Ankara splnit a zaručila se i americká administrativa. „Pokud se jim (Bidenově administrativě) podaří najít způsob, jak zajistit, aby agrese Turecka vůči jeho sousedům ustala, což v posledních několika měsících ustala, je to skvělé, ale taková realita musí být trvalá,“ citovala Menendeze agentura AP.
