Vstup Ukrajiny do NATO nyní není možný, říká generál Šedivý. Výsledek summitu ho nepřekvapil
Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval.
Podle Šedivého je výsledek očekávaný, debata vedená před summitem ukazovala, jaké jsou limity. Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání, míní armádní generál ve výslužbě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před příletem do Litvy dal najevo, že „nejistota je slabostí“, a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Harmonogram ale není možné nyní vytvořit, protože nikdo neví, v jakém stavu Ukrajina bude po válce, ani jaký bude vztah s Ruskem po zastavení bojů, uvedl Šedivý. Ukrajina ale podle něj dostala příslib, že už teď může činit některé kroky, které znamenají přiblížení se k alianci.
Stoltenberg také v úterý řekl, že Ukrajina se nyní nemůže stát členem NATO nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky. „Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci,“ uvedl generální tajemník aliance.
Podle Šedivého jde o správný přístup, neboť vstupenkou do NATO není pouze armáda. „Ukrajina bude muset provést řadu politických rozhodnutí v oblasti řízení ozbrojených sil, řízení státu,“ řekl. Musí také připravit řadu zákonů, které budou slučitelné se zásadami NATO. V řadě případů to bude Ukrajinu bolet, míní Šedivý. Zmínil například odtlačení oligarchů od politického rozhodování. „Vojenské reformy ještě budou muset být učiněny, větší úkol ale bude v oblasti politické,“ konstatoval.
Česko a další země východního křídla aliance podle Šedivého mohou Ukrajině pomoci zejména sdílením vlastních zkušeností. Země se může i třeba poučit z chyb, které udělalo i Česko. Šedivý v tomto kontextu zmínil řízení ozbrojených sil, stabilitu financování obrany, stabilitu politických rozhodnutí ovlivňujících ekonomiku státu, správné nastavení parlamentních procesů nebo vztah mezi Parlamentem, vládou a společností. Jde podle bývalého náčelníka generálního štábu o věci, které i Česko musí dodnes nějakým způsobem „vypilovávat“.
Radnice města Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruska vypnula vodovod - aby se mohla odstranit „havarijní situace v jednom z podniků“ v sousedním městě Novošachtinsk. Tam už tři dny hoří ropná rafinerie po úderu ukrajinských dronů a hasiči prý potřebují napouštět požární nádrže. Pětatřiceti tisícům obyvatel mají pitnou vodu vozit cisterny, píše Rádio Svoboda.
Lidé tam teď nemají nejen čím se mýt, ale ani co dýchat, stěžují si na telegramovém kanále starosty - který přitom podle kanálu Astra tvrdí, že ovzduší je v normě.
Dnes Ukrajinci slaví Den státní vlajky. Prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastnil ceremonií s premiérkou Julijí Svyrydenkovou a dalšími předními politiky a vojáky v Kyjevě.
„Den, kdy prožíváme jednu z nejsilnějších emocí: Ten pocit, když jste doma nebo když poznáte své vlastní lidi a to, co pochází z vaší vlasti. A ať jste kdekoli na světě, ať cestujete do jakékoli země, když uvidíte ukrajinskou vlajku, uvědomíte si, že lidé vedle vás jsou pro vás možná cizí, ale jejich srdce jsou vám nepochybně blízká,“ vylíčil prezident na sociální síti X. „Právě tato vlajka ztělesňuje pocit osvobození pro ty, které přivážíme zpět z ruského zajetí. Když uvidí ukrajinské barvy, pochopí: zlo skončilo. Tato vlajka je cílem a snem mnoha našich lidí v dočasně okupovaných územích Ukrajiny. A oni tuto vlajku chrání, udržují ji v bezpečí, protože vědí: naši zemi okupantům nepředáme.“
„Těžká ztráta pro ukrajinské letectvo. Včera v noci, po dokončení bojové mise, havaroval stíhací letoun MiG-29 při přiblížení k přistání. Pilot, major Serhij Bondar, narozený v roce 1979, zahynul,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „Ukrajinské letectvo oznámilo, že příčiny a okolnosti havárie jsou stále vyšetřovány.“
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček na dotaz ČTK uvedl, že pozvánka pro Ukrajinu do NATO musí znít uvěřitelně a konkrétně, jinak bude vnímána jako další prázdný slib ze strany Západu a de facto oslabení podpory. „Jak jsme ráno slyšeli od ukrajinského prezidenta, přesně to bude chtít dnes po spojencích upřesnit. Pokud se na ničem konkrétním nedomluví, bude to rozhodně pro Ukrajinu málo,“ poznamenal.
Nekonkrétnost je podle Boháčka totiž nutné vnímat tak, že si Spojené státy a Německo nechávají vstup Ukrajiny do aliance jako téma pro vyjednávání s Ruskem o ukončení konfliktu. „Takový přístup může mít dramatické důsledky pro další vývoj války, vnitřní situaci na Ukrajině či finální uspořádání,“ dodal analytik.
