Rusové kritizují Česko, Češi kontrují: „Neunášíme děti.“ Padla i žaloba kvůli 53 milionům
Ruská diplomacie kritizuje Česko kvůli údajnému porušování lidských práv. Česká diplomacie kontrovala slovy o tom, že Češi na rozdíl od Rusů neunáší děti ani neokupují sousední země. Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, navíc podal u Městského soudu v Praze žalobu na Rusko. A to kvůli vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun.
Ruská diplomacie tvrdí, že české úřady se zapojují do „destruktivních zahraničně politických akcí" místo toho, aby řešily chronické problémy země.
V „české“ části své zprávy o dodržování lidských práv ve světě to na sociálních sítích uvedlo ministerstvo zahraničí země, která už déle než rok pokračuje v ozbrojené a krvavé agresi vůči sousední Ukrajině. Praha tak zareagovala připomínkou ruského chování a zločinů v této válce.
„Chronické problémy Česka: neunášíme děti, nebombardujeme nemocnice a neokupujeme sousední země,“ odpověděla česká diplomacie a doporučila Moskvě „vypadnout“ z Ukrajiny, kterou Rusko napadlo před 517 dny. Mezinárodní trestní soud už na ruského vůdce Vladimira Putina vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.
Ruská zpráva tvrdí, že v Česku budí kritiku fungování médií a „znepokojení“ prý vyvolává také stav svobody slova. Na sociálních sítích byla zpráva ruského ministerstva zveřejněna právě v den, kdy ruská generální prokuratura označila za „nežádoucí“ ruskou televizi Dožď jako další z řady nezávislých médií, jejichž působení je v současném Rusku zakázáno.
Ruská diplomacie se také zmiňuje o kritice mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, pokud jde o rasistické předsudky a rasisticky motivované útoky „proti muslimům, Romům, Židům, migrantům a aktivistům národnostních menšin“.
Zdrojem kritiky je podle Moskvy i stav české justice, postavení žen či problematika domácího násilí. Problémy má prý Česko podle Moskvy i při ochraně práv dětí, zejména pokud jde o rozšířené sexuální vykořisťování a zneužívání.
Žaloba na Rusko kvůli nemovitostem
Spory mají i právní rozměry. Diplomatický servis ve středu podal žalobu na Rusko kvůli nemovitostem využívaným v ČR. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) už v květnu řekl, že Česko bude po Rusku navrácení bezdůvodného obohacení vyžadovat v souvislosti s využíváním pozemků v Česku k jiným než diplomatickým účelům.
„Můžeme potvrdit, že Diplomatický servis, příspěvková organizace MZV, dnes u Městského soudu v Praze podala žalobu na Ruskou federaci. Žaloba se týká vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun. K tomuto kroku jsme přistoupili, protože dosud jsme na předžalobní výzvy neobdrželi žádnou reakci. Více podrobností nebudeme sdělovat,“ uvedl Lipavský.
Vláda v květnu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.
Na pozemcích, u nichž český stát po Rusku nově požaduje nájemné, stojí komplex bytových domů ve Schwaigerově ulici v Praze či budovy bývalých ruských generálních konzulátů v Karlových Varech a v Brně. Vyplývá to z dokumentu ministerstva zahraničí, který si ČTK v červnu vyžádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Lipavský dříve řekl, že Rusko v Česku vlastní 42 budov, všechny kdysi označilo za objekty mise, tedy využívané k diplomatickým účelům. Ministerstvo podle ministra při revizi zjistilo, že desítky z nich k deklarovaným účelům neslouží. Česká diplomacie proto Rusko vyzvala, aby způsob užívání upřesnilo. Upozornila ho také na „zjevný nesoulad při porušení pravidel“ včetně toho, že správa takových nemovitostí podléhá daňovým povinnostem.
Rusko výzvy odmítlo, proto ho ministerstvo v červenci 2020 nótou informovalo, že Česko od daného termínu nemovitosti nesloužící k diplomatickým účelům za místnosti mise neuznává. Objekty bývalých konzulátů ve Varech a v Brně pozbyly status konzulárních místností od loňského května.
Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby zapojené do vývoje a výroby dronů v Rusku. V dekretu se uvádí, že všechny sankciované osoby jsou z Ruska. Z firem je pak šest z nich registrováno v Číně, jedna v Bělorusku a zbytek tvoří ruské společnosti spojené s tamním obranným průmyslem.
Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
