Například ptáci nebo motýli to mají naopak. Samci mají dva stejné chromozomy ZZ. Samičky pak disonují chromozomy ZW. Karety ale mají úplně jiný systém. Vývoj jejich zárodků se řídí teplotou v době inkubace.
Nad 28,7 stupně Celsia se ze všech vajíček vyklubou jen samičky. Pod 27,7 jsou to naopak samečci. V teplotě 28,1 stupně je poměr pohlaví přibližně půl na půl. Želvy si se svým způsobem určení pohlaví dlouho vystačily. Jenže pak přišla dnešní globální změna. V jejím důsledku se začal z vajíček klubat nadbytek samic. Na ostrovech Velkého bariérového útesu se v současnosti klube až 99 procent samiček. Kdyby to tak šlo dál, druhu by hrozilo vymření.
Sexmise mořských želv. Samců ubývá kvůli oteplování, samice mají při hledání partnera potíže |
Problém naštěstí asi půjde vyřešit jednoduchým ochranářským opatřením. Předběžně ho otestoval tým Elouise Haskinové z australské pobočky organizace WWF. Želví snůšky stačí zalít chladnou vodou z obyčejné zahradnické konve.
Samice želv obvykle napřed vyhrabou do písku díru hlubokou okolo sedmdesáti centimetrů. Do té pak nakladou asi stovku vajec. Ta se pak vyvíjí přibližně 55 dní. Haskinová a její spolupracovníci umístili do karetích snůšek na ostrovech Heron ve velkém Bariérovém útesu a Panasesa v Papui Nové Guineji zařízení na záznam teploty.
Pak je zalili chladnou mořskou vodou. Zákrok dokázal snížit teplotu snůšky až o 1,3 stupně Celsia. Snůšky by teoreticky mohlo stačit zalívat jen v kritickém období tří až sedmi dnů. Praktickou stránku věci bude ale ještě třeba víc promyslet. Na jedné pláži může být zahrabaných víc různě starých snůšek. Zalévání by mohlo pomoci i vzácným hateriím novozélandským. Ty mají opačný problém. Místo nadbytku samic je trápí nadbytek samců.
