Z údajů meteorologů vyplývá, že v kraji spadlo od 1. do 23. července v průměru asi 21 milimetrů srážek, což je jen 22 procent dlouhodobého srážkového průměru.
„Už červen byl v dlouhodobém průměru srážkově podnormální. Co se týče května a dubna, ty byly v normálu a mimořádně nad ním. Zpočátku jsme na tom tedy byli s vodou dobře,“ říká vedoucí oddělení klimatologie budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Eva Kalná.
Podle ní ale situaci výrazně zhoršily i vysoké teploty, které v červenci na území kraje panovaly. „Pokud vezmeme jako příklad stanici v Budějovicích, do 23. července jsme zaznamenali devět dnů s teplotou nad 30 stupňů Celsia a v dalších čtyřech se maximální teplota zastavila těsně pod třicítkou,“ doplňuje Kalná.
Současné sucho už se projevuje také na stavu podzemních vod, kde se změny v počasí projevují s odstupem několika týdnů až měsíců. Pouze na pěti měřených stanicích s mělkými vrty z více než třicítky sledovaných je alespoň normální výška hladiny spodních vod. I přes přeháňky a bouřky v posledních dnech se však situace nadále zhoršuje, což pocítili i majitelé studen či některé obce závislé na vlastních zdrojích.
Například v Tučapech na Táborsku mají s vodou dlouhodobé problémy. Aby se jim do budoucna vyhnuli, vybudovali dva nové vrty. Jejich provoz ale stojí obec nemalé prostředky navíc.
„Dlouhodobě vyzýváme obyvatele, aby s vodou šetřili. Vidím to i na své studni, kde mám nyní sotva dva metry vody, přitom normálně bývají čtyři. Jako obec máme toto léto pouze čtvrtinový přísun vody z vlastních zdrojů oproti jiným rokům,“ popisuje starosta Tučap Pavel Novák.
Klesají i hladiny rybníků
Problémy se zásobou vody v některých jihočeských obcích potvrzuje také mluvčí společnosti ČEVAK Jitka Kramářová. Podle ní se na firmu provozující vodovodní síť stále častěji obracejí majitelé studen, kterým zdroj vody vysychá.
„Vodu jim dovezeme v cisternách, ale není to pro ně zadarmo, jsou to privátní objekty. Na začátku týdne se na nás obraceli majitelé studen z Bavorovských Svobodných Hor na Strakonicku nebo ze Štěpánovic na Budějovicku,“ jmenuje Kramářová.
Starosti s úbytkem vody mají i vodohospodáři z Povodí Vltavy, kteří na většině sledovaných míst na jihočeských řekách sledují podnormální stav. Někde dokonce evidují hydrologické sucho.
„Nízké průtoky jsou hlavně na Malši, Lužnici, Otavě a Skalici. Očekáváme také pozvolný pokles v nádrži Orlík. I kvůli tomu jsme přerušili provoz plavební komory na vodním díle Kořensko,“ popisuje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
S nižšími průtoky tak zároveň klesají i výkony vodních elektráren na celé vltavské kaskádě spravovaných společností ČEZ. Podle hydrologů ale není letošní situace nijak výjimečná, jen za posledních 10 let byla ve třech rocích ještě horší.
„Poslední suchá epizoda trvala sedm let a způsobila škody v lesích, zemědělství a nedostatek vody v krajině. Vyšší výskyt suchých period ukazuje na klimatickou změnu,“ varuje Kalná.
Ubývající vody v krajině si všímají také rybáři, jimž do začátku letošní sezony výrazně pomohlo jarní deštivé počasí. Řada rybníků z těchto zásob žije dosud.
„Jejich hladina ale vytrvale klesá a začínáme mít problém s kyslíkem, a to obzvláště v mělčích vodách. Už se také objevují první případy úhynu ryb,“ vysvětluje jednatel Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser.
Rybníkům by pomohly hlavně vytrvalé deště. „Nesmí to ale být přívalové lijáky, které spláchnou do rybníků i hnojiva a postřiky z polí, to rybám také moc nesvědčí,“ dodává Kaiser.
