Hlavní obsah

Ruští diplomaté se změnili v roboty, tvrdí náměstkyně amerického ministra

Diplomacie a diplomaté byli dlouho důležitou součástí ruské zahraniční politiky. To se však začalo měnit v letech od anexe Krymu do začátku únorové invaze, uvedla stanice BBC, která se na proměny ruské diplomacie ptala jak bývalých diplomatů, tak expertů na Kreml. Potvrdila to i americká náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová na tiskové konferenci v Kyjevě

Článek

V říjnu 2021 jednala Nulandová v Moskvě s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem, kterého zná roky. Američané ho vnímali jako praktického, chladného vyjednavače, jenž je schopen jednat, i když jsou vztahy obou zemí špatné.

Předloni v říjnu tomu však bylo jinak. Rjabkov přečetl z papíru oficiální ruské stanovisko a bránil se jakýmkoli snahám Nulandové o diskusi. Podle dvou lidí, kteří ji doprovázeli, z toho byla v šoku. Kolegům popsala Rjabkova a jednoho z jeho kolegů jako „roboty s papíry“.

To však nebylo vše, mimo jednací místnost ruští diplomaté začali používat vysloveně nediplomatický jazyk.

Rusko naverbovalo 280 000 vojáků, cílí i na cizince

Válka na Ukrajině

BBC v textu uvádí slovo „kreténi“ nebo větu „pliveme na západní sankce“. Zazněly prý i výhrůžky typu: „Nechte mě mluvit, jinak skutečně uslyšíte, čeho jsou schopné naše rakety Grad.“

V lednu 2022 se v Ženevě s Rjabkovem sešli američtí představitelé. První náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová doufala, že odvrátí Rusko od invaze během jedenáctihodinového jednání.

„Bylo to strašné. Američané říkali, pojďme jednat. A Rjabkov místo toho začal křičet: ‚Potřebujeme Ukrajinu. Bez Ukrajiny nikam nepůjdeme. Seberte si všechno a vraťte se k hranicím NATO z roku 1997,‘“ připomněl schůzku ruský diplomat Boris Bondarev, který na protest proti válce opustil svůj post.

Foto: Thomas Peter, ČTK/AP

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov

Zmínil, že Rjabkov byl vždy velmi zdvořilý a bylo s ním příjemné mluvit. Tentokrát prý ale jednal jinak. „V Ženevě ale bouchal do stolu a mluvil nesmysly,“ dodal Bondarev.

BBC pak připomíná, že podobně se změnila i Putinova rétorika. „Rusko je připraveno spolupracovat s NATO až ke vstupu do Aliance. Neumím si představit, že by byla moje země izolovaná od Evropy,“ připomíná BBC jeho vyjádření z roku 2000.

Rusko chtělo budovat vztahy se Západem

Jeden z bývalých ruských diplomatů BBC řekl, že Putin toužil po budování vztahů se Západem. Ruští diplomaté v tom hráli klíčovou roli, vedli rozhovory o hlubší spolupráci s evropskými zeměmi a pomáhali řešit územní spory s Norskem a Čínou.

Ředitel Carnegieho Eurasijského centra Alexandr Gabujev, který žije v berlínském exilu, podotkl, že jak si Putin získával ostruhy, stával se mocnějším a zkušenějším, začínal být přesvědčen, že zná všechny odpověděli a diplomaté jsou zbyteční.

BBC připomíná i známou Putinovu řeč, kterou přednesl v roce 2007 na mnichovské bezpečnostní konferenci, jež se považuje za předzvěst nové studené války.

Putin se připravuje na další vzpouru

Zahraniční

V útočném půlhodinovém projevu obvinil západní země, že se snaží budovat unipolární svět. O rok později už Rusko vedlo válku s Gruzií.

Po nástupu Baracka Obamy se sice zdálo, že se situace mění, ministři zahraničí USA a Ruska Hillary Clintonová a Sergej Lavrov zmáčkli symbolické tlačítko restartu vztahů a v roce 2010 ještě tehdejší prezidenti Ruska a USA Dmitrij Medvěděv a Obama podepsali odzbrojovací smlouvu New START.

Tajemník amerického bezpečnostního poradce Ben Rhodes ale připomněl, že Putinovo jednání se už nezměnilo. Při snídani s Barackem Obamou v roce 2009 Putina zajímalo více prezentovat své pohledy na svět než mluvit o spolupráci. George Bushe pak obvinil ze zrady Ruska.

Odklon od diplomacie

Když začalo v roce 2011 arabské jaro a Rusko také čelilo protestům v ulicích, Putin podle Rhodese dospěl k závěru, že diplomacie mu nepomůže.

„U určitých otázek, zejména u Ukrajiny, jsem neměl pocit, že by diplomaté měli vliv na jeho rozhodnutí,“ uvedl Rhodes.

Foto: Russian Foreign Ministry, Reuters

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Když se před skoro dvaceti lety stal ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrov, tak se s ním podle Gabujeva Kreml radil, i když věděl, že Lavrov může mít jiný názor.

Když však byla zahájena válka, Lavrov se to podle listu The Financial Times dozvěděl jen několik hodin před útokem.

Exaltovaná rétorika

Definitivně se situace změnila po anexi Krymu v roce 2014. O rok později se mluvčí ministerstva zahraničí stala Marija Zacharovová.

„Do jejího příchodu se diplomaté chovali jako diplomaté, vyjadřovali se rafinovaně,“ řekl bývalý úředník ruského ministerstva zahraničí Boris Bondarev.

Po jejím příchodu se tiskové konference změnily v show. Zacharovová křičela na reportéry, kteří jí kladli složité otázky. Na kritiku zástupců jiných zemí odpovídala urážkami.

Zacharovová přirovnala drony v Moskvě k teroristickému útoku z 11. září

Válka na Ukrajině

Podle Bondareva se stejně začali chovat i diplomaté. Připomněl jednání v Ženevě, kde Rusko blokovalo všechny návrhy, na což si Švýcaři stěžovali. „Řekli jsme jim, my jsme velká mocnost a vy jen Švýcarsko,“ vzpomíná Bondarev.

Tato rétorika podle něj působila na ruskou veřejnost. Klíčové začalo být, jak vášnivě diplomaté hájí svou zemi a její zájmy. „Dali jsme jim pořádně zabrat, hrdinsky jsme bránili ruské zájmy a zápaďáci se na nic nezmohli a couvli,“ byla podle Bondareva typická věta ruských diplomatů.

„Pokud všichni budou psát o tom, jak usadili Západ, a vy napíšete, že jste dosáhli konsensu, budou se na Vás dívat s despektem,“ dodal Bondarev.

Bez jednání to nepůjde

Analytik skupiny RAND Samuel Charad ale uvádí, že navzdory tomu, že je nyní diplomacie mrtvá, znovu dojde k jednání.

Jedinou alternativou totiž je „úplné vítězství“, a toho těžko jedna nebo druhá strana dosáhne. Jednání však nelze očekávat brzo a zatím jim nic nenasvědčuje. Kyjev si stěžuje, že si Rusko klade ultimáta v podobě uznání anexe okupovaných území, což Ukrajinci odmítají.

Je tu však ještě jeden problém. „Putin během svého funkčního období dost dramaticky změnil kurz,“ uvedla Charad, který si není jistý, zda bude mít ruský prezident zájem jednat.

Podle BBC Rusko spoléhá spíše na svou armádu, tajné služby a geoekonomickou moc než na diplomacii.

Rusko už zřejmě ve válce nasadilo nově vytvořenou divizi

Válka na Ukrajině

Ukrajinci čistili minová pole ručně, první obrannou linií přesto pronikli

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám