„Nesoulad ve výkladu zákona mezi ministerstvy se týká rozhodovací pravomoci o nárocích příslušníka za dobu jeho služby u původního sboru, které nemají žádnou souvislost s výkonem služby u nového sboru,“ sdělil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
„Nejedná se o spor mezi resorty spravedlnosti a vnitra, otázku jsme před podáním žaloby s ministerstvem vnitra probírali. Cílem je vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi bezpečnostními sbory,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Legitimní právní krok
Podle právního názoru ministerstva vnitra a policie, jak ho přiblížil Krátoška, jde v případě nároků bývalých příslušníků Vězeňské služby jednoznačně o záležitosti, které nesouvisí s výkonem služby u stávajícího bezpečnostního sboru a řešit tuto otázku má sbor původní.
„Zákon tuto problematiku skutečně neřeší dostatečně jasným způsobem. Závěry ministerstva vnitra vycházejí z platné legislativy, ministerstvo spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory s příslušníky nepovažuje z hlediska právní jistoty za dostačující. Kompetenční žaloba je tak zcela legitimním právním krokem k vyjasnění aplikační praxe. Není to nic neobvyklého,“ uvedl Krátoška. Dodal, že nevyhovující právní úpravu se chystá jeho úřad změnit chystanou novelizací zákona o služebním poměru.
Na případ ve středu upozornil server Česká justice. Server uvedl, že podle ministra Blažka není ze zákona zřejmé, kdo má kompetenci rozhodovat o záležitostech služebního poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi sbory.
V daném případě jde o příslušníka policejního sboru, který k policii před třemi lety přešel z pozice strážného Vězeňské služby. A nyní se domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování, upozornil dále server.
„Představuje systémový problém“
Podle webu zmíněný návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě. Ten však konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému ředitelství policie.
V kompetenční žalobě Blažek uvedl, že předmětný kompetenční spor je sice první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, „avšak výše popsaná nejistota představuje systémový problém řešený ve věcech více příslušníků s více bezpečnostními sbory“.
Pokud by NSS rozhodl, že žalobu nejde projednat, tak Blažek požádal o vyslovení názoru nad rámec řešeného, tedy o tzv. obiter dictum.
Blažek se v odůvodnění žaloby mimo jiné odkázal na znění zákona o služebním poměru, v němž je podle něho uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem.
Počet případů do budoucna nelze předvídat
„Je třeba rovněž zdůraznit, že pokud by ve věci rozhodoval původní služební funkcionář Vězeňské služby i přesto, že to služební zákon dle názoru žalobce vůbec nepředpokládá a nepřipouští, lze se důvodně domnívat, že jeho rozhodnutí by bylo nicotné pro absolutní nedostatek příslušnosti. S tím pak souvisí i případnou odpovědnost za náhradu újmy, kterou stát v důsledku vadně aplikované příslušnosti ponese,“ píše se podle serveru Česká justice v žalobě.
V ní rovněž stojí, že předestřený problém se dotýká všech typů řízení, jejichž účastníci se přesunuli mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, a to bez ohledu na jejich povahu.
„Počet takto vzniklých případů do budoucna přitom nelze předvídat, neboť již nyní se tyto případy napříč systémem objevují a přibývá jich. Je proto naprosto nezbytné postupovat ve všech případech v souladu se zákonem a stejně ve smyslu zásady rovnosti přístupu ke všem příslušníkům,“ dodává server.
