Právě díky zkušenostem vyhrál pomyslný interní souboj o post české dvojky, kapitán Jaroslav Navrátil mu dal přednost před Jakubem Menšíkem. A dvaadvacetiletý Macháč důvěru splatil.
Obstaral jste český vstup do letošního finálového turnaje, cítil jste před začátkem trému?
Ano, k takovým zápasům patří. Ale potěšilo mě, že soupeř byl ještě nervóznější. Uklidnil jsem se a začal hrát svoji hru. Minulý týden jsem postoupil do finále challengeru a přejezd byl náročný, ale jakmile jsem tady vstoupil na kurt, dostal jsem formu.
Češi v Davis Cupu parádně rozdrtili Španělsko, zaskvěli se Lehečka i Macháč |
Jak poznáte, že soupeř není ve své kůži?
Že třeba zkazí nějaký normální míč, zahraje ho buďto opatrně, nebo dá zbytečnou ránu. A už i podle toho, jak působí během předzápasového losu. Sám vím, že když nastupuju proti top hráčům na grandslamech, tak v prvním setu jsem úplně jiný než v dalších. Snažíte se s tím dělat, co jde, ale nejvíc pomáhá zkušenost. Takže když Zapata bude hrát další daviscupové utkání, bude se zlepšovat.
V prvním setu jste získal méně fiftýnů i vítězných úderů, zato jste měl víc nevynucených chyb. Přesto jste sadu ovládl 6:4.
Někdy vás statistika hodně překvapí. Můžete ji mít velmi dobrou, ale prohrajete, nebo naopak. Věděl jsem, že jsem v prvním setu nehrál úplně špatně. Na soupeře jsem se snažil zvyknout, hraje jinak než ostatní tenisté, více po lajnách, má jiné údery. Měl jsem radost, že jsem si dobře držel svůj servis. A když mi podání nešlo, pomohl jsem si údery zezadu. Klíčové body jsem zahrál skvěle.
Jak na vás zapůsobila atmosféra? Fanoušci zaplnili halu pro devět tisíc diváků zhruba z poloviny a přáli hlavně domácím.
Španělé mě hodně překvapili, byli fakt féroví. Nebučeli mezi prvním a druhým servisem, když Zapata zahrál skvělý úder, fandili úplně v pohodě. Klobouk dolů, jinak z naší strany byla podpora jako vždy výborná. Máme skvělé publikum, které nás tlačí.
Singlovou bilanci v Davis Cupu jste si vylepšil na 5:1, čím je pro vás týmová soutěž speciální?
Bilance je hezká, ale při zápase na ni určitě nemyslím. Jsem rád, že jsem dostal šanci ukázat se před dvěma roky ve finále v Innsbrucku, kde jsem to zvládl bravurně, porazil jsem Gasqueta a Evanse. A teď na to navazuju. Když v Davis Cupu nastupuju na kurt, mám důvěru, že se sám o sebe můžu opřít. Je důležité, že jsem to vždy dokázal zvládnout.
