Webb & Prasembrya– Týden ve vědě 11. až 17. září 2023

Máme za sebou poslední skutečný letní týden – co všem nám krom zavařování a hrabání listí dal? Poznejte to v novém týdnu ve vědě!

Webb možná objevil svou první biosignaturu na cizí planetě. V atmosféře exoplanety vzdálené 120 světelných let se možná nachází dimethylsulfid. Ten by dle dnešních znalosti mohl být jenom produkt života. Planeta je ale zároveň atypická a důkazy pro přítomnost dimethylsulfidu jsou momentálně nedostatečné (vychází jenom v některých modelech jednoho z několika stavů planety), takže je rozhodně nelze označovat za důkaz života.

NASA chce do 4 let test nového jaderného motoru. Jmenuje se DRACO a nynějším plánem je využívat ho jak k pohonu vojenských družic, tak jednou i pro přelet na Mars do 2 měsíců. Zatímco dnes se počítá s tím, že pilotovaný let ze Země na Mars by s chemickým pohonem trvat bratru 9 měsíců, jaderný pohon by to mohl stáhnout zhruba na méně než měsíce 2.

Černá díra v nitru UHZ1 mohla vzniknout kolapsem mračna plynu. Kde se již brzy po Velkém třesku vzaly velké černé díry? Možná mnohé přeskočily fázi hvězdnou – třeba zhroucením mračna o váze 10 až 100 tisíc Sluncí. Pozorování galaxie UHZ1 pomocí Webba nejlépe odpovídá modelu, podle něhož minimálně některé supermasivní černé díry vznikly bez hvězdné fáze – tedy vznikly přímo kolapsem hmoty některých mračen do sebe. Mohlo by to vysvětlit, kde se tak rychle po Velkém třesku vzaly velmi hmotné černé díry.

V prasečích embryích se zatím nejdéle uchytily buňky lidských ledvin. Embrya byla terminována do 1 měsíce vývoje od vložení buněk, cílem výzkumu je využít prasata jako možné inkubátory lidských orgánů. Ne, výsledek by nevypadal jako prasočlověk z Duke Nukema – šlo by o zřejmě normální prase, ve kterém by jenom byly jiné (s člověkem snadno kompatibilní) ledviny. Nicméně, realita je taková, že do finále výzkum nedošel. Není to každopádně první výzkumu tohoto druhu, jen je zatím nejdále.

Pentagon chce více dronů, spouští program Replicator. Cílem je vyvinout a vybavit k rychlému použití tisíce levných dronů – zejména k odstrašení Číny. Replicator může skrze proliferaci leteckých a námořních přinést výrazné rozšíření dálkově ovládaných (a mnohdy částečně autonomních) bojových strojů. Jedná se o reakci na využití dronů na Ukrajině. Současný plán na vybudování tisíců dronů do roku 2025 proto velmi pravděpodobně bude nedostatečný – a dronů bude dále přibývat.

Absence temné hmoty v masivní galaxii nabourává kosmologické modely. Galaxie NGC 1277, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 240 milionů světelných let v souhvězdí Persea, je několikanásobně hmotnější než Mléčná dráha, – přesto zřejmě postrádá temnou hmotu. Temná hmota se stará o to, aby většina pozorovaných galaxií „držela pohromadě“ a chovala se tak, jak vidíme, že se chová. Již několik galaxií bylo ale temné hmoty prosto – povětšinou šlo o galaxie umírající, nebo velmi řídké. Masivní NGC 1277 přinejmenším to druhé nenabízí.

Bottom

Popsána planeta, která „přežila“ u expandujícího rudého obra. Exoplaneta Halla se vyhnula své smrti zřejmě díky tomu, že obíhala dvojhvězdu – expanzující obr díky pozření svého dvojčete došel menšímu rozpínání a planetu „ušetřil“. V budoucnu scénář expanze postihne i Slunce – a to obratem skoro zcela jistě pozře Merkur, Venuši a možná i Zemi. Scénář Hally u nás reálný není, protože Slunce jaksi není dvojhvězda. Přesto je existence Hally náznakem, že občas se můžou sejít takové události, které umožní planetám přečkat i apokalypsu (byť trochu „podvodem“)!

Libyi sužují rekordní povodně, deště přinesl medikán. Medikán alias středomořská obdoba hurikánů bude podle predikcí změny klimatu ve Středomoří řádit častěji. Čím víc tepla atmosféra zadržuje, tím intenzivněji energie se v ní shromažďuje. A tím divočejší jsou následně projevy počasí. Pravděpodobně několik desítek tisíc obětí v Libyi zhoršilo protržení dvou zdejších přehrad vlivem rekordních dešťů.

Vozítko Perseverance společnosti NASA úspěšně předvedlo technologii výroby kyslíku na Marsu. To představuje významný milník pro budoucí lidské mise na rudou planetu. Zařízení podobné toustovači na palubě roveru vyrobilo 122 gramů dýchatelného kyslíku, což představuje první případ výroby kyslíku na jiném planetárním tělese pomocí technologie vyrobené člověkem.

Astronomové objevili potenciální důkazy naznačující přítomnost černých děr v blízké hvězdokupě známé jako Hyády. To zpochybňuje předchozí předpoklady o blízkosti těchto záhadných vesmírných objektů. Hvězdokupa Hyády, která se nachází pouhých 153 světelných let od Země, je nejbližší hvězdokupou naší planetě a zahrnuje hvězdy s podobným stářím, chemickým složením a pohybovými charakteristikami.

Astronomy již více než sto let zajímá možnost, že za Neptunem existuje neobjevená planeta. Přestože tato hypotetická planeta dosud nebyla pozorována ani těmi nejmodernějšími teleskopy, její existence se odvozuje z počítačových modelů, které astrofyzici používají k pochopení chování vzdálených transneptunických objektů. Nedávné simulace naznačují, že pokud devátá planeta existuje, mohla by mít menší hmotnost, než se původně předpokládalo, ale mohla by mít bližší oběžnou dráhu, než se dříve myslelo.

Vědci odhadují celkové množství hmoty ve vesmíru na základě studia kup galaxií a vztahu mezi počtem galaxií v kupě a její hmotností. Tato metoda naznačuje, že náš vesmír obsahuje 31 % hmoty, včetně viditelné i temné hmoty.

TÉMA TÝDNE: Porodnost a plodnost po Covid vakcínách? Co říkají data? V poslední době jste mohli znovu zaznamenat rozdmýchané obavy z negativního vlivu Covid vakcín na porodnost a plodnost. Aniž bych ukazoval prstem na konkrétní osoby (či instituce), které tomu pomáhají, pojďme se podívat na souhrn našich vědeckých poznatků k tomuto tématu z rukou Victorie Male, Senior Lecturer in Reproductive Immunology at Imperial College London…

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: týden ve vědě se Science Reveal, spešl astro stream o pozorování nebe, novinky o kvantovém chipu IBM (viz výš) a české pí-díře (viz níž), plus přednášku Jana Kollára o rozsívkách.

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR