Zemědělství zabíjí víc včel, než se čekalo – Vědátoreferát

TLDR: Zemědělci bohužel míchají tak silné koktejly z agrochemikálií, že se to nelíbí nejen škůdcům, ale i včelám. Starší, ale velká studie zjistila, že se tyto lahůdky zapojují do jejich likvidace ještě více než by měly. Studie tuna.

V čem je problém?

Člověk by řekl, že po těch letech, kdy se o problému vlivu pesticidů na faunu ví, začnou zemědělci nebo vláda problém pořádně řešit. Možná už jen proto, že jsou včely a ostatní opylovači pro rostliny životně důležití a pro ekosystém nepostradatelní. Místo toho včelám potají nabízejí hmyzí verzi smrtelného Tatranského čaje!

Metastudie z roku 2021 shrnula všechny výsledky ostatních vědců (prací bylo skoro patnáct tisíc) za posledních dvacet let a soustředí se na vliv agrochemikálií, parazitů a hladovění včel na jejich život, chování a úmrtnost. A výsledky jsou pozitivní asi tak jako vaše první rande na základce.

Smutné na tom je, že i přes pokusy o jejich záchranu a regulace postřiků včely ve řadě částí světa stále ustupují. Navíc zákaz jednotlivých přípravků situaci nevyřeší – a přinese dost možná řadu jiných problémů, aspoň pokud nebude nahrazen něčím s podobným (pozitivním) efektem, ale minimálním (negativním) efektem. V praxi se moc neosvědčují ani experimenty s dávkováním pesticidů, jak ukázala studie organizace RIRDC založené australskou vládou. Ta obsahuje rady pro australské farmáře, jak mají používat chemické látky, aby co nejméně škodily včelám. Uvádí se v ní především nebezpečnost kombinací pesticidů, kdy se farmáři snaží používat pesticidy šetrné pro včely, ale jejichž kombinace je pro ně naopak nebezpečná.

Situace je navíc složitější než jen zákaz jednoho, dvou pesticidů? Spoluautor práce Harry Siviter potvrdil, že ne všechny postřiky jsou pro hmyz jedovaté, jejich kombinace už bohužel ano. Když navíc přidali i nemoci postihující včely a nedostatečnou výživu, výsledky byly mnohem horší, než si vědci doposud mysleli. Díky intenzivnímu zemědělství navíc ubývá jedné důležité věci, a to nektarodárných rostlin, pro které není v monokulturách místo…

OK, má to nějaké řešení?

Jaké jsou tedy výhledy včelstev do budoucnosti? Nu, nepříliš dobré! Sice se většina studií doposud zaměřovala na včelu medonosnou, problémy ale mohou mít i ostatní zástupci čeledi včelovitých, kteří se liší nároky na prostředí i evoluční vývoj. Nicméně u nich už studie nebyla tak jednoznačná.

Co se týká metodiky srovnávací metastudie, vědátoři se ponořili do databází Web of Science Core Collection a BIOSIS Citation Index a vyhledali klíčová slova týkající se různých druhů (např. včely, čmeláci), potenciálních stresorů (např. Kleštíka včelího) a možné reakce společenství (např. fitness). Výsledky tudíž získali srovnáním zmíněného počtu studií, které četli dva různí výzkumníci. Některé studie s nerelevantními daty byly vyřazeny (shodli-li se na tom oba výzkumníci) a zbylé byly statisticky zpracovány. Nakonec se jim podařilo zjistit, že kombinace stresorů má prokazatelně kumulativní negativní vliv na včely, a také, že neexistuje dostatek dat, aby se zjistilo, jak stresory působí na ostatní včelovité.

OK, tak řekněme, že řada včelek má s našimi zemědělskými chemikáliemi asi malinko problém. Co s tím? Dieta pro 8 miliard lidí asi žel bohům není realistické řešení…

Odpovědí by bylo vyvinutí nových způsobů likvidace škůdců, nebo alespoň najít kompromis mezi poškozováním kolonií hmyzu a dávce použitých pesticidů. Vytvoření míst, kde poroste dostatek květin, také neuškodí. V České republice je na vzestupu tvorba remízků, buď přímo v poli, nebo alespoň na jeho okrajích. Nejen, že jsou skvělé pro hmyz, mnohé z nich také zmírňují erozi půdy.

Samože, remízky můžou pomoct se škůdci ze světa hmyzu, ale nepomůžou příliš například s plísněmi. Kdyby se ale povedlo redukovat (teoreticky víc zbytné) pesticidy, výsledné (víc nezbytné) fungicidy by nemusely dávat včeličkám takovou včeličku! Tedy, teoreticky – jde ale o něco, co se postupně zkoumá… Na výsledky si ale posečkáme.

Co tam máme dál?

Důležité je také řešit nepříznivé vlivy lidské činnosti na životní prostředí, jako je změna klimatu, znečištění ovzduší nebo šíření invazních druhů. Je to celé komplexní problém, který nemá jen snadné řešení ve formě toho či onoho zákazu – i když je jasné, že takové řešení svádí…

Včelku Máju máme rádi všichni a těm reálným Májám bychom chtěli zajisté pomoci. Co ale poněkud brzdí zavádění nových opatření jsou ekonomické důvody, jež jsou pro státní a soukromé organizace často důležitější než „zdraví“ ekosystému. Ale o to je důležitější o tom mluvit a zveřejňovat studie, jako byla právě dnešní novinka!

[Tereza „TerriFox“ Chvostová, Jan „JaRon“ Tomáštík, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz