Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN mluvil o potřebě změn. Lavrov odešel, pak vytáhl „nacisty“
Podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní v její obraně proti ruské invazi a sankcionovat Rusko znamená podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bránit Chartu OSN. Zelenskyj to dnes prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl změny v jejím fungování. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že konflikt na Ukrajině je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Jeho americký protějšek Antony Blinken mluvil o utrpení, kterým musí procházet ukrajinské civilní obyvatelstvo, a uvedl, že Washington hodlá v podpoře bránící se Ukrajiny pokračovat.
V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za v roce 1991 mezinárodně uznané ukrajinské hranice. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.
Rezoluce rady nyní může vetovat kterýkoliv z pěti jejích stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která před více než rokem a půl napadla sousední Ukrajinu, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Nástroj veta tak podle Zelenského vede radu do patových situací.
Prezident Ukrajiny proto nyní navrhl, aby bylo možné veto stálého člena RB OSN přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“ Valného shromáždění OSN. Vyzval také k rovnějšímu zastoupení světových zemí v radě.
„Asie si zaslouží širší zastoupení, stejně tak islámský svět. Rada bezpečnosti musí být plně odpovědná světovým národům,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, dnes právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle Lavrova zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.
„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého útoku loni v únoru.
Lavrovův předřečník, americký ministr zahraničí Blinken připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.
Před Zelenským měl úvodní slovo generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě“.
Dobrý den, vážení čtenáři,
pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.
Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.
Luhanská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva částečně okupuje a požaduje, aby z nich odešli ukrajinští vojáci. Dalšími jsou Doněcká, Chersonská a Záporožská oblast. Kyjev odmítá uznat ruskou svrchovanost nad těmito ukrajinskými územími a snaží se stále o ně bojovat.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
