Nadkupy & Nevelryby – Týden ve vědě 18. až 24. září 2023

A je to, přátelé – léto je v perkeli! Užijte si jeden z mnoha blížících se temných podvečerů s přehledem nejnovějších capin z vědy!

Nové potenciální antibiotikum objeveno strojovým učením. Půlhodinová strojová analýza skoro 7000 sloučenin odhalila 9 dosud neznámých potenciálních antibiotik. První se již otestovalo u hlodavců. Jeho laboratorní pokusy ukázaly, že dokáže léčit infikované rány u myší a že je schopen zabíjet vzorky A. baumannii od pacientů. Víme tedy rozhodně, že se mašina nemýlila – to ale ještě nemusí znamenat, že jsme s pomocí umělé inteligence právě vyřešili antibiotickou rezistenci…

Noví mikro-roboti umí rozeznávat a chytat buňky. Mají velikost kolem 10 mikrometrů a in vitro vykazují zlepšenou schopnost pohybu tekutinami. Což ovšem stále znamená, že nejde o autonomního robota, kterého vám někdo píchne do těla, a on tu bude fungovat samostatně jako Číslo 5! I nynější mikro-roboti potřebují pomoc zvenku – krom manipulace elektro-magnetismem ocení při svém chytání buněk i to, když dané buňky vědátoři dopředu označí.

Tempo růstu velkých vesmírných struktur je pomalejší, než původně předpokládá teorie relativity. V raném vesmíru se tyhle struktury vyvíjely z malých hrudek hmoty, které díky gravitační interakci přitahovaly další materiál a postupně se hroutily pod vlastní gravitací. Ale s tím, jak se vesmír rozpíná, zvětšuje se i velikost struktur – a jejich vnitřní gravitační interakce jsou vlivem toho stále slabší a slabší, dokonce i víc než čekaly teorie.

Úbytek megafauny koreluje s rozvojem nových loveckých nástrojů, Zmenšující se velikost zvěře koreluje s pokrokem v opracování kamenných nástrojů – a s evolucí loveckých technik. Ukázal to nový strukturovaný přehled evoluce zpracování nástrojů. Dokud na Zemi chodila velká zvířata, byl lov relativně snadný – a stačil k němu dřevěný oštěp. S postupným „mizením“ velké kořist v období od 300 000 do 10 000 let nazpět přibývala ale potřeba lovit i stále menší zvířata. Tento úbytek podle nové práce koreluje s technickým pokrokem – příchodem kamenných hrotů, později domestikací psů a rozšířením lukostřelby. Tlak po lovu stále menších živočichů byl nejspíše stimulem i pro rozvoj lidské kognice.

Velryby v evropských vodách významně poklesly již během středověku.
Naznačuje to výzkum zahrnující analýzu starověkých velrybích kostí nalezených na evropských archeologických nalezištích od Norska po Portugalsko. Mezi zkoumanými kostmi patřilo 330 kostí velrybám černým, které jsou v historických záznamech často zmiňovány, zatímco dalších 110 kostí pocházelo z velryb šedých, což je překvapivé zjištění, neboť ty jsou doloženy jen zřídka.

Webb našel zdroj uhlíku na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Detekce oxidu uhličitého nám především víc říká o podmínkách v oceánu. Potenciálně může být uhlík i náznakem, že tu panují podmínky vhodné pro hypotetický život. Předchozí výzkumy ukázaly, že pod jeho vodní ledovou kůrou se nachází slaný oceán kapalné vody se skalnatým mořským dnem. Dosud však nepotvrdili, zda tento oceán obsahuje chemické látky potřebné pro život, zejména uhlík.

Bottom

Lasery mohou říct víc o průběhu sopečné erupce. Vědátoři popsali metodu lepšího zjištění složení magmatu pomocí laseru – lze tak odhadnout datum konce erupce. Zhruba dva týdny před koncem sopečné erupce byla zaznamenána klíčová změna v chemickém složení lávy, což naznačuje ochlazování magmatu v důsledku poklesu jeho zásob.

Čínští vědci vytvořili bource morušového produkujícího hedvábí 6x pevnější než kevlar. Cílem genetické modifikace je vytvořit silnou alternativu k syntetickým vláknům, kterou lze vyrábět ve velkém. Ve studii zveřejněné v polovině září vědátoři popsali, jak geneticky modifikovali bource, aby jeho housenky mohly produkovat kompletní bílkovinu, která se nachází v pavoučím vlákně!

SLAC spouští nejvýkonnější rentgenový laser na světě. Laboratoře SLAC představily modernizovaný rentgenový laser s volnými elektrony (XFEL) Linac Coherent Light Source II (LCLS-II), který představuje pozoruhodný skok ve výkonu a je schopen produkovat milion pulzů rentgenového záření. Tento pokročilý XFEL je ohromující 10 000krát výkonnější než jeho předchůdce a umožňuje výzkumníkům zkoumat a ozařovat velmi malé a velmi rychlé jevy v mikrosvětě.

Nejhlubší virus nalezený v Mariánském příkopu odhaluje život v propasti. Čínští a australští vědci učinili v Mariánském příkopu převratný objev a odhalili nejhlubší virus, jaký byl kdy zaznamenán. Tomuto viru se v hlubinách příkopu daří, rozmnožuje se v hlubokomořských bakteriích a vykazuje pozoruhodné adaptace na prostředí věčné tmy, čímž vrhá světlo na život v nejhlubším místě oceánu.

Azulen: Modrá molekula může napomoct skladování solární energie. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR učinili převratný objev azulenu, unikátní aromatické molekuly známé svou podmanivou modrou barvou a dalšími mimořádnými vlastnostmi. Jejich výzkum ukazuje, že azulen může podržet energii podstatně déle než jiné molekuly.

Parkerova sonda přežila průlet sluneční erupcí a pořídila její detailní snímky. Sonda přežila blízké setkání s mohutnou sluneční erupcí a úspěšně pořídila své vůbec první detailní snímky. Při průletu v blízkosti našeho Slunce se sonda odvážila projít přímo intenzivní sluneční erupcí, čímž zaznamenala historický okamžik ve výzkumu Slunce a poskytla vědcům bezprecedentní pohled na tyto jevy.

TÉMA TÝDNE: Jak vznikl „papiňák“ a proč měl přezdívku požírač kostí? Natlakovaný hrnec vznikl již v 17. století, ale jeho tvůrce Denis Papin se dočkal ocenění až dlouho po své smrti.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě také dvě novinky o rozluštění chromozomu Y, možné biosignatuře detekované Webbem (viz výš) a rizikových pochutinách (viz níž), a nakonec minutku o podvodních výbuších atomovek.

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR