Arméni utíkají z Karabachu, jejich vůdci jim radí, ať ještě své domy nezapalují

„Nezapalujte své domy ani obchody do té doby, dokud se všichni obyvatelé Arcachu nepřestěhují do Arménie!“ vyzvalo ministerstvo vnitra separatistické enklávy Náhorní Karabach arménské obyvatelstvo. Z Karabachu odešlo už přes 53 tisíc Arménů.

Už tři čtvrtiny arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu opustily své domovy a přesouvají se do Arménie. Pod Baku žít nechtějí. Foto: David Ghahramaňjan, Reuters

Podle mluvčího EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Petra Stano Ázerbájdžán zatím neumožnil nezávislým mezinárodním pozorovatelům přístup na karabašské území. Zprávy o tom, co se tam skutečně děje, tak jsou spíš od místních Arménů.

Podařilo se ale vrtulníky evakuovat už přes 200 pacientů, kteří byli zraněni včera při explozi skladu s palivem z Karabachu do Jerevanu. Ostatní lidé odcházejí po zemi, sami nebo s pomocí ruských mírotvorců, kteří jsou od roku 2020 dislokováni v oblasti.

V samotné Arménii nyní usilovně řeší problém s ubytováním velkého počtu karabašských uprchlíků. Část z nich bude zřejmě umístěna v různých ubytovnách a rekreačních objektech. V těch částech Arménie, které sousedí s Karabachem, je situace podle místních novinářů dramatická – nedostává se jídla ani léků pro lidi, kteří sem dnem i nocí přicházejí. Například ve městě Goris, které má 20 tisíc stálých obyvatel, hrozí humanitární katastrofa, protože uprchlíků z Karabachu sem už dorazilo víc, než zde žije původních obyvatel.

Politici jednají

Mezitím v Baku přijal ázerbájdžánský prezident Alijev americkou delegaci v čele s šéfkou americké Agentury pro mezinárodní rozvoj Samanthou Power a poradcem amerického ministra zahraničí Juri Kimem.

Zároveň spolu po telefonu mluvili ministři zahraničí Turecka a Arménie.

Ázerbájdžánská strana opakuje svá ujištění o tom, že obyvatelé Karabachu bez ohledu na národnost jsou nyní občany Ázerbájdžánu se všemi právy, které z toho vyplývají, a pod ochranou ázerbájdžánského státu.

Nedůvěra mezi oběma národy ale trvá už několik desetiletí a arménské obyvatelstvo slibům Baku nevěří. Obává se etnických čistek, které se v regionu v minulosti odehrávaly, a na kterých se podílely obě národnosti. Zatím není jasné, zda se ázerbájdžánští uprchlíci, kteří utekli z Karabachu po válce v 90. letech minulého století, budou vracet do svých původních domovů v Karabachu.

Stejně tak není jisté, zda se do Arménie přesunou všichni arménští obyvatelé Karabachu. V takovém případě by Arménie musela ubytovat 120 tisíc lidí. Arménie patří mezi tamní chudé státy a v tuto chvíli je připravena postarat se podle oficiálních odhadů maximálně o 40 tisíc lidí. Už dnes večer ale překročilo karabašskou hranici, nyní ázerbájdžánskou, směrem do Arménie, přes 50 tisíc Arménů.

K situaci se vyjádřil opět i ruský ministr zahraničí Lavrov, varoval Arménii před napomáhání „zájmům Západu“. Zdůraznil, že geopolitické „zájmy Ruska v Zakavkazsku jsou legitimní, historické a nelze je ignorovat“.

Jerevan skutečně na Rusko v mnohém spoléhá, například arménské ministerstvo zahraničí Arménie věří, že Moskva udělá vše pro bezpečnost a osvobození jednoho z bývalých karabašských vůdců Rubena Vardaňjana, kterého dnes zadrželi ázerbájdžánští pohraničníci. Miliardář Vardaňjan měl původně ruské občanství, ale vzdal se ho, aby mohl zastávat vysokou funkci v nikým nepřiznaném státě Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánských úřadů dnes narušil státní hranici.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.