Vlaky jsou jeden z nejlepších vynálezů dějin – Vědátoreferát

TLDR: Protože šetří mozek i přírodu, a to navzdory jejich mnohdy problematické pověsti. Moderní technologie jim nicméně mohou pomoct stejně, jako mohou pomoct i autům. Zdroj mmj. hír.

Trainspotting

Pamatujete si na tu dobu z dětství, kdy vás fascinovaly vlaky? Tak na konci tohoto textu vás možná budou fascinovat zas!

Vlaky jsou totiž jeden z nejlepších dopravních vynálezů lidstva! 20. století se sice zamilovalo do aut a letadel, ale navzdory mnoha jejich benefitům tu vlaky po celou dobu zůstaly po jejich boku? Letadla vytlačila balóny, auta vytlačila koně. Ale vlaky? Ty přetrvaly!

Proč? Vlaky jsou v řadě ohledu efektivnější – ale platí to jenom v případě dostatečně husté sítě tratí. Jasně, trati také zasahují do přírody, porážejí jeleny a platí sovy. Průměrná vícepruhová dálnice jako alternativa ale do přírody zasahuje podstatně více, a je také podstatně dražší než dva páry ocelových kolejí na štěrku…

Cesta vlakem na střední vzdálenosti a/nebo do práce je doslova zdravější než jet autem, protože se řízením vozu je typicky spojeno více stresu (aspoň do příchodu samořízených aut, ale ty jaksi ještě nemáme), stejně jako vlaky vytvářejí nejméně skleníkových plynů. Cestování po železnici je též podstatně šetrnější k životnímu prostředí než cestování autem. Při jízdě vlakem se na jeden kilometr vypustí 24 gramů CO2, zatímco při jízdě autem 63 gramů. Ekvivalentní cesta letadlem vyjde na osminásobek emisí vlaků. Ale je tu hodně „ale“.

Nové vynálezy

Letadla stále dávají smysl na velké vzdálenosti, protože lidma narvaná 747ka prostě funí spaliny jenom pár hodin, ale stejný počet lidí by v autech nebo dieselových parnících prostě vygeneroval také hodně oxidu uhličitého. A vlaky jaksi přes Atlantik nejezdí. Píšu to jenom kvůli tomu, že kvůli relativně nízkoemisním vlakům nemá smysl jít spálit všechna auta nebo všechna letadla. Auta jsou zase daleko flexibilnější na nižší vzdálenosti, než kdyby úplně všechny silnice např. nahradily koleje. To by pak bylo taky docela mešuge z hlediska údržby. Na asfaltce může být semo tamo nějaká díra, a auta můžou jet dále. Ale na kolejích jaksi nemůžete mít půlmetrové džuzny. Takže je to komplexnější.

Ale pokud jedete víc než hodinu a mín než půlden, vlaky jsou obvykle ten nejlepší způsob, jak tak učinit z hlediska duševního zdraví i přírody! I tady lze namítnout řadu skutečností, které více než s typem dopravního prostředku souvisejí s (ne)kvalitou jeho poskytování a služeb. Ano, i já bych si moc přál, abych mohl sednout v Praze do vlaku a probudil se Paříži, aniž by mě to vyšlo na půl výplaty. Třeba se unifikované evropské tratě dočkáme dřív, než vyhasne Slunce.

Možná, že byste chtěli taky namítnout, že nové technologie – jako už zmíněná samořízená auta nebo čistší letadla – taky můžou vlakům definitivně zlomit vaz. Jasně, stát se může leccos. Ale v ideálním světě nebudou automobily jediným režimem dopravy, který počítače adaptuje. Dnes, kdy tuzemské koleje (zvláště po neslavném létě 2020) stále nejsou pořádně automatizované, je taková vize něco zhola šíleného…

I bez hyperloopu

Ale nelze si nevšimnout, že i bez hyperloopů a podobných maniakálností by doprava na kolejích mohla být podstatě efektivnější než dnes, kdy jsou mezi vlaky pořád mnohakilometrové mezery. Tedy, když by například jejich doprava byla autonomnější, s nižšími mezerami pro lidskou chybu. Jak se říká, to nejlepší může pořád přijít.

Ne, České dráhy mi za tenhle textík evidentně neplatí. Ale zpětně při pohledu na všecko, co vlaky dovedou, a i po mnoha letech projezděných kdysi dávno na trati za nepříjemnými cíli (střední škola, 12ky ve fabrice…), nelze prostě při pohledu efektivitu a relaxaci jízdy vlakem nenajít znovu dávné dětské nadšení pro mašinky a jejich fungování.

Vlak je láska (i když ta láska občas trochu bolí), u které dost možná ještě budeme překvapení, co všechno v budoucnu svede!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama