TLDR: Data od 33 000 lidí odhalila přesně místa, kde se hypertenze podepisuje na poškození nervové tkáně – a poškozuje tak kognitivní funkce.  Studie hír.

To vám zvýší tlak…

Vysoký tlak trápí víc než miliardu lidí na celém světě. Krom toho, že dříve či později může vést k život ohrožujícím problémům oběhového systému, nová studie poprvé odhalila i přímý vliv na vliv vysokého tlak na problémy oběhového systému. A to je stejně tak nemilé, jako i nepřekvapivé!

Už v minulosti řada studií ukázala na existující korelaci mezi vysokým tlakem a vyšším rizikem rozvoje kognitivních poruch. A i kdyby neexistovalo žádný vliv hypertenze na rozvoj demence, i jeho vliv na riziko mrtvice a dalších šlamastik by sám o sobě byl problémem.

Nynější studie týmu Mateusze Siedlinskiho z Jagellonské lékařské fakulty je přesto toliko první, která přímo odhalila, které nervové tkáně jsou hypertenzí přímo poškozené. Co to znamená – vysoký tlak je ještě větší zdravotní problém, než jsme doposud mohli tvrdit!

Díky kombinaci genetických a zobrazovacích dat i pozorovacích analýz z 33 000 individuálních záznamů v UK Biobance vědátoři přímo odhalili poškozené tkáně, které přispívají ke vzniku demence. Kombinovaný přístup umožnil vědcům určit, kde v mozku může dlouhodobá hypertenze způsobit strukturální změny, které vedou k poklesu kognitivních funkcí.

Svět je tedy oficiálně škaredší místo k bytí. Co ale s tím?

Jasnější mechanismus

Jako obvykle v medicíně platí, že nyní, když víme o procesu vzniku nějaké choroby, můžeme teoreticky přejít snáze k její léčbě. V tomto ohledu je nový objev rozhodně významný. Předchozí studie totiž sice naznačovaly souvislost mezi celkovým množstvím bílé hmoty mozkové a demencí, nikoli však kognitivními funkcemi.

Vyšší detaily, které poskytla metoda nové studie, tedy ukázaly, že některé oblasti bílé hmoty hrají při určování kognitivního zdraví větší roli než jiné. To znamená, že široké měření této tkáně není spolehlivým ukazatelem neurologického postižení.

Konkrétně Siedlinski a jeho banda odhalili změny v devíti odlišných oblastech, které souvisejí jak s vysokým krevním tlakem, tak se zhoršujícími se mozkovými funkcemi.

Jedna část nacházející se na bázi předního mozku, zvaná putamen, má zásadní význam pro naše reakce na podněty a učení. Další identifikované oblasti se podílejí na výkonných funkcích, rozhodování a regulaci emocí, stejně jako dráhy bílé hmoty, které fungují jako komunikační kanály mezi různými oblastmi mozku.

Tým navíc zjistil, že strukturální změny jsou především důsledkem rozdílu mezi systolickým tlakem – tlakem v tepnách při úderu srdce – a diastolickým tlakem – tlakem mezi údery. Vyšší systolický krevní tlak a pulzní tlak (systolický krevní tlak minus diastolický krevní tlak) měly vliv na pokles kognitivních funkcí, zatímco vyšší diastolický krevní tlak měl zřejmě ochranný účinek, pokud se zohlednil systolický tlak.

To vše by mohlo vysvětlovat smíšené výsledky pozorované v předchozích studiích, které zkoumaly potenciální souvislosti mezi krevním tlakem a poklesem kognitivních funkcí. Zároveň toto zjištění ale neznamená, že jsme reálně na stopě skutečného léku – do takového bodu mohou zbývat roky, ale i dekády.

Navíc: lék na vysoký krevní tlak pro řadu pacientů máme. Jenom se jim mnohdy nelíbí.

Ignorovaný lék

V první řadě totiž s redukcí hypertenze pomáhá úpravy životního stylu a redukce stresu. K těmto opatřením patří udržování zdravé hmotnosti, pravidelná fyzická aktivita, snížení konzumace alkoholu, zanechání kouření, snížení příjmu soli a dodržování zdravé stravy.

V řadě druhé pomáhá i prevence – pravidelné sledování krevního tlaku je pro léčbu hypertenze zásadní. Lékař vám může doporučit časté měření krevního tlaku doma nebo v ordinaci a také pravidelné kontroly a laboratorní vyšetření, aby bylo možné sledovat váš celkový zdravotní stav.

Až poté existují i léčiva včetně diuretik, inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin (ARB), blokátorů kalciových kanálů a beta-blokátorů. V ideálním případě by jejich nasazení mělo být až posledním řešení, v dnešní turbulentní době jde však typicky o status quo. I léky navíc pacienti mnohdy zapomínají brát…

Vzhledem k tomu, že hypertenze často verze k mozkovým příhodám a jiným situacím, které často končí na hřbitovech, není tak odhalení vlivu na rozvoj demence zřejmě něčím, co lidi přiměje ke první a druhé změně. A vzhledem k tomu, že průměrný věk lidstva stoupá – a vysoký tlak souvisí s věkem – lze očekávat, že navzdory novým zjištěním bude hypertenze trápit v budoucnu víc než nynější cca. miliardu pacientů.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.