Pradřevo & prasosrdce – Týden ve vědě 25. září až 1. října 2023

Udělejte si chladný drink, zalezte do bazénu – a stravte s nejnovějším týdnem ve vědě další „podzimní“ podvečír!

První známá dřevěná konstrukce je starší než moderní člověk. Na odometru má 476 000 let, objevena byla v Zambii, a připomíná nám, že evoluce řemeslné zdatnosti probíhala pozvolna spíše nežli skokově. Na lokalitě u vodopádů Kalambo byly prováděny vykopávky již v 60. letech 20. století, kdy zde byly nalezeny podobné kusy dřeva, ale nepodařilo se je tehdy datovat.

Vysoký tlak přispívá k rozvoji demence, odhalila poprvé studie. Data od 33 000 lidí odhalila přesně místa, kde se hypertenze podepisuje na poškození nervové tkáně – a poškozuje tak kognitivní funkce. Díky kombinaci genetických a zobrazovacích dat i pozorovacích analýz z 33 000 individuálních záznamů v UK Biobance vědátoři přímo odhalili poškozené tkáně, které přispívají ke vzniku demence.

Myši po úplném přerušení míchy díky nové regeneraci nervů opět chodí. výzkumníci úspěšně usměrnili růst axonů přesným a cíleným způsobem, čímž usnadnili regeneraci specifických neuronů nezbytných pro obnovení funkčního pohybu. Vědátorům Kalifornské univerzity, Švýcarského federálního technologického institutu a Harvardovy univerzity se podařil významný průlom u myší, který dává naději na možné využití u lidí. Na rozdíl od starších náhodných růstových vzorců nervů nová metoda prokázala slibné výsledky a nabízí novou naději pro osoby trpící poraněním míchy.

Modul sondy OSIRIS-REx úspěšně přistál na Zemi. Nese vzorky asteroidu. Před pár lety sonda odebrala rekordní množství materiálu z asteroidu Bennu. Nyní ho můžeme konečně analyzovat. OSIRIS-REx odstartoval ze Země v září 2016 (takže je skoro stejně tak starý jako tahle stránka!), ke svému cíli přiletěl v prosinci 2018 – a vzorky odebral v říjnu 2020. Nyní úspěšně navrátil materiál, od něhož si vědátoři slibují více informací o době vznikání Sluneční soustavy – od prapůvodního složení materiálu po implikace na vznik života.

Budoucí superkontinent bude zkázou pro vyšší organismy. Klimaticky nepříznivé podmínky za 250 milionů let mohly vyhubit téměř všechny savce. Odhaluje, že klimatické extrémy výrazně zesílí, jakmile se kontinenty spojí a vznikne horký, suchý a z velké části neobyvatelný superkontinent. K tomuto scénáři se přidává rostoucí jas Slunce, které postupem stamilionů let začne vyzařovat více energie.

Druhý pacient dostal srdce od prasete. Po Davidu Bennettovi se druhým živým příjemce stal minulý týden Lawrence Faucette. Další týdny ukáží, zdali bude u něj zákrok úspěšnější. Krom obou můžu byly orgány od geneticky upravených, s lidmi kompatibilnějších prasat v posledním roce testovány také u několika lidí po mozkové smrti – ale v jejich případě šlo o čistou vědu, nikoliv snahu o záchranu příjemce. Bennett jako první příjemce prasečího srdce zemřel vloni zhruba 2 měsíce od zákroku, zřejmě vlivem prasečího viru přeneseného i s transplantátem. Jen čas tedy ukáže, zdali bude mít metoda u Faucetta vyšší úspěšnost.

Bottom

Lidé a lidoopi mají společné parazity, ukázala česká studie. Práce provedená v kamerunské rezervaci odhalila přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, což vrhá světlo na výměnu patogenů v těsné blízkosti životních podmínek. Výzkum, který zahrnoval sběr čerstvých vzorků trusu volně žijících primátů, prokázal vzájemný přenos čtyř druhů hlístic mezi lidmi a lidoopy.

Zdravé jídlo zdarma na předpis snižuje dopady metabolických nemocí. Vzrůstající množství pokusů se snaží motivovat předpisem dotované ovoce a zeleniny. Výsledky ukazují na zlepšení zdraví strávníků. Experimenty tohoto druhu bývají provedené v USA, poslední z nich stál měsíčně 65 dolarů na pacienta s diabetes, obezitou a/nebo hypertenzí. Například krevní tlak se v poslední práci strávníkům snížil. Studie tohoto druhu jsou však zatím také poměrně limitované, takže bude potřeba dalšího výzkumu. Zejména v zemích s rozšířenými metabolickými chorobami však dává podpora zdravého stravování rozhodně smysl – cenu za léčbu jejich obětí nakonec platí zdravotnictví i ekonomika všech.

První kontinenty exoplanet mohly vzniknout již 2 miliardy let před těmi na Zemi. Desková tektonika vyžaduje ke svému chodu zřejmě specifické radioaktivní prvky. Ty ale potřebovaly nějaký čas vývoje vesmíru, aby vůbec vznikly. Desková tektonika je zřejmě nápomocná ke vzniku života. Zjištění, že první kontinenty mohly vzniknout již 2 miliardy let před vznikem pozemských kontinentů (a v případě hvězd s tlustým diskem dokonce o 4-5 miliard let dříve) proto může informovat SETI pátrání.

Saharská poušť se podle předpovědí stane ve vzdálené budoucnosti opět bujnou. Nedávná studie předpovídá, že Saharská poušť, která byla před tisíci lety zelenou savanou, bude každých 21 000 let procházet cykly přeměny v bujnou krajinu pokrytou vegetací. Tato rozsáhlá poušť o rozloze 9,2 milionu kilometrů čtverečních se v důsledku měnících se klimatických podmínek před 15 000 až 5 000 lety změnila ze zelené savany na vyprahlou pustinu.

Rychlé tání ledovců ve Švýcarsku: Desetina ledovců se ztratila za dva roky. Švýcarské ledovce zažívají zrychlené tání, během pouhých dvou let došlo k výraznému úbytku desetiny jejich hmoty, jak oznámila Švýcarská akademie přírodních věd. V letošním roce se ledovce zmenšily o čtyři procenta, což představuje druhý největší úbytek v historii. Pokračující trend tání se datuje od 60. let 20. století, přičemž v loňském roce došlo k nejvýraznějšímu úbytku ledu, a to o šest procent.

Umírá naděje na probuzení indického lunárního vozítka na Měsíci. Modul Čandraján-3 nebyl navržen pro překonání lunární noci, přesto existovala možnost, že sonda toto období mimořádného chladu přečká. Indičtí vědci však hlásí pokračující neúspěšné pokusy o obnovení kontaktu s přístroji, které byly počátkem září uloženy k zimnímu spánku před nástupem měsíční noci a tmy.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: týden ve vědě tentokrát s Patrikem Kořenářem, dále novinky o plynutí času v raném vesmíru (viz výš), prasečích chimérách (viz níž) a čipu v páteři. Dále si v neděli dáme úvahu o A.I. a práci, a JaRon si také dal Starfield stream, kde mají být nějaké vědátorské funfacty.

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR