Merkelová v prvním televizním rozhovoru po odchodu z kancléřství řekla, že byla kancléřkou všech obyvatel Německa. „Velmi často jsem o tom mluvila s tureckým prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem,“ řekla bývalá kancléřka o rozhovorech s Erdoganem o tom, kdo má odpovědnost za tureckou menšinu v Německu.
Protože se považovala za kancléřku všech, stavěla se v roli šéfky spolkové vlády zdrženlivě k vyjádřením o svých východoněmeckých vazbách, uvedla v rozhovoru. Merkelová se sice narodila v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera, vyrostla ale ve východním Německu, kam byl její otec přeložen. Jako vědkyně se Merkelová v 80. letech dostala také do Prahy.
O tom, že na východě Německa čelí kritice, řekla, že počátek nespokojenosti je možné datovat do doby, kdy se euro dostalo do problémů. „Situace polarizovala, když k nám přišlo mnoho uprchlíků,“ řekla o migrační krizi v roce 2015. Poznamenala, že skupina lidí, která je na ni rozhněvaná, je velmi radikální, hlasitá a netolerantní.
Merkelová uvedla, že chápe, že lidem některé věci vadí, zásadně ale odmítá myšlenky netolerance. „Proti tomu bych se vždy ohradila a řekla bych, že člověk v této demokratické společnosti může kritiku a hněv vyjádřit jinak,“ řekla. V této souvislosti poznamenala, že nerozumí volbě AfD. „Pokud se snažíte působit takříkajíc na úkor jiných lidí, kteří vypadají jinak a kteří mají různý původ, pak to není nic, pro co bych měla pochopení,“ řekla.
Konzervativní Merkelová kancléřství opustila po 16 letech v prosinci 2021, kdy úřad předala sociálnímu demokratovi Olafu Scholzovi. Německo vedla po čtyři funkční období.
