Dlouholetý konflikt mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem dnes nevídaným způsobem eskaloval, když ozbrojenci z Pásma Gazy spustili několikahodinové ostřelování izraelských měst a zároveň vtrhli do pohraničních oblastí.
Překvapivý útok si podle dosavadních informací vyžádal stovky mrtvých a tisíce zraněných, potvrdily se také zprávy o únosech Izraelců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal občanům, že země je ve válce, podporu mu vyjádřila většina západních zemí včetně USA. V neděli se kvůli útoku na Izrael sejde Rada bezpečnosti OSN.
Izrael podle světových médií čelí nejrozsáhlejšímu útoku od roku 2007, kdy se Hamás chopil moci v Pásmu Gazy. Podle odhadu izraelských médií do židovského státu pronikly nejméně tři stovky bojovníků Hamásu a desítky jich tam nadále operují.
Shrnutí situace
Jako první přišly ráno informace o masivním raketovém útoku Palestinců, který rovněž v odpoledních hodinách pokračoval. Hamás podle izraelské armády vypálil přes 2200 raket, z nichž některé zasáhly oblasti od regionu města Beerševa na jihu Izraele přes Aškelon po Tel Aviv a okolí. Podle izraelského ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 100 Izraelců, 985 dalších utrpělo zranění.
Situace na jihu Izraele je navzdory rozsáhlé operaci izraelské armády dál poměrně nepřehledná. Armádní mluvčí uvedl, že boje pokračují na 22 místech, mimo jiné v kibucech Ofakim a Beeri, kde zvláštní jednotky zasahují proti ozbrojencům, kteří drží izraelská rukojmí.
Izraelská vláda hovoří o válce, přičemž premiér Netanjahu slíbil občanům, že jeho země válku vyhraje a že Hamás za ni draze zaplatí. Izraelské letectvo dnes podniklo rozsáhlé odvetné nálety na Pásmo Gazy, kde zničilo i objekty Hamásu nebo výškový dům. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že nálety v Gaze zabily nejméně 198 lidí a přes 1600 jich zranily.
Odplata za izraelské „znesvěcování“ mešity al-Aksá
Bezprecedentní útok přišel v den významného židovského svátku a zároveň téměř přesně 50 let poté, co Izrael napadly syrské a egyptské jednotky při tzv. jomkipurské válce. Bezprostředně mu předcházely týdny zvýšeného napětí na hranici Pásma Gazy a střetů na Izraelci okupovaném Západním břehu Jordánu. Zdá se však, že izraelské tajné služby takto velkou operaci nečekaly.
Vůdce ozbrojeného křídla Hamásu Muhammad Díf ráno ofenzivu oznámil s tím, že jde o odplatu za izraelské „znesvěcování“ mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Prohlásil, že útok „ukončí poslední okupaci na zemi“, a vyzval Araby v Izraeli i sousedních státech, aby se k ní připojili.
Z míst u hranic Pásma Gazy, do kterých vtrhli palestinští ozbrojenci, mezitím postupně přicházely neoficiální informace o drastickém počínání útočníků, ať už v podobě videí nebo výpovědí místních. Objevovaly se záběry prezentované jako snímky těl izraelských vojáků nebo také unesených vojáků a civilistů. Izraelská armáda únosy potvrdila, počet rukojmí ale neuvedla. Hamás tvrdí, že drží přes 50 Izraelců a bude za jejich osvobození požadovat propuštění Palestinců z izraelských věznic.
Světové reakce na eskalaci konfliktu
Americký prezident Joe Biden vyjádřil izraelské vládě plnou podporu. „Bezvýhradně odsuzujeme útoky Hamásu. Toto hrozné násilí musí ihned skončit. Terorismus a násilí nic nevyřeší,“ reagoval na vývoj šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. S podobnými prohlášeními přišli také lídři jednotlivých unijních zemí, útok Hamásu odsoudil i český prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové Češi mezi oběťmi útoku podle dosavadních informací nejsou.
Podle Kataru, Kuvajtu, Iráku nebo libanonského militantního hnutí Hizballáh nese vinu na eskalaci násilí Izrael. Podle Íránu útok dokazuje odhodlání Palestinců čelit okupační moci. Ruská diplomacie vyzvala, aby obě strany okamžitě přistoupily k příměří, a po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. (ČTK)
