Video se připravuje ...
Za cílem se skácel na Sacamirův hřbet a když si s ním chtěli kolegové plácnout na oslavu šestého triumfu ve Velké pardubické, nemohl levou ruku ani pořádně zvednout. Jan Faltejsek (40) dovedl favorizovaného hnědáka z Jezdeckého oddílu Beňov k vítězství ve 133.ročníku Velké pardubické se Slavia pojišťovnou i přes velké problémy s pochroumaným ramenem. Nezastavil ho pád v Ceně Labe, ani obrovská kolize na Taxisově příkopu.
Jan Faltejsek si po třech triumfech s Orphee des Blins (2012, 2013, 2014), Charme Lookem (2016) a Tziganem du Berlais (2018) připsal už šesté vítězství ve Velké pardubické. Na legendárního Josefa Váňu mu schází dvě výhry.
„Rekordy mě netrápí, nemám moc velké sny,“ usmíval se po dostihu. „Prostě se snažím makat, co to jde. A je mi jedno kde.“
Dá se vůbec popsat, co prožíváte?
„Vyhrát je vždycky nádherné, byť je to sebemenší dostih. Tohle je Velká, výkladní skříň českého turfu. Je to fajn. (usmívá se) Jen je složité popsat, jakou má člověk radost. Jsem rád za Evu a Radima Petříkovi, děkuji jim za důvěru. Celý rok se pracovalo na Velké, ta se podařila. Radost.“
Vím, že se nedá srovnávat, přesto, bylo to vaše nejtěžší vítězství i kvůli zdravotním problémům? Byl to pro vás těžký den?
„Těžký den to byl. Zaplaťpánbůh se to časem zlepšovalo, ne zhoršovalo. Měl jsem poškozené vazy, ty se ohřály, byl jsem schopen dostihy absolvovat. V týdnu jsem to konzultoval s trenérem Pavlem Tůmou i s Evou Petříkovou, protože se mohlo stát, že to fungovat nebude. Nicméně David Jindra, fyzioterapeut z Karlových Varů, mi pomohl. Stejně tak Petr Trávníček tady na závodišti. Pomáhal mi celý den. Díky nim jsem to byl schopen absolvovat.“
Pád v Ceně Labe jste přestál v pohodě? Nebo vám zatrnulo?
„Původně jsem směřoval na levou stranu, to jsem nechtěl, bylo by to špatně. Tak jsem spadl na prdel. Tam to bylo dobrý.“ (směje se)
Sacamiro byl jasný favorit, jak jste před dostihem pracovali s tlakem a očekáváními?
„Já mám to štěstí, že jezdím favority. Je to zodpovědnost, ale předpoklad je dobrý. Já to můžu akorát zkazit.“
Hodně divoký byl bohužel Taxis, co se tam z vašeho pohledu dělo?
„Člověk si hledá svoji stopu, je vhodné nejet za nějakým jiným koněm. Je třeba si najít prostor, abych to skákal sám. Ale je to těžké. Jsou jisté úpravy Taxisu, ale furt je to obtížná překážka. Vlevo ode mě problém byl, bylo jich tam víc. To jsem se i otáčel, velká skrumáž. Na pravé straně byl Marcel Novák bez třmenů, možná měl posunuté sedlo, to nevím. Já měl zaplaťpánbůh dobrého lídra, což byl Lodgian. I Kaiserwalzer je dost spolehlivý. Za těmi jsem se snažil vyvézt. Ale musíte si to najet sám.“
V čem je největší Sacamirova síla?
„Bohovský skokan! I když to nevychází, dá do toho sílu, výšku a to je dost důležité. Tím se dostanete na druhou stranu překážky. Díky výšce to doletí. A pak má výborný závěr. Je mu deset, získal postupně sílu a zkušenosti, to je práce trenérů. Měli s ním trpělivost od jeho tří let pracovat a teď byl finální den, co se povedl. To je hlavně jejich práce.“
Ve finiši bylo víc koní s dobrou koncovkou, kdy jste začal věřit, že to vyjde?
„Až po poslední překážce. Mezi vodami jsem si říkal, že když budeme do tří, bude to v háji. Kaiserwalzer furt upaloval, obrovský nástup měl Star, ten má konec. Vedle mě hned byl Talent, já jen seděl. Možná i tím, že jsem byl trochu zavřený a nemohl jsem nic dělat, tak dostal Sacamiro čas a konec měl nejlepší.“
Pět let jste čekal na šesté vítězství ve Velké. Jak daleko je rekordní zápis Josefa Váni s osmi triumfy?
„Ten je ještě hodně daleko. (usmívá se) Velká je jen jednou za rok, strašně těžký a specifický dostih. Na rekordy nehraju, snažím se pracovat pro zvířata a lidi, co to dělají. Aby to fungovalo. Jestli je to jednička v Praze nebo Velká v Pardubicích? Před čtrnácti dny bylo Gran Premio, tam jsem usoudil, že jsem nebyl v adekvátním stavu podat patřičný výkon. Byl tam dobrý žokej místo mě, tak jsem radši místo přepustil a First of All vyhrál. Já z toho měl strašnou radost. Samozřejmě to i trochu mrzí, mohl jsem být v sedle, ale spadl jsem, tak to musím brát jako profík.“
Dají se porovnat Orphee des Blins, Charme Look, Tzigane du Berlais a Sacamiro?
„To je těžko říct. Oni by se ti koně museli potkat proti sobě a mít relativně stejné podmínky. Samozřejmě, Orphee des Blins je legenda, protože vyhrála třikrát po sobě. Ti další, Charme Look a Tzigane du Berlais, to nebyli schopni zopakovat. Vyčnívá Orphee. Uvidíme, jestli na ni dokáže navázat Sacamiro.“
Související články
