Izrael zažil národní trauma. Je ponížený, zklamaný a traumatizovaný, říká expertka
Izraelská města čelila několikahodinové smršti raket. Hamás zaútočil ze vzduchu, ze země i od moře. Zemi čeká dlouhá a těžká válka, která si už během několika prvních hodin vyžádala stovky obětí. „Dlouhodobá okupace nevede k žádným dobrým výsledkům. Ale pokud bude v Gaze vládnout Hamás, stejně žádný mír nebude. To hnutí nechce mír,“ říká v rozhovoru Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak dlouho se bude Izrael vzpamatovávat z útoku Hamásu?
- Ustojí současnou krizi premiér Benjamin Netanjahu?
- Kdo Hamásu s útokem pomohl?
- Jak ostrá bude izraelská odveta?
- Co teď čeká obyvatele Gazy?
V sobotu brzy ráno vypálilo hnutí Hamás z Pásma Gazy směrem na Izrael stovky raket, ozbrojenci také pronikli na izraelské území, přišli do místních komunit a spustili útoky na vojáky, policisty i civilisty. Spoustu z nich i unesli a zajali. Co je to za nečekaný úder, který zaskočil nejen Izrael, ale prakticky celý svět?
Bez přehánění lze říct, že to je největší bezpečnostní fiasko v historii státu Izrael. Ten je považován za vojensky velmi silný stát, který má jednu z nejlepších rozvědek. Hamás není žádný nový nepřítel, je to starý nepřítel, se kterým má Izrael velké zkušenosti. Že se to stalo – v tomto rozsahu – a že Izraeli trvalo tak strašně dlouho, než speciální jednotky nebo armáda přišly na pomoc lidem, kteří byli doslova a do písmene masakrováni palestinskými teroristy z Gazy, je naprosto šokující.
A Izrael je samozřejmě vyděšený, ponížený a zklamaný. Bude to určitě událost, která vejde do izraelských dějin. A bude to jedna z nejvíce traumatických událostí.
Jeden z nejhorších masakrů se stal na hudebním festivalu, kde začali teroristé na motorkách ze všech stran střílet na stovky lidí v lese nedaleko kibucu Re’im. Podle místních dobrovolníků tam bylo nalezeno 250 těl. Proč hnutí Hamás na Izrael takhle masivně a krutě útočí?
Je potřeba si uvědomit, že hnutí Hamás je teroristické hnutí. A cílem teroristů je terorizovat. Jestli ta akce Hamásu v něčem stoprocentně uspěla, je to přesně v tomto. Izrael byl několik dní terorizován ozbrojenci Hamásu. A to, že to bylo v přímém přenosu, že vlastně každý Izraelec, koneckonců každý na světě, mohl de facto živě sledovat, co se děje, k té terorizaci samozřejmě obrovsky přispělo.
Vy totiž vidíte, že vaši sousedé, vaši příbuzní nebo občané stejného státu, kteří žijí jen pár kilometrů od vás, umírají.
Hamás má za cíl – má to koneckonců ve své chartě – zlikvidovat Izrael. Nejde mu o nějaké posuny hranic nebo kompromisy ohledně Jeruzaléma. Oni si nepřejí přítomnost židovského státu na Blízkém východě, s nimi se v tomto smyslu vlastně nedá jednat.
A evidentně pro to udělají cokoliv.
Udělají pro to cokoliv. Jdou tam s tím, že tam zemřou. Oni samozřejmě vědí, že izraelská odpověď bude velmi silná a do určité míry krutá, že výsledkem té války budou stovky, ne-li tisíce mrtvých civilistů a hamásníků. Ale to jim je jedno, už v tuto chvíli dosáhli svého. Těžko se s tím v našem přemýšlení pracuje, ale tak to je.
Takže přemýšlení o tom, co je k tomu vedlo, jaké jsou motivace… Já jednak nemám ráda psychologizaci teroristů, co se jim stalo v dětství, že se přidali k teroristické organizaci… Život v Gaze je nesmírně těžký, ale většina obyvatel Gazy se k Hamásu nepřipojila. A to je potřeba si uvědomit.
A co se týče té brutality, nevím, asi bych neměla být překvapená, možná nikdo z nás, protože jsme viděli Islámský stát, otřesné obrázky z Blízkého východu v posledních deseti patnácti letech.
Ale přece jen to, že procházíte izraelské kibucy, kde znásilňujete a mrzačíte lidská těla, provádíte izraelské zajatce ulicemi Gazy. Necháte plivat na šestileté dítě… Nevím, každý si musí ten obrázek udělat sám.
A proč se to stalo zrovna teď?
Odpovědí se nabízí několik. Určitě se můžeme bavit o geopolitických důvodech. Ten hlavní je, že Hamás
