Kdy jste odlétala do Izraele?
Odlétala jsem 28. září z Vídně. Letěla jsem tam za turistikou a také navštívit přítele, který v Izraeli žije.
Kde jste byla, když začaly útoky?
Byla jsem v Tel Avivu, přiletěla jsem tam de facto týden před těmi útoky. Takže jsem se pohybovala v Tel Avivu, jezdili jsme na výlety na sever země ke Galilejskému jezeru, do Tiberias. Po cestě jsme se zastavili i v okolí Narazetu. V sobotu jsem byla zpět v Tel Avivu, další útoky jsem zažila na letišti v Lodu.
Útoky začaly v sobotu brzy ráno, jaká byla situace na místě?
Když začaly, tak mě to vzbudilo. Nebyl čas se nikam schovat. Přítel šel vyhledat bunkr, ale v naší čtvrti nebyly tak dobré, nebo byly staré, nebo se nedalo dostat dovnitř.
Já jsem zůstala doma, protože přítel potřeboval odvézt věci do jiného města a pak převezl ještě mě na motorce. Poté jsem se schovala pod postelí s rukama na hlavě. Tam jsem zažila další dva útoky.
Češi uvázli v Izraeli, odlety se odsouvají. Situace je dynamická, říká resort |
Kdy jste kontaktovala ambasádu?
Nejprve jsme dojeli na letiště v Lodu. Poté, co jsem prošla bezpečnostní kontrolou a zjistila, že mnoho letů bylo zrušeno, nebo jsou zpožděné, kontaktovala jsem ambasádu. Bylo to mezi třetí a čtvrtou hodinou místního času.
Nejdřív jsem volala na linku pro veřejnost. Ta ale nefungovala, tak jsem volala na nouzovou linku. Tam mi bylo řečeno, že si mám rezervovat další lety, což začalo být velmi těžké. A hlavně velmi drahé.
Ptala jsem se ambasády, co dělat, když nic nepoletí. Rakety totiž mířily i na letiště. Když jsem je konfrontovala s tím, že letadla možná ani neodletí, tak mi řekli, že si mám najít ubytování vedle letiště a že tam mám přečkat noc.
To mi přišlo jako velmi špatné bezpečnostní doporučení, protože i vedle letiště dopadla raketa, kterou nevychytal Iron Dome (Železná kopule, izraelský mobilní systém protivzdušné obrany, pozn. red.). Naopak od přítele i lidí z aerolinek mi bylo řečeno, že letiště je nejbezpečnější místo v zemi, protože tam je Iron Dome nejrozšířenější.
Zůstala jsem tedy raději na letišti. Měla jsem rezervované čtyři lety a jen jeden z nich odletěl. Byla to opravdu sázka na správnou kartu, jelikož jsem s ambasádou mluvila jen jednou. Říkala jsem jim, že nevím, kolik budu mít peněz. Ptala jsem se, jestli bude nějaký repatriační let. Řekli mi, že se v tu chvíli ze strany ambasády nic nechystá. Tak jsem se ptala, jestli pošlou nějakou pomoc, a oni řekli, že ne.
Ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že repatriační lety jsou zatím jen záložní varianta a lidem se daří odlétat komerčními lety. (Ve střed, po pořízení rozhovoru, ministr Lipavský nevyloučil další lety, pozn. red.)
To je přesně, kdy kosa padne na kámen. Když jsou větší útoky, kde se rozezní sirény i na letišti a utíkáte do krytu, přestanou na pár hodin létat komerční lety, protože to začne být nebezpečné. Lety tak mohou být naplánované, ale pak jsou zpožděné.
Měla jsem let s Ryanair do Turína, ten byl zrušen. Let s tureckými aerolinkami do Antalye, ten byl nejprve zpožděn, pak znovu, nakonec byl zrušen úplně. Pak jsem měla let s El Al do Prahy, tam vypravovali tři nebo čtyři letadla, ale nakonec odletělo jen jedno. Proto je velmi náročné si letenky objednávat sám. Čtyři lety stály dohromady kolem tisíce dolarů. Ne každý má na dovolené tisíc dolarů navíc, aby si rezervoval lety ze země, kde je válečný stav.
Češi z Izraele odlétají komerčními linkami. Repatriační let zatím v plánu není![]() |
Nebyla mi nabídnuta žádná podpora ze strany ambasády. Mrzí mě to a štve, protože vím, že podmínky na letišti nejsou nejlepší. Turisté přilétají v krátkém oblečení. V terminálu tři, který je nejbezpečnější, je zima. Všechno je tam kamenné, chladné, betonové. Není tam ale tolik míst, kde si například nabít telefon. Je to konstrukce za účelem bezpečnosti. Měla jsem štěstí, že jsem s sebou měla teplé oblečení.
Nebylo to tak, že bych ze strany ambasády dostala psychickou podporu nebo cokoliv jiného. Dostala jsem špatné bezpečnostní doporučení, abych šla do hotelu mimo letiště, což mě udivilo, když jako věděli, jak byla situace vážná.
Ty útoky jsou úplně bezprecedentní. Od jomkipurské války se nic takového nestalo, a tak to vnímají právě i Izraelci. Česká ambasáda řekla, že se v tuto chvíli nic konat nebude. V podstatě mě v tom nechali samotnou.
Zaregistrovala jste se do systému DROZD?
Když jsem byla na letišti a viděla jsem, jak je to vážné, požádala jsem kamaráda, aby mě zaregistroval, zatímco jsme s přítelem řešili rezervace letů. Byla jsem tam tedy zaregistrovaná pro případ, kdyby se to nepovedlo a zůstala jsem na letišti. Nakonec jsem měla velké štěstí, že byl v neděli ráno vypraven let.
Velvyslankyně: Češi mezi oběťmi teroristického útoku na Izrael nejsou |
Dala vám ambasáda nějaké informace o tom, proč nepočítají s repatriačním letem?
Samozřejmě že ne. Čekala jsem od nich nějaké bližší informace. Řekli mi, že když jsem registrovaná v DROZDu, tak budou informace chodit na e-mail, a že mám sledovat pokyny státních složek.
Jenže e-maily jsou ve válečném stavu k ničemu. Státní složky také nic takového nečekaly, takže bezpečnostní pokyny byly, abychom zůstali v blízkosti krytů. To mi taky nic moc neřeklo.
Ve světle toho, že z Polska a Maďarska vyrazil repatriační let, mi to přijde jako velká ostuda a pochybení. Spoléhali jsme na to, že kdyby nevyšla ani čtvrtá letenka, mohl by přiletět právě repatriační let. Byla jsem zodpovědná, snažila jsem se nastoupit i do letadel, která jsem neměla rezervovaná, ale nedařilo se mi to. Letadla byla vyprodaná nebo zrušená. Na letišti byl zmatek, na odletové tabuli byly jiné informace než na internetu. Bylo náročné se v tom orientovat.
Ale nechápu postup ambasády a České republiky, že se nedohodly, že pošlou jedno letadlo. Nechali nás, abychom si pomohli sami. Ambasáda na Středním východě je od toho, aby mohla řešit takové situace, ne jen pro reprezentaci.