Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Obyvatelé Gazy zůstávají na svém území. Nikdy Gazu neopustí,“ uvedl Haníja v části projevu, která se týkala Egypta, s nímž Pásmo Gazy také sousedí. Haníja rovněž Izrael obvinil z toho, že páchá genocidu ve spolupráci s americkou vládou a některými evropskými státy, uvedla Al-Džazíra.
„Vzdávám hold obyvatelům Gazy, kteří čelí barbarské sionistické mašinerii,“ prohlásil Haníja s odkazem na Izrael. Hamás naopak označil za hnutí bojující za svobodu, které dodržuje zásady etiky. „Hamás se vždy snažil neútočit na civilisty navzdory všemu, co sionistický režim udělal,“ prohlásil Haníja, který se dlouhodobě zdržuje v Kataru.
Izraelská armáda krátce poté uvedla, že dokončuje přípravy na významnou pozemní operaci v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel. Armádní prohlášení podle něj uvádí, že se izraelské síly připravují na „rozšíření ofenzivy“ a „koordinovaný útok ze vzduchu, moře a po souši“.
Netanjahuův bezpečnostní poradce Cachi Hanegbi uvedl, že bylo jasnou chybou věřit, že palestinské hnutí Hamás je oslabené. Izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů, dodal Hanegbi a přiznal i svůj vlastní díl viny.
Hrozby z Libanonu, protesty na Západním břehu i v Jordánsku. Napětí roste |
Izraelští vojáci jsou podle prohlášení armády rozmístěni po celé zemi a připravují se na „další fázi“ války s Hamásem, „s důrazem na významnou pozemní operaci“. Armáda také uvedla, že dokončuje odvod statisíců rezervistů a zajišťuje, aby měli potřebné vybavení.
Saúdská Arábie se v reakci na pokračující konflikt rozhodla přerušit rozhovory o možné normalizaci vztahů s Izraelem, které podle zářijových prohlášení obou stran byly produktivní; Izrael očekával dohodu v první čtvrtině příštího roku. Šéf americké diplomacie Antony Blinken už dříve označil jednání mezi Tel Avivem a Rijádem a snahu ho překazit za jeden z možných motivů Hamásu pro zahájení překvapivého útoku na Izrael.
Zahájení izraelské pozemní operace se obecně očekává, píše ToI s tím, že její začátek a rozsah závisí na řadě okolností, včetně evakuace palestinských civilistů ze severní části Pásma Gazy. List Haarec s odvoláním na armádu píše, že „pozemní manévr“ bude vyžadovat vstup „do srdce Gazy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes navštívil vojáky na hranici s Pásmem Gazy a tázal se jich, zda jsou na „další fázi“ připraveni.
Napětí velice roste i na izraelsko-libanonské hranici. Zde se šíří obavy, že války mezi Hamásem a Izraelem využije libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které si, stejně jako Hamás, vytyčilo za cíl zničení Izraele. V Libanonu v pátek při ostřelování zemřel kameraman agentury Reuters Íssám Abdalláh a dalších šest novinářů utrpělo zranění, izraelská armáda za incident zatím nepřiznala odpovědnost, vyjádřila nad ním ale lítost.
Útok začal minulou sobotu
Ozbrojenci z islamistického hnutí Hamás, které je Izraelem, EU i Spojenými státy pokládáno za teroristickou organizaci, minulou sobotu zaútočili na jižní Izrael, zabili nejméně 1 300 lidí a nejméně 100 dalších unesli.
Izrael vzápětí zahájil vzdušné údery na Pásmo Gazy a uvádí, že cílí na vojenskou infrastrukturu Hamásu, civilisty vyzval k evakuaci na jih. Při odvetném izraelském bombardování v Pásmu Gazy podle palestinských úřadů zemřelo na 2 200 lidí.
Egypt s Pásmem Gazy sdílí hranici a je znepokojen tím, že by Palestinci mohli být z tohoto území vysídleni v důsledku izraelského bombardování zahájeného po útoku Hamásu. Stejně jako ostatní arabské státy i Egypt uvedl, že Palestinci by měli v době eskalace války zůstat na svém území a že se snaží zajistit dodávky pomoci do Pásma Gazy, píše agentura Reuters.
Izraelský ministr obrany Joav Galant v pátek poznamenal, že palestinští civilisté, „kteří si chtějí zachránit život“, musí dbát varování Izraele a evakuovat se na jih Pásma Gazy. K evakuaci na jih Gazany vyzvala několikrát také izraelská armáda.
Unie navýší pomoc
Evropská unie oznámila, že s okamžitou platností ztrojnásobí objem humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, nově to bude 75 milionů eur (1,85 miliardy Kč). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to dnes oznámila po jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a blízkovýchodními lídry. Dodala, že komise se ujistí, že pomoc se dostane těm, kteří ji opravdu potřebují. EU se několik dní přela, zda pokračovat v pomoci Palestincům poté, co radikální palestinské hnutí Hamás z Pásma Gazy napadlo před týdnem Izrael, který reagoval odvetnými útoky.
Členské státy Evropské unie v minulých dnech vedly debatu o tom, zda finanční pomoc směřovanou do Palestiny zastavit zcela či ji pouze přehodnotit a vyloučit jakékoli zneužití ze strany Hamásu, který EU pokládá za teroristickou organizaci, a dalších radikálních skupin. Většina ministrů zahraničí se podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v úterý shodla na další spolupráci s palestinskými úřady.
„Komise okamžitě navýší současný balík humanitární pomoci určený pro Gazu o 50 milionů eur. Tím se celková částka zvýší na více než 75 milionů eur. Budeme pokračovat v úzké spolupráci s OSN a jejími agenturami, abychom zajistili, že se tato pomoc dostane k potřebným v Pásmu Gazy. Komise podporuje právo Izraele bránit se proti teroristům z Hamásu při plném respektování mezinárodního humanitárního práva. Usilovně pracujeme na tom, aby se v této souvislosti dostalo podpory i nevinným civilistům v Gaze,“ uvedla von der Leyenová.
