„Velmi vysoké ohrožení porostů trvá v krajích Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Vysoké počty byly i nadále zjišťovány v dalších oblastech mimo Moravu, např. na Lounsku, Kutnohorsku, Kolínsku nebo Ústeckoorlicku,“ popsala zářijovou situaci mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Hraboši likvidují i mladé stromy
Hlodavci škodí nejenom na strništích a v nově osetých ozimech, ale také v sadech nebo ve vinohradech. Podle Krškové jejich počty představují vysoké ohrožení jak pro ozimy, tak i pro mladé stromky ovocných dřevin. Nejhorší situace je stále na jihovýchodě republiky. V některých lokalitách nalezli pozorovatelé více než 2 000 používaných východů z nor na hektar, tedy desetinásobek prahu škodlivosti.
Opakuje se tak situace z roku 2020, kdy šly škody do miliard korun. „Letošní dosavadní škody odhadujeme na 1,5 mld. Kč a stále rostou, teď hraboši zemědělcům žerou vyseté ozimy, takže je budou muset na jaře přesívat. A negativní je to taky u pícnin. Letos je málo krmení, hlavně kukuřice kvůli suchu, takže bude chybět,“ popsal na začátku října stav předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Hraboši zničili vojtěšku, na některých polích i polovinu úrody obilí |
Zatímco před pár lety mohli zemědělci použít zejména jed na hlodavce Stutox II rozhozem volně na půdu, letos na jaře stát dovolil pouze zvýšení dávek jedu aplikací do nor. Ministerstvo životního prostředí pro podporu tohoto pracného způsobu vypsalo na jaře dotační titul, ve kterém počítalo, že přerozdělí až 40 milionů korun. Farmáři si v něm před létem podle mluvčí úřadu Lucie Ješátkové řekli zhruba o sedm milionů.
Svaz už dříve poukazoval na to, že stát chce za podporu 500 korun na hektar příliš mnoho papírování a zemědělcům se přesto aplikace do nor pro svou náročnost nevyplatí. Proti pokládání jedu přímo na povrch země varují dlouhodobě ochranářské organizace, které se obávají úhynů čápů nebo sýčků, kteří hraboše žerou.
Zemědělci by chtěli dávat jed přímo na pole
Nyní stát vypisuje dotaci znovu, zemědělci si můžou říct až o 20 milionů korun. „Do nové výzvy na vícenáklady spojené s šetrnou aplikací rodenticidu z důvodů přemnoženého hraboše polního bude možné se hlásit od 16. října do konce ledna 2024,“ sdělila mluvčí úřadu.
Podle Pýchy je třeba sáhnout k rychlejším řešením, aby vůbec nedocházelo k hrabošímu přemnožení. Zemědělci proto volají znovu po možnosti dávat jed volně na půdu. Nové evropské předpisy, jako jsou například povinné neprodukční plochy, šíření hlodavců pomáhají, stejně jako snahy o omezení podzimní orby.
„Navíc povolovací procesy jsou dlouhé a kompenzace za škody jsou byrokratický nesmysl. V podstatě to vypadá, že stát, respektive MŽP, si hraje hru na schovávanou. Efektivní ochranu zakážeme a možnou kompenzaci tak zkomplikujeme, abychom zemědělce odradili o ni vůbec žádat a stát resp. MŽP tak ušetřilo,“ uzavřel předseda.
