Erdogan předložil tureckému parlamentu ratifikaci vstupu Švédska do NATO

„Prezident Erdogan nyní předal ratifikační dokumenty tureckému parlamentu. Aktuálně je na něm, aby se touto otázkou zabýval. Těšíme se na členství v NATO,“ napsal švédský předseda vlády v pondělí odpoledne na síti X.

„Protokol o přistoupení Švédska k NATO byl 23. října 2023 podepsán prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a poslán do Velkého národního shromáždění Turecka,“ uvedla turecká vláda též na síti X.

Zatím není jasné, kdy se turecký parlament touto záležitostí bude zabývat. Nejprve ho dostane k posouzení zahraniční výbor a teprve poté věc projedná plénum. Erdoganova strana má se svými spojenci v parlamentu většinu, ne všichni poslanci ale vstup Švédska do NATO podporují.

Erdoganův krok přivítal i generální tajemník NATO Stoltenberg. „Těším se, že Švédsko velmi brzy přivítám jako plnohodnotného spojence NATO,“ uvedl podle agentury AFP Stoltenberg s tím, že po švédském vstupu bude celá Aliance silnější a bezpečnější. Podle Reuters Stoltenberg dodal, že se těší na „urychlené hlasování“ o ratifikaci přistoupení Švédska v tureckém parlamentu. Šéf Aliance má v úterý Švédsko navštívit.

Také Spojené státy krok tureckého prezidenta uvítaly. „Těšíme se, že protokol bude projednán v tureckém parlamentu a co nejdříve schválen,“ řekl novinářům na pravidelném tiskovém brífinku mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Je to vítané rozhodnutí,“ dodal podle agentury AFP.

Erdogan souhlasil. Žádost Švédska o vstup do NATO pošle k ratifikaci

Erdogan více než rok blokoval švédskou žádost o vstup do NATO se zdůvodněním, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Ankara považuje za teroristické, a jejich sympatizantům. Jde zejména o organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) či hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout jeho vládu. Na seznamu osob, které kvůli tomu Ankara požaduje od Švédska vydat, jsou ale i novináři či aktivisté, kteří jen kritizují Erdoganův režim za porušování lidských práv.

Turecký postoj k ratifikaci dále zhoršilo pálení koránu na demonstracích ve Švédsku. Ještě v srpnu Erdogan tvrdil, že Švédsko nemá kvůli případům pálení koránu jisté, že mu parlament vstup do Aliance schválí. Řekl to 21. srpna po návratu z návštěvy v Maďarsku.

Švédsko požádalo o vstup do NATO loni v květnu spolu s Finskem, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu.

NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada. V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci. V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy. K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii. Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili. V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie. V roce 2017 přistoupila Černá Hora. V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality. Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě. Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024. < >