Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil útokem z Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle izraelských úřadů pozabíjel na 1 400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 lidí odvlekl zpět do Pásma Gazy. Při následném izraelském bombardování Pásma Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 6 500 Palestinců.
Izraelská armáda již řadu dní dává najevo připravenost zahájit pozemní operaci v Pásmu Gazy a uvádí, že čeká jen na politické rozhodnutí. Možný odklad útoku, ať už z humanitárních důvodů či s ohledem na jednání o propuštění rukojmích, je v posledních dnech předmětem intenzivních dohadů.
Pentagon nyní v oblasti Blízkého východu rozmísťuje téměř desítku systémů protivzdušné obrany, které budou mít za úkol chránit mimo jiné americké vojáky sloužící v Iráku, Sýrii, Kuvajtu, Jordánsku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, uvedl The Wall Street Journal (WSJ).
Americkým představitelům se podle něj zatím daří přesvědčovat Izraelce, aby s pozemní operací posečkali, než budou koncem týdne tato zařízení na místech určení. Listem oslovení činitelé uvedli, že Izrael bere při plánování akce v úvahu také snahy o zajištění dodávek humanitární pomoci civilistům v Pásmu Gazy a diplomatické úsilí o osvobození rukojmích držených Hamásem.
Nebudeme odkládat pozemní útok kvůli rukojmím, prohlásil izraelský ministr |
Podle představitelů USA však prvořadé obavy Washingtonu vzbuzuje ohrožení amerických vojáků. Domnívají se totiž, že americké síly se po zahájení invaze stanou terčem útoků různých ozbrojených skupin.
V Iráku a Sýrii se dosud odehrálo nejméně třináct takových útoků s použitím bezpilotních letounů a raket, které měly za následek smrt jednoho amerického kontraktora a zničení amerického dronu. Nejméně dvacet vojáků bylo zraněno v Sýrii a dalších deset v Iráku, uvedl WSJ.
Vojáci izraelské armády se připravují na pozemní operaci v Gaze:
