Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil útokem z Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle izraelských úřadů pozabíjel na 1 400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 lidí odvlekl zpět do Pásma Gazy. Při následném izraelském bombardování Pásma Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 6 500 Palestinců.
Izraelská armáda již řadu dní dává najevo připravenost zahájit pozemní operaci v Pásmu Gazy a uvádí, že čeká jen na politické rozhodnutí. Možný odklad útoku, ať už z humanitárních důvodů či s ohledem na jednání o propuštění rukojmích, je v posledních dnech předmětem intenzivních dohadů.
Pentagon nyní v oblasti Blízkého východu rozmísťuje téměř desítku systémů protivzdušné obrany, které budou mít za úkol chránit mimo jiné americké vojáky sloužící v Iráku, Sýrii, Kuvajtu, Jordánsku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, uvedl The Wall Street Journal (WSJ).
Americkým představitelům se podle něj zatím daří přesvědčovat Izraelce, aby s pozemní operací posečkali, než budou koncem týdne tato zařízení na místech určení. Listem oslovení činitelé uvedli, že Izrael bere při plánování akce v úvahu také snahy o zajištění dodávek humanitární pomoci civilistům v Pásmu Gazy a diplomatické úsilí o osvobození rukojmích držených Hamásem.
Podle představitelů USA však prvořadé obavy Washingtonu vzbuzuje ohrožení amerických vojáků. Domnívají se totiž, že americké síly se po zahájení invaze stanou terčem útoků různých ozbrojených skupin.
V Iráku a Sýrii se dosud odehrálo nejméně třináct takových útoků s použitím bezpilotních letounů a raket, které měly za následek smrt jednoho amerického kontraktora a zničení amerického dronu. Nejméně dvacet vojáků bylo zraněno v Sýrii a dalších deset v Iráku, uvedl WSJ.
Vojáci izraelské armády se připravují na pozemní operaci v Gaze:
