Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu. Dokumenty s návrhy cen jsou dostupné na webu úřadu.
Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4 200 Kč víc.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
ERÚ píše dodavatelům kvůli stropům cen, lidé si na jejich postupy stěžují |
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na síti X.
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 Kč za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně. Průměrná spotřeba elektřiny jedné domácnosti v České republice je podle energetických firem kolem tří MWh elektřiny ročně. Konečná spotřeba je však závislá na velikosti bytu či rodinného domu, dále na druhu využívaného vytápění či vaření a životním stylu.
„Návrhy cenových rozhodnutí ERÚ ruší mnoho subvencí a velmi hrubě řečeno připravují odběratelský sektor na novou epochu – epochu dekarbonizované energetiky. S tou budou spojeny vyšší náklady, než bylo zvykem v letech před krizí, která dočasně překryla vliv dekarbonizace,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
ČSÚ měří energie po novu, průměrná cena elektřiny je 7,60 korun za kWh |
Plyn tolik jako elektřina podražit nemá
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 Kč za MWh.
U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů tak bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.
Nemějte strach. Ceny elektřiny od ledna nepůjdou nad strop, uklidňuje expert |
Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.
Loni podle analýzy platil průměrný Čech za energie ve třetím čtvrtletí 6 375 korun měsíčně. Letos to ve stejném období roku bylo 6 530 korun. Maxima pak podle analýzy dosáhly průměrné platby za energie v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy průměrný odběratel platil 7 088 korun měsíčně. Ve druhém čtvrtletí činily průměrné platby za energie 6 623 korun.
Ceny energií během loňského roku rekordně vzrostly, místy až o stovky procent. Česká vláda proto pro letošní rok přijala cenové stropy na elektřinu a plyn. Většina tuzemských dodavatelů tak na začátku letošního roku nabízela odběratelům energie za ceny právě na úrovni cenového vládního stropu. Během roku pak dodavatelé v reakci na pokles cen komodit na burze začali postupně zlevňovat i své dodávky.
Zatím poslední zlevnění ohlásili v tomto týdnu například ČEZ, innogy nebo MND. Dříve snižovali ceny také E.ON, Pražská energetika, Centropol nebo Pražská plynárenská.
I přes zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. V koncových cenách elektřiny se v příštím roce totiž projeví plánované úpravy distribučních poplatků a také návrat plateb za obnovitelné zdroje energie. Ty určuje právě Energetický regulační úřad (ERÚ).
Podle analytiků lze očekávat zvýšení těchto plateb, protože v letošním roce na ně přispíval stát a v příštím roce už nebude. Podle expertů tak odběratelé za elektřinu i přes zlevňování ze strany dodavatelů nejspíš zaplatí více než v současnosti. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení může být zhruba do deseti procent.
Sedm rad pro odběratele elektřiny:
|
