Izrael dobyl základnu Hamásu, egyptské tanky střeží přechod před uprchlíky

Izraelská armáda podle svého vyjádření získala kontrolu nad základnou Hamásu v západní Džabáliji. Podle armády zahrnovala tunely, místa určená k odpalování raket i skladiště zbraní. Izraelští vojáci se střetli se členy Hamásu za podpory letectva. Armáda uvedla, že na místě získala zpravodajské informace a že po operaci tunely zablokovala.

Hamás podle Izraelců kontroloval několik civilních budov v oblasti a že při jejím zásahu byl zničen jeden podzemní tunel, což vedlo ke zřícení několika okolních budov. Sám Hamás tvrdí, že bylo v Džabáliji zničeno na dvacet domů a do nemocnice dorazilo „padesát mučedníků“ – tedy těch, které Izrael během úterní operace zabil a mluví o nich jako o teroristech. Mezi zabitými je i velitel Biarí.

Izrael kosí velení Hamásu. Zabil jeho „čtyřku“ i první ženu mezi kádry

Na videích agentury AFP bylo vidět přinejmenším sedmačtyřicet těl zabalených v prostěradlech na nádvoří nemocnice poté, co byla vytažena z trosek. Záběry také zachycují kráter. Jeden obyvatel úder popsal jako zemětřesení. Jiní uvedli, že několik minut po izraelském útoku se začaly budovy bortit a padat do kráteru. Při izraelském náletu bylo také zraněno 150 lidí, tvrdí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Počty udávané Hamásem není možné nezávisle ověřit.

Tábor Džabálija na severu Pásma Gazy má podle televize Al-Džazíra, která v současném konfliktu otevřeně straní Palestincům, zhruba 116 tisíc obyvatel a je největším z osmi uprchlických táborů v Pásmu Gazy. Nacházejí se v něm tři školy, které spravuje OSN a které nyní poskytují nouzové přístřeší pro stovky vysídlených rodin. V táboře žijí Palestinci, kteří byli vysídleni ze svých vesnic v roce 1948, a jejich potomci.

Při bojích na území Pásma Gazy v úterý podle Izraele zahynuli také dva izraelští vojáci a armáda zabavila „mnoho náloží a zbraní“ a „sváděla kruté boje hluboko v Pásmu Gazy“. Spojené státy také vysílají dalších 300 vojáků na Blízký východ. Nemíří přímo do Izraele, „jejich úkolem je podpora regionálních odstrašovacích snah a další posílení schopností chránit naše síly,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany.

Snímky z okolí palestinsko-egyptského přechodu Rafáh pořízené v úterý zachycují několik egyptských tanků v blízkosti přechodu. Egypt hranici s Pásmem Gazy nechává většinu času zavřenou a vpouští na palestinské území pouze dodávky humanitární pomoci.

Mírová dohoda s Izraelem z roku 1979 omezuje počet egyptských vojáků, kteří mohou být nasazeni na Sinajském poloostrově, píše The Times of Israel. Izrael však podle něj opakovaně schválil překročení tohoto limitu, aby mohla egyptská armáda v oblasti efektivně bojovat proti islámským radikálům.

Ariel Ben-Eliyahu 🇮🇱 @arielbeneliyahu

Egypt has stationed tanks and armored vehicles near the Rafah border crossing into Gaza.
https://t.co/SYeBHnscPc

31. října 2023 v 19:26, příspěvek archivován: 31. října 2023 v 18:49

oblíbit retweet odpovědět

Netanjahu lobboval v Evropě, ta ho odmítla

Velké evropské státy podle informací portálu Financial Times (FT) odmítly výzvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby naléhaly na Káhiru s cílem dosáhnout přijetí palestinských uprchlíků z Pásma Gazy v Egyptě. Francie, Německo i Velká Británie podle FT poukázaly na konzistentní postoj Káhiry, která svolila k otevření přechodu Rafáh do Gazy pro humanitární pomoc, ale odmítá odtud přijímat uprchlíky, a to ani krátkodobě.

Diplomaté některých evropských zemí, včetně České republiky a Rakouska, podle informací FT návrh šéfa izraelské vlády zmiňovali při jednáních předcházejících summitu EU na konci minulého týdne. Český premiér Petr Fiala a jeho rakouský kolega Karl Nehammer navštívili Izrael a jednali s Netanjahuem den před summitem.

Historička: Islám zprvu neměl roli. Hamás využívá civilisty jako rukojmí

Egyptský prezident Abdal Fattah Sísí dříve v říjnu řekl, že Káhira „odmítá jakýkoliv pokus řešit palestinský problém vojensky nebo nuceným vysídlením Palestinců z jejich půdy, což by se stalo na úkor jiných zemí v regionu“.

Lídři EU se nakonec shodli, že Egypt by měl hrát roli zprostředkovatele humanitární pomoci, ale neměl by být tlačen k přijímání uprchlíků. Summit vyzval k „dlouhodobému, rychlému, bezpečnému a neomezenému dodávání humanitární pomoci potřebným prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby“.

Dva lidé obeznámení s diplomatickými rozhovory s Egyptem nicméně Financial Times sdělily, že předmětem jednání je nyní možnost převozu zraněných z Pásma Gazy na léčení do Egypta. Jestli rozhovory přinesou konkrétní dohodu zatím není jasné. Egypt zraněné Palestince v minulých konfliktech přijímal a nemocnice na severu Sinajského poloostrova jsou na takovou eventualitu do jisté míry připravené, podotýká FT.

400 fotografií

Poradce Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že egyptské nemocnice by měly sloužit jako alternativa pro ošetření obětí z Gazy. Nemocnice v obléhaném území jsou podle něj pod tlakem a trpí výpadky energie. Dodal nicméně, že Izrael chápe egyptské obavy z přílivu palestinských uprchlíků.

Není jasné, kolik lidí je v rámci Pásma Gazy nyní vysídlených, číslo se však pravděpodobně pohybuje v rámci statisíců až milionu. Hanegbi také prohlásil, že „v dohledu není žádná dohoda“ o propuštění zajatců držených v Gaze.

Guterres apeloval na ochranu civilistů

Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyzval k ochraně civilistů, kteří se ocitli v konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. „Ochrana civilistů na obou stranách je prvořadá a musí být vždy respektována,“ uvedl Guterres v prohlášení. „Mezinárodní humanitární právo stanoví jasná pravidla, která nelze ignorovat. Není to menu à la carte a nelze je uplatňovat selektivně,“ dodal.

„Jsem hluboce znepokojen zintenzivněním konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a dalšími palestinskými ozbrojenými skupinami v Gaze. To zahrnuje rozšíření pozemních operací izraelských ozbrojených sil doprovázených intenzivními leteckými údery, jakož i pokračující odpalování raket z Gazy na Izrael,“ uvedl dále v prohlášení a odsoudil cenu, kterou za to platí civilisté.

Šéf OSN také vyzval všechny vedoucí představitele k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo rozšíření konfliktu, a zopakoval svou výzvu k „okamžitému“ humanitárnímu příměří.

Ozbrojenci Hamásu 7. října z Gazy napadli jižní Izrael a zavraždili přes 1 400 lidí. Izrael v odvetě za útok Hamásu masivně ostřeluje Pásmo Gazy, na které zároveň uvalil totální blokádu. Při izraelském bombardování Pásma Gazy, na které v posledních dnech navázala pozemní operace izraelské armády, od 7. října zemřelo 8 525 lidí, včetně 2 187 žen a 3 542 dětí, uvedlo v úterý ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamásem. Údaj není možné nezávisle ověřit.