Národní třída byla v místě Památníku 17. listopadu podle reportéra MF DNES odpoledne zcela neprůchodná. V čase 17:11 zazněla Modlitba pro Martu v podání Hany Holišové, na kterou čekaly tisíce lidí. Doprovodil ji i živě malovaný videomapping.
Lidé postupně zaplnili horní a střední část Václavského náměstí, ale korzovali i v dolní části. Koncert pro budoucnost tam poslochalo několik tisíc lidí. Pětihodinový program měl letos jako ústřední téma vzájemný vztah mezi přírodou, člověkem a stroji. Postupně se na pódiu vystřídalo 16 hudebních interpretů a 18 řečníků.
Tradice, oslava demokracie i protesty. Co přivedlo lidi 17. listopadu do ulic |
Po celé Národní třídě během dne proudily davy lidí, pro které iniciativa Díky, že můžem připravila v rámci pouliční slavnosti Korzo Národní bohatý program. Na své si přišli pamětníci, ale i mladší generace či děti. Vzhledem k nízkým teplotám pak většina návštěvníků na slavnosti uvítala stánky nabízející svařené víno, čaj nebo kávu. O velmi přátelské atmosféře svědčilo například i to, že hojná část procházejících využila „obejmutí zdarma“ , které nabízel před Palácem Metro muž s transparentem.
V podvečer v 16:35 na Václavském náměstí začal Koncert pro budoucnost, diváky a divačky lákal například na zpěvačku Báru Polákovou, Anetu Langerovou, rappera Vladimira 518 nebo kapelu Pilot.
Davy lidí si přinesly i malou českou vlajku nebo připnutou trikolóru.
Akce se neobešla bez mírných komplikací. „Po Modlitbě vznikl lidský špunt, protože přenosové vozy médií stály uprostřed silnice a ne někde na kraji. Lidé se snažili zoufale dostat pryč, ale nikdo je neorganizoval a nebylo kudy se dostat pryč,“ říká účastnice oslav Žofie. V davu zůstali i rodiče s kočárky. Cesta z Národní třídy na Václavské náměstí lidem trvala i několik desítek minut.
Davy na Národní třídě uhýbaly před sanitkou, tu si podle mluvčí pražské záchranné služby Jany Poštové pravděpodobně zavolal jedinec, kterému se udělalo nevolno. Dodala také, že s nejvyšší pravděpodobností šlo o vozidlo soukromé záchranné služby. Podle policie zároveň nedošlo jak na Václavském náměstí, tak na Národní třídě k žádnému konfliktu a situace zůstala klidná.
Oslavy 17. listopadu
Sledovat další díly na iDNES.tvPět osobností, které vzdorovaly nacistům, komunistům či ruským okupantům, pak večer obdrželo v Národním divadle Ceny Paměti národa. Ocenění získali český disident, dvě slovenské ženy pronásledované komunistickým režimem, Češka vězněná gestapem a ukrajinský pravoslavný kněz. Ocenění každoročně uděluje společnost Post Bellum.
Bránili se nacismu, komunismu či Rusům. Pět osobností má cenu Paměti národa |
Na Národní třídě se vystřídali politici i prezident
Oslavy a připomínky 17. listopadu se od rána konaly na Národní třídě. Jako první z vrcholných politiků tam přišel ráno šéf ANO Andrej Babiš. Po položení věnců mluvil o tom, že si někteří zprivatizovali demokracii a že si stát po listopadu 1989 za minulých vlád dobře nerozmyslel, co si má ponechat, ať jde o elektřinu, plyn či vodu. Odkázal na svůj projev o demokracii ze Sněmovny, který měl ve čtvrtek a také ho pak zveřejnil i na sociálních sítích.
„Bavme se o Česku, nejsme na Ukrajině,“ reagoval na dotazy novinářů ohledně války na Ukrajině a demokracii. „Měli bychom to nechat,“ ukončil svůj komentář, když se ho někteří novináři na Ukrajinu dál vyptávali.
V dopoledních hodinách k pamětní desce dorazil také ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. V davu během jeho účasti zaznělo pár negativních ohlasů. Rakušan na to však uvedl, že to je právě ten odkaz, který se nám podařilo 17. listopadu naplnit. „Svobodu. Aby lidé mohli mluvit, nadávat politikům, pokřikovat na ně a aby mohli svobodně cestovat a jednoduše žít,“ dodal.
Online reportáž |
Svíčku zapálil také předseda Pirátů Ivan Bartoš s místopředsedkyní Sněmovny Olgou Richterovou, ministr zahraničí Jan Lipavský nebo také pražský primátor Bohuslav Svoboda a předseda SOCDEM Michal Šmarda.
Později dorazil také prezident Petr Pavel. „Je co slavit,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Podle něj si málo připomínáme úspěchy, které bychom měli dávat do kontextu. „Situace u nás není tak špatná,“ řekl také.
Svátek podle jeho slov prožíváme celkem přirozeně s velkými emocemi. „Jak s těmi pozitivními, které naštěstí převažují, tak s těmi negativními. Stále se hodně vracíme do minulosti,“ doplnil Pavel a dodal, že je dobré připomínat si všechny, kteří to umožnili. „To znamená všechny, kteří měli odvahu tehdy říct, že už stačilo, že chtějí změnu a že si za tím stáli.“
Oslavy 17. listopadu
Sledovat další díly na iDNES.tvSvátek si připomínali i vysokoškoláci
Věnce zde položili i představitelé vysokých škol včetně Univerzity Karlovy a ČVUT. Zástupci se pak spolu s Akademií věd ČR a studentskými organizacemi sešli u Hlávkovy koleje k uctění památky studentů a pedagogů zatčených nacistickými okupanty v roce 1939. Po závěrečném položení věnců před Hlávkovou kolejí se průvod vydal do Žitné ulice k pamětní desce Jana Opletala.
Centrem Prahy procházelo také několik desítek studentů v rámci akce Pochod za klimatickou spravedlnost. Průvod vyšel z náměstí Jana Palacha a pokračoval dále centrem až na Albertov. Třetího dne stávek za klima se zúčastnilo asi 200 studentů. Podle přítomných se požadavky studentů z roku 1989 nenaplnily. Stávka měla podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety.
17. listopad 2023 |
Pamětní desku na Albertově během poledne na pár minut obsadili aktivisté s maskami a transparenty s hesly „zničené lesy“, „sucho“ nebo „pokles reálné mzdy“. Jeden s protestujících také uvedl: „Díky, že můžem dál bohatnout a ničit planetu.“ Akce se obešla bez konfliktu.
Centrem Prahy prochází několik desítek studentů v rámci akce Pochod za klimatickou spravedlnost. (17. listopadu 2023)
Oslavy 17. listopadu
Sledovat další díly na iDNES.tvNa Kampě se také přichystal satirický průvod masek Sametové posvícení. Letošní 12. ročník chtěl upozornit na aktuální situaci na vysokých školách, které trpí nedostatkem peněz. Téma školství se proto objevuje i v mottu průvodu, které zní „Ohýbání Komenského“.
Do průvodu se zapojují studenti středních škol, taneční konzervatoře, vysokoškolští studenti a akademičtí pracovníci, sdružení v iniciativě Hodina pravdy, kteří letos dvakrát protestovali kvůli podfinancovaným univerzitám. Část průvodu, která se týkala vysokoškoláků, nesla název Cirkus Bek.
Do ulic vyšli také odpůrci vlády
Proti vládě se odpoledne konal protest na Staroměstském náměstí. Tam se sešly přibližně dvě desítky demonstrantů, kteří chtěli vyjádřit svůj postoj k vládě. Na událost, kterou zorganizoval Ladislav Vrábel, přišli i s českými vlajkami.
„Objevila se tady skupina elit, která se rozhodla, že bude řídit celý svět. Dělají to postupně,“ prohlásil Vrabel, který kritizoval skutečnost, že Česko podepisuje smlouvy s EU a dává jí tím pracovomoci. Opřel se také do OSN.
Shromáždění požadující demisi vlády Petra Fialy se uskutečnilo i v Brně.
17. listopad 1939
První ze studentských událostí se váže k počátkům 2. světové války. V reakci na demonstrace 28. října 1939 a nepokoje, spojené s pohřbem studenta Jana Opletala, rozhodlo vedení nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci na 17. listopadu provedly nacistické bezpečnostní složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizací a internovat ostatní studenty.
Výsledkem bylo více než 1000 zatčených studentů, které tehdejší režim převezl do koncentračního tábora Sachsenhausen. Většina zatčených byla v následujících letech propuštěna, 35 studentů útrapy internace nepřežilo. Za pomocí československé exilové vlády bylo později vydáno Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.
17. listopad 1989
Druhá událost se váže k 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí a pozdějších vražd v koncentračním táboře přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. Klíčovým bodem se stal v Praze Albertov, kde se sešlo několik stovek studentů a jejich počet rychle rostl, některé zdroje mluví až o 50 000.
Za popěvků písně Gaudeamus igitur vystoupil student Martin Klíma. Dav měl poté jít na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy. Většina se ale vydala na Václavské náměstí. Státní bezpečnost se snažila demonstranty oddělit a jednotlivé pochody zastavit, i ten, který směřoval podpořit studenty do centra Prahy.
Národní třída se stala symbolem
Policejním kordonem byla přehrazena Národní třída v prostoru Perštýna. Řada studentů zasahujícím policistům se štíty věnovala květiny na důkaz nenásilného odporu a protestu. Provolávala se hesla „máme holé ruce,“ to ale později zasahujícím represivním složkám nezabránilo v tvrdém zásahu.
V pozdních večerních hodinách byla demonstrace násilně rozprášena. Veřejná bezpečnost a Odbor zvláštního určení zbil do krve zhruba 600 demonstrantů a mnoho z nich bylo naloženo do přistavených antonů a čelilo násilí na policejních stanicích, respektive stanicích veřejné bezpečnosti.
Jako sametová revoluce se začaly oznamovat události mezi 17. listopadem 1989 a 29. prosincem 1989. Následovala řada politických změn, která vedla k faktickému pádu komunistického režimu a postupnému odsunu vojsk SSSR, která zde setrvala až do roku 1991.
Česká republika 17. listopad slaví jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Oproti jiným svátkům nemusí být obchody s prodejní plochou nad 200 m2 uzavřené. Listopadový svátek je kromě oslav výročí revoluce a studentských protestů často využíván i k demonstracím.
