„Boudička je naše láska. Člověk s ní snadno zapomene na město. Jen tak se svalí do travnatých vlasů nad dřevníkem, nebo se přitulí k teplým kamnům uvnitř. A navíc krásně voní dřevem,“ přiznává Eduard. Je to jedno z těch míst, které je těžké opustit. Asi i proto se tu návštěvy mnohdy zdrží o den, dva déle.
Zdá se, jako by tato skromná, nenápadná stavba stála na Karlově vrchu od nepaměti. Její měřítko i detaily se drží lokálního vzoru a respektují místní tvarosloví. Přesto jde o stavbu mladou a současnou. Na jejím místě stála původně o něco menší chalupa. Své časy už ovšem měla za sebou, tak se Eda s Kateřinou rozhodli pro novostavbu. A protože nechtěli zpochybňovat zkušenosti předků, kteří dobře věděli, na jakém místě postavit dům, bylo jejich přáním, aby nová „chalupa“ stála v původní stopě.
Přísná pravidla pro výstavbu v Krkonošském národním parku dávají jen malou svobodu architektonickému vyjádření. Vše od poměru výšky a šířky budovy, po sklon střechy, stavební materiál i velikost oken je přísně kontrolováno se záměrem ochrany dědictví tradiční horské architektury.
Architekti proto věnovali velkou pozornost analýze historických budov, kterou integrovali do návrhu. Vyhnuli se především všem falešným prvkům, které jsou mnohdy spíše na škodu.
 |
Spodní část domu je se zemí přirozeně propojena kamenným tarasem z místního zdroje, na který navazuje vyzděné přízemí. Patro je pojaté jako rámová dřevostavba přecházející do částečně otevřeného krovu.
Před drsným klimatem chrání stavbu fasáda z modřínových prken (deštění) bez povrchové úpravy a bezúdržbová pozinkovaná střecha v úpravě prepatina – předzvětrání nahrazuje efekt přirozeného procesu, který trvá často roky. V části nad dřevníkem je střecha vegetační v podobě horské louky.
„Podoba domu krystalizovala na základě mnoha společných debat s manželkou a architekty,“ vypráví Eduard. „Společně jsme kladli důraz na to, aby stavba svým měřítkem zapadla do svého okolí, které mu především se Studniční horou dělá nádherné pozadí. Ve spolupráci s kvalitním technickým dozorem bylo od počátku naší snahou realizovat stavbu na klíč a pokud možno s lokálním dodavatelem. Byl to ale trochu boj. Stavební sezona je v horách velice krátká, a to byl kámen úrazu. S první firmou jsme se po roce museli v důsledku prodlev rozloučit, s tou druhou jsme to již společným úsilím po dalším roce a půl dotáhli do úspěšného konce.“
V České Kanadě si koupil lesní pozemek, na kterém si postavil parádní dům |
Celkově složitější byla logistika materiálu – pozemek je na samotě, v prudkém svahu a dál od cesty. Majitelé chvíli zvažovali lanovku, potom jeřáb, ale nakonec se udělala provizorní cesta, která se po stavbě opět vrátila do původní podoby horské louky. „Mám radost, že stavební firma dostála svého slova a všichni subdodavatelé byli fajn lidé, takže dodělávky a reklamace jsou všechny vyřízené a výsledek stojí zato,“ říká Eduard.
Primární zdrojem energie je elektrokotel a celý dům má teplovodní podlahové vytápění. „Instalovat v horách tepelné čerpadlo postrádalo logiku stran povětrnostních vlivů i hluku, který vydává,“ doplňuje Eduard. „Raději jsme zvolili kvalitní plášť budovy. Sekundárním zdrojem jsou kamna s výkonem kolem pěti kilowatt a 12hodinovou akumulací. Překvapila nás hlavně jejich úspornost a správa. Ráno naložíte, zapálíte a už nic nemusíte řešit.“
Eduard je toho názoru, že čím jednodušší je dům na ovládání, tím jednodušší je pro život. Proto je dům chytrý tak akorát. „Vzdálený přístup je pochopitelně možný, ale o to, abychom mohli ovládat svítidla a podobné vychytávky na dálku, nám skutečně nešlo. Automatické prvky navíc rychle zastarávají. Stačí tedy, že můžeme řídit teplotu.“
Škoda jen…
Ačkoliv je dispoziční řešení domu flexibilní a umožňuje prožít v něm naplno široké spektrum životních situací, kdyby Eduard stavěl znovu, udělal by dům o pět až deset procent větší.
„Stavěl jsem ho totiž jen pro rodinu a partu kamarádů. Každému se však zalíbí tak, že se tu někdy potkají party i dvě tři a k tomu kupa dětí. A to už je docela hukot. A pak možná lituji toho, že jsem nepřidal ještě sklep, protože technického zázemí není nikdy dost, zvlášť když jste na samotě.“
Technické parametry:
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 130 m2
- Užitná plocha: 203 m2
- Dispozice: 4 +KK
- Konstrukční systém: spodní stavba a přízemí zděné, patro dřevěná rámová Two by Four, difuzně otevřená skladba
- Zdroj energie / teplo: elektrický kotel, teplovodní vytápění + akumulační kamna na dřevo
- Větrání: v přízemí řízené, ložnice přirozené
- Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,18 W/m2K
- Autor arch. návrhu: Lenka Křemenová MgA., Zuzana Sagitariová MgA. David Maštálka MgA., A1architects
- Autor projektu: Ing. David Vytvar, IQ stavby a projekty s.r.o.
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: David Maštálka
