Ruský ministr obrany Sergej Šojgu s vedením Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny v Moskvě (listopad 2023). Foto: Profimedia

Rusko-čínská osa jako výzva pro Západ. Je čas na investice do obrany a soběstačnosti

Napsal/a -pes- 16. listopadu 2023
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Západ stojí před existenční strategickou výzvou z hlediska svých států a národů. Rusko i Čína mobilizují veškeré dostupné zdroje a schopnosti. Západ, má-li obstát, bude muset umět učinit totéž v rámci svého hodnotového rámce, a překonat současné vnitřní krize způsobené i tím, že západní politika je do značné míry často vedena ideologií bez ohledu na realitu.

SMR mobil článek Mobile (207411)

Ruské a čínské zájmy se obecně a vůči Západu specificky do značné míry překrývají. To vede k připravenosti vzájemně spolupracovat a potlačovat rozdílné zájmy a spory mezi sebou. To je pro Západ výzva globálních rozměrů politicky, ekonomicky i vojensky, konstatuje nová odborná studie Aspen Institute Central Europe, z níž tento text vychází.

V Evropě není jediná země, která by sama o sobě měla dostatečnou strategickou váhu a hloubku tváří v tvář Rusku a Číně. Vzhledem k zanedbání investic do bezpečnosti a obrany nemají evropské země globální strategickou váhu ani jako skupina zemí. Zároveň si Západ musí uvědomit, že jeho politické hodnoty ještě nutně nemusí být snem pro země mimo Západ. A přesto můžeme být jejich dobrými spojenci a partnery na úrovni mezinárodních vztahů.


Text vychází z expertní studie Aspen Institute Central Europe připravené ke konferenci Aspen Annual Conference 2023 (koná se 16. listopadu v Praze). HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce. Autorem studie je Daniel Koštoval z Pražského centra transatlantických vztahů.


Dnes je vliv Západu v mezinárodních vztazích menší než v 90. letech 20. století, často kvůli jeho vlastním chybám a vnitřním krizím. Existence multipolárního světa s póly různé váhy je skutečně realitou. Jde o důsledek politických chyb Západu (symbolem může být neúspěch v Afghánistánu či tzv. Arabské jaro), ekonomických krizí, vnitropolitických krizí založených na polarizaci a atomizaci společnosti (i v důsledku sociálních sítí nastavených primárně na byznysové zájmy jejich tvůrců).

SMR mobil článek 2 Mobile (207416)

Evropská část Západu zápasí s demografickou krizí, se ztrácením konkurenceschopnosti, s přebujelou byrokratizací a přebujelým přerozdělováním a dotacemi na úkor tržní ekonomiky, a v neposlední řadě s tím, že politika je do značné míry vedena ideologií bez ohledu na realitu.

Bez ohledu na realitu…

Ideologické a nerealistické přístupy v rámci boje s klimatickou změnou vedou k politikám, které mají potenciál destruovat průmyslovou a surovinovou základnu a energetickou stabilitu a bezpečnost v Evropské unii. V konečném důsledku je tak ohrožována konkurenceschopnost a váha EU ve světě.

Hráz musí mít primárně povahu reálné moci a schopnosti konat. Jen to je veličina a realita, které ruský a čínský režim v konečném důsledku rozumí

Tyto politiky zároveň vedou země jako Saudská Arábie k orientaci na jiné části světa. I proto, že nezápadní části světa jsou ekonomicky stále významnější, a zároveň země jako Čína, Indie či Jižní Afrika nevnucují svým politickým, ekonomickým a vojenským partnerům způsob vnitřní politiky a společenského života.

Dnešní systém mezinárodních vztahů je tak charakterizován blokem Západu, blokem anti-Západu a zeměmi v Africe, Asii a Latinské Americe, o které probíhá soutěž. Zároveň na těchto kontinentech existují země, které mají svou regionálně-globální ambici.

Příkladem je Indie, ale také třeba Vietnam. Tyto země nechtějí být anti-západní, nicméně zároveň nemají zájem na řešení problémů Západu a při sledování svých zájmů nemají nejmenší problém kooperovat se zeměmi z bloku anti-Západu. To platí například i pro celou řadu afrických zemí. Symbolem výše uvedených trendů je existence uskupení BRICS a jeho rozšiřování.

Absolutní výzva pro Západ

Povaha politického systému v Rusku a v Číně je zásadně rozdílná od politického systému na Západě. Jde o neslučitelné systémy. Rusko a Čína svůj autoritářský systém považují za nutný a správný způsob národního sebeprosazení. Ve svém boji za omezování moci Západu nabízejí svůj model a své metody ostatním zemím. Kam však dosáhne jejich moc, tvrdě aplikují své politické hodnoty a svůj politický systém. Příkladem mohou být okupované části Ukrajiny či Hong-Kong.

Západní způsob života bychom měli doma bránit, ale jiným násilně nevnucovat a hledat aktivně partnery a spojence na globální úrovni

Ruské a čínské cíle a zájmy jsou založeny na hlubokých politicko-historických veličinách, transformovaných do politických hodnot odrážejících mínění a přesvědčení o sobě sama. Obě země jsou hluboce přesvědčeny, že je jejich přirozeným právem být mocenskými aktéry na globální úrovni. V tomto ohledu nelze očekávat, že Rusko nebo Čína změní svůj přístup na základě jedné dohody či jedné „bitvy“.

Případné zpomalení či zastavení jejich postupu bude jen v důsledku efektivní hráze jim postavené. Hráz musí mít primárně povahu reálné moci a schopnosti konat. Jen to je veličina a realita, které ruský a čínský režim v konečném důsledku rozumí. V případě Ruska je mimo jiné zájmovým územím ta část Evropy, která patřila do Varšavské smlouvy (východního sovětského bloku) s výjimkou východního Německa integrovaného do Spolkové republiky Německo.

Jednou ze společných základních technik Ruska a Číny je narušování soudržnosti a vůle Západu, a to všemi možnými způsoby. Existence jednotného bloku Západu je pro Rusko i Čínu největším problémem v jejich snaze o zásadní změnu poměrů na globální úrovni.

Povaha této strategické výzvy vůči Západu je z hlediska života států a národů absolutní. Jak konstatuje studie Aspen Institute, „západní způsob života bychom měli doma bránit, ale jiným násilně nevnucovat a hledat aktivně partnery a spojence na globální úrovni“.

A dále: „Pokud zároveň budou země Západu doma důsledně aplikovat své vlastní hodnoty, povede to k silné společnosti, efektivnímu státu, ekonomické prosperitě a technologickému rozvoji – tedy k příkladu hodnému následování a k vývoji potřebnému k přežití.“

Až se Čína s Ruskem proberou z 19. století

Analytici přidávají i sérii konkrétních doporučení, jak by měl Západ v mocenském souboji s Ruskem a Čínou obstát. Na prvním místě jsou to investice do bezpečnosti a obranyschopnosti, „takovým způsobem, aby bylo dosaženo odolnosti státu a společnosti vůči nevojenským útokům a zároveň vytvořeno odstrašení ve vojenské oblasti“.

Pro tyto investice má platit „princip minimální dostatečnosti“ vůči identifikovaným hrozbám v době míru, aby nedošlo k přehnaným ekonomickým nákladům ohrožujícím hospodářský vývoj. Taková minimální dostatečnost znamená v době míru minimum 2 % HDP ročně do obranyschopnosti státu. Prioritu by měly mít také investice do přístupu k surovinám a do energetické bezpečnosti s cílem maximální možné soběstačnosti.

Zatím se obě země chovají spíše v duchu 19. století, takže nelze hovořit o skutečně efektivním bloku. Nicméně četnost a intenzita spolupráce roste.

Strategickým cílem je podle zmíněné studie zamezit vzniku bloku anti-Západ v čele s Ruskem a Čínou. To předpokládá velmi aktivní neideologickou zahraniční a bezpečnostní politiku. Západ a zejména země EU by měly formulovat zahraniční a rozvojové politiky, které budou vytvářet skutečné základy pro samostatný a udržitelný rozvoj v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, a nikoli v nich živit pocit kolonialismu v nových formách.

Rusko a Čínu spojuje odmítnutí západního pojetí organizace státu a společnosti. Jejich cílem je všeobjímající stát, kontrola společnosti státem, kolektivismus na úkor individuální svobody v západním pojetí, jedno centrum moci a vláda úzké elity osob.

Zatím se obě země chovají spíše v duchu 19. století, takže nelze hovořit o skutečně efektivním bloku. Rusko i Čína si zatím udržují mentalitu primárně samostatného postupu. Nicméně četnost a intenzita spolupráce roste.

Pokud dojde k prohloubení rusko-čínské spolupráce, půjde v případě osy Moskva-Peking (doplněné o celou řadu dalších států jako například Írán či KLDR) o větší výzvu Západu, než tomu bylo v případě osy Berlín-Řím-Tokio ve 40. letech 20. století – a to technologicky, surovinově, ekonomicky, politicky i vojensky.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)