Zdroj: Mandy Henry / Unsplash
Budoucí penzisté to nebudou mít jednoduché. Musí počítat s tím, že se bude zvyšovat důchodový věk, budou nižší valorizace a také se zpřísní podmínky pro předčasný odchod do penze. Systém důchodového pojištění se dlouhodobě propadá do stále větší ztráty, a jak tvrdí současná vláda, nezmění-li se, hrozí, že už za pár let nebude odkud brát. „Je velkou otázkou, zda současné nepopulární kroky vlády povedou k tomu, aby byl důchodový systém udržitelný,“ zamýšlí se Radim Krejčí z investiční platformy Portu.
Jako největší problém vnímá Krejčí to, že se český systém snaží být za každou cenu rovnostářský a extrémně solidární. „Snaha o to, aby ze státního důchodu pobírali všichni důchodci v průměru stejně, mi nepřijde správná. Stejně tak je problém v nastavení Čechů, kteří si myslí, že se o ně stát vždy bezvýhradně postará.“
Za to, jak ke své budoucnosti Češi přistupují, podle něj může i samotný stát. „Selhal v edukaci a komunikaci. Místo, aby lidem na rovinu řekl, že na důchody peníze nemá, tak vymýšlí dílčí parametrické změny. Mnohem lepší by bylo jim prostě vysvětlit, co mají dělat pro to, aby se ve stáří měli lépe.“
Jako krok správným směrem Krejčí vidí zavedení takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Ten daňově uleví těm, jež se budou snažit zajistit se na stáří investováním i mimo penzijní fondy. DIP by mohl začít platit od poloviny příštího roku a má nalákat více lidí k investicím, jejichž výnosy pak využijí jako rentu v důchodu. DIP bude alternativou k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Jeho prostřednictvím bude možné ale investovat i do rizikovějších aktiv, která mohou peníze zhodnotit efektivněji.
Na DIP budou moci lidem přispívat i jejich zaměstnavatelé, což může podle Radima Krejčího změnit názor na investování u skoro 40 procent Čechů, kteří podle průzkumu Asociace pro kapitálové trhy doposud neinvestovali a ani o tom nepřemýšleli. Ten, kdo bude daný produkt využívat alespoň 10 let a peníze z něj nevybere před dosažením 60 let věku, bude mít daňové úlevy. Pokud bude mít DIP, penzijní spoření a životní pojištění, může si ze základu daně ročně odečíst až 48 tisíc korun.
Vystudoval VŠE v Praze. Před nástupem do investiční skupiny Wood & Company pracoval například ve společnosti Patria Online, kterou opouštěl z pozice předsedy představenstva. Později se podílel na vzniku crowdinvestiční platformy Fundlift a online směnárny RoklenFx pod hlavičkou finanční skupiny Roklen.
Naproti tomuto trendu chtějí jít i v Portu. „Vytváříme investiční produkt, který bude uzpůsobený tak, aby se dal využívat k DIPu. Zatím se chystáme po technické stránce, abychom uměli přijímat příspěvky zaměstnavatelů, dobře reportovat možnost daňové úlevy a zároveň, aby ten účet byl atraktivní – tedy levný,“ vysvětluje Krejčí.
Kolik klient uspoří, záleží do značné míry na něm. „Pokud bude chtít, abychom mu majetek obhospodařovali stejně jako třeba penzijní fond, dokážeme jít s cenou o polovinu níž než penzijní fondy. Navíc dokážeme peníze zhodnotit efektivněji, protože investujeme pasivně do akciových indexů. V případě, že si chce klient své portfolio obhospodařovat sám, mohou být poplatky i o 80 až 90 procent nižší než u penzijního spoření.“
Radim Krejčí doufá, že DIP by mohl zvýšit tlak na penzijní společnosti. „Ty si žily dlouhou dobu poměrně pohodlně – je v nich velké množství miliard korun, je tam státní příspěvek, jsou tam daňové úlevy a jedou vlastně setrvačností. DIP vylepší celý systém třetího pilíře a penzijní společnosti se možná budou chovat trošku lépe. A třeba i sníží nákladovost,“ věří. Osobně by ale penzijní spoření nerušil. Ačkoliv je DIP alternativou k doplňkovému penzijnímu spoření, je podle něj dobré si nechat pokud možno obojí.
„Státní příspěvek k penzijnímu spoření je stále zajímavý, takže já si do penzijka budu přispívat i nadále. Zároveň spoustu investic dlouhodobého rázu převedu kvůli daňovým výhodám pod DIP. A budu tlačit zaměstnavatele, aby mi na DIP přispíval, protože se zhodnotí lepe než teď v penzijku,“ nastiňuje své plány. „Průměrný výnos na doplňkovém penzijním spoření je posledních 15 let asi pět procent, u starých fondů dokonce jen jedno procento. Dvacetiletá investice v Portu vynáší po započtení všech poplatků mezi 8 až 10 procenty.“
Jednou z největších výhod DIPu bude podle Krejčího to, že lidem nabídne možnost rozhodovat o tom, do čeho investují. „Zatímco u penzijních fondů se lidé musí spoléhat na portfolio manažera, u DIPu se na jeho skladbě a obměně mohou klienti podílet sami a vybírat třeba i z akcií nebo investičních certifikátů. To určitě ocení zkušenější investoři. Začátečníci to samozřejmě mohou nechat na nás,“ doporučuje.
Minimální částka, do které bude v rámci DIPu možné přes Portu investovat, bude stejně jako u jiných produktů společnosti 500 korun měsíčně. Abyste v důchodu získali slušnou rentu, doporučuje Krejčí odkládat aspoň tři až pět tisíc korun měsíčně.
V Portu zvažují, že by umožnili zřízení účtu v rámci DIP i dětem. „Děti sice nedosáhnou na daňovou úsporu, výhodou je ale delší časový horizont, během kterého mohou investovat.“
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Peníze BrandInsight: Partnerem článku je WOOD & Company
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
