Zdroj: Gabriel Pleska / Midjourney
Úřad práce bude od příštího roku vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.
Jak to funguje v současnosti? Uchazeč o zaměstnání, který měl nárok na odstupné, začne dostávat podporu v nezaměstnanosti až poté, co odstupné „vyčerpá“. Když měl například nárok na odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, začne dostávat podporu v nezaměstnanosti až od čtvrtého měsíce. Podpora se sice jenom odloží (nezaměstnaný o ni nepřijde ani se mu nekrátí) – ovšem s výjimkou případů, kdy najde novou práci dřív, než ji celou dočerpá.
Odložení podpory kvůli odstupnému prosadil od roku 2011 tehdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Od roku 2024 se vrátí předchozí pravidla, podpora tedy bude náležet hned od prvního měsíce bez ohledu na odstupné.
„Vyplacené odstupné, odbytné či odchodné budou moci uchazeči o zaměstnání konečně využít jako satisfakci v případě ukončení pracovněprávního vztahu bez svého zavinění,“ vysvětluje současné ministerstvo práce vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), které změnu do vládního balíčku navrhlo. Balíček už schválil Parlament, zbývá ještě podpis prezidenta.
Na druhou stranu ale skončí takzvaná kompenzace. Tu dosud poskytuje úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil. Stát tedy vyplatí odstupné místo firmy a pak ho po ní komplikovaně vymáhá.
Kompenzace v současnosti dosahuje 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku daného zaměstnance a stát ji vyplácí po dobu, za kterou zaměstnanci náleží odstupné. „Na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti ovšem kompenzace nemá maximální limit. V praxi se výjimečně objevovaly i částky kompenzace přesahující 100 tisíc korun,“ upozorňuje ministerstvo.
Pro zrušení kompenzace se ministerstvo rozhodlo i proto, že ji někteří lidé zneužívali. „Ryze účelově tento institut využijí osoby, kterým není po ukončení zaměstnání vyplaceno odstupné, a které využívají zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání bez skutečného zájmu o zprostředkování zaměstnání. Po obdržení kompenzace tyto osoby často nastoupí do zaměstnání, které mají již předem dohodnuto,“ tvrdí úřad.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Podle ministerstva je státní kompenzace odstupného nestandardním institutem, který vznikl v roce 2012 nad rámec ochrany zaměstnanců při nevyplácení mzdy. Tu totiž řeší zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, podle něhož stát může vyplatit zaměstnanci mzdové nároky za tři kalendářní měsíce, a to maximálně ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí rok. „Úřad práce zde tedy nadbytečně a duplicitně vstupuje do soukromoprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ vysvětluje úřad.
Další zásadní změnou od ledna 2024 je prodloužení doby, kdy je možné znovu čerpat podporu v nezaměstnanosti.
Lidé, kteří získají podporu v nezaměstnanosti, ji podle dosavadních pravidel nemusí celou vyčerpat. Během pobírání podpory si mohou najít práci a nastoupit do ní. O zbytek podpory sice přijdou, jenže už po třech měsících práce se znovu mohou o podporu přihlásit. A nedostanou přitom jen zbylou část podpory (kterou předtím nevyčerpali), ale opět plnou výši.
Někteří lidé tuto možnost využívají k opakovanému čerpání peněz od státu. Těsně před skončením podpory – stačí i jediný den – nahlásí, že mají práci. A za tři měsíce jsou zpět na úřadu a dostanou opět plnou podporu.
Lidé, kteří podporu dočerpají v plné výši, se podle dosavadních pravidel mohou přihlásit o novou nejdříve až za šest měsíců.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
„V praxi úřadu práce se vyskytují případy spekulativního ukončování evidence uchazečů o zaměstnání a nástupu do krátkodobých pracovněprávních vztahů za účelem opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti, ke kterému dochází v navazujících evidencích,“ vysvětluje ministerstvo.
„Vyskytují se též případy bezdůvodného a dobrovolného ukončování zaměstnání, ve kterém by ale zaměstnanec mohl i nadále pracovat, a současně i zaměstnavatel projevuje zájem o setrvání tohoto zaměstnance, nicméně z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti dochází ke skončení pracovněprávního vztahu,“ dodává úřad.
Od roku 2024 proto možnost opakovaného čerpání podpory zpřísní. Aby měl člověk, který se v období dvou let opakovaně eviduje jako nezaměstnaný, nárok na další podporu, bude muset mezi evidencemi odpracovat delší období. Dosavadní podmínka odpracování doby tří nebo šesti měsíců se nově prodlouží na šest nebo devět měsíců.
Zároveň musí být pro přiznání podpory v nezaměstnanosti splněna základní, i dnes platná podmínka: V posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání musí mít žadatel odpracováno alespoň 12 měsíců. Vždy se musí jednat o zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ze které se platí důchodové, tedy sociální pojištění.
Podle ministerstva má Česká republika setrvale nízkou nezaměstnanost – pohybuje se kolem tří a půl procenta, což je nejméně v Evropské unii. „Z toho důvodu není únosná existence robustní podpory v nezaměstnanosti ve stávající podobě,“ vysvětluje úřad.
Na dalších základních pravidlech se od příštího roku nic nezmění:
Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:
Výše podpory se odvíjí od průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Výše podpory postupně klesá.
Pokud žadatel ukončil zaměstnání sám výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu, dostane jenom 45 % po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce.
Podpora v nezaměstnanosti má strop: 0,58násobek průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2023 je tedy 22 798 korun.
Nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Existuje buď výpověď, nebo dohoda. Poradíme, v čem se liší a co to pro vás znamená.
Okamžitá výpověď za předstírání přítomnosti na pracovišti. Užívání služebního auta bez souhlasu zaměstnavatele. Vyřizování soukromých záležitostí v pracovní době. Neoprávněné předložení jízdenek k vyúčtování. Odcizení potravin ve školní jídelně. Útrata v restauraci z firemní karty. Odklon zakázek ve prospěch osoby blízké. Tady jsou důležitá rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Když se zaměstnavatel rozhodne někoho propustit, musí uvést výpovědní důvod. Ten nejčastější se jmenuje nadbytečnost. Podnikatel se jistě musí přizpůsobovat situaci na trhu a regulovat počet svých lidí. Jenže nadbytečnost se v praxi často také zneužívá, stačí se znelíbit a letíte… Dá se nějak bránit?
Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti?
Porušit své pracovní povinnosti může zaměstnanec moc, hodně nebo málo. Někdy je to na okamžitý vyhazov, někdy na výpověď a někdy je to prohřešek, jakých se na výpověď musí nasbírat víc. Jenže nikdo vám neřekne, co je co. Přinášíme proto příklady z praxe.
Kateřina Hovorková
Exekuce: Důležitost ověřování
Proč je ověřování informací klíčové a jak vám stránky exekuce.trilu.cz mohou pomoci
Sdílejte článek, než ho smažem
