Architekt Pierre Koenig navrhl tento dům v oblasti Hollywood Hills, tedy v hollywoodských kopcích už v roce 1958. V roce 1999 byl prohlášen za historickou památku města. Dnes je pravděpodobně nejznámějším příkladem modernistické budovy ze skla a železa. Je to „celebrita“.
U bazénu nechybí ani vířivka.
Z vrcholu kopce je z domu výhled na Los Angeles, který láká filmaře a reklamní společnosti. Díky nim je proslavený po celém světě. Vzbudil ohromný zájem o návštěvy a prohlídky domů, které jsou však omezené parkovacím místem a samozřejmě cenou vstupenky, která je 35 až 90 dolarů, podle požadavku na čas a den návštěvy.
V typickém městském domu jsou místnosti příliš členité a filmařům chybí prostory, v nichž se s kamerou můžou volně pohybovat z pokoje do pokoje. Stahl House tím omezený není a nabízí i další přednosti. Kromě přitažlivých interiérů má i nádherný bazén a rostliny, které tvůrcům nabízejí možnost dalších zajímavých pohledů, s nimiž lze pracovat.
Pierre Koening navrhl dům v době, kdy o novém modernistickém stylu prohlašoval: „Stavební průmysl se konečně naučil rozpoznat rozdíl mezi tím, co je pěkné a jednoduché, a tím, co je stejně jednoduché, ale ošklivé.“
Kuchyň je ve středu jižního křídla domu.
Moderní kuchyň je otevřená do jídelny a obývacího pokoje, které odděluje polopříčka s krbem. Dvě ložnice a tři koupelny jsou v severním křídle, propojeném s obývací částí do tvaru písmene L. Součástí nemovitosti je garáž pro dvě auta.
Obydlí o rozloze 215 m2 se objevilo v řadě reklam a celovečerních filmů. Sestřička Betty, Why Do Fools Fall in Love, v komedii Galaxy Quest, Ženícím se muži atd.
Když je z domu celebrita
Agresivní využití skla v architektuře samozřejmě nebylo vynalezeno v Los Angeles. Pocta za to patří pionýrské škole Bauhausu a jejich následovníkům v Americe. Ale v jižní Kalifornii byly stěny ze skla od podlahy ke stropu vypracovány k dokonalosti.
Za výstavbou věhlasného domu se ukrývá docela romantická historie. Už před lety, když jsem s Charlottou Stahlovou mluvil, vzpomínala, jak došlo k realizaci ikonického projektu: „Jezdili jsme sem s manželem Buckem, na kopec každý víkend, a zamilovali si výhled na město a snili o tom, že tady jednou bude náš dům. Tehdy tady byla jenom nezastavěná parcela. Koupili jsme ji za 13 500 dolarů. Rodina i přátele si mysleli, že jsme se zbláznili.“
V jižním křídle domu nesměly být žádné klasické zdi, aby majitelé neztratili velkolepý výhled.
A Charlotta Stahl pokračuje: „ V té době se za stejnou cenu dal totiž koupit slušný třípokojový dům. Naše požadavky na realizaci stavby měly jedinou podmínku, aby v jižním křídle domu nebyly žádné klasické zdi, abychom neztratili velkolepý výhled. Známí nám říkali, že nebudeme mít kam věšet obrazy a já jim odpovídala, že živé obrazy máme venku a úplně nám postačí.“
Architekta Koeniga si manželé najali v roce 1957. Stavba začala až v září 1959 a skončila v květnu 1960. Stála 34 tisíc dolarů, bazén dalších 3 651 dolarů.
Dům s prosklenými stěnami svým řešením udivuje i po téměř 70 letech |
Jednou z inovací Koeniga bylo použití co největších tabulí skla, které byly v té době k dispozici pro bytovou výstavbu. Tím se snížila přítomnost prvků rámování, takže dům jako by plaval. Ale nebyly to tehdy stěny z tvrzeného bezpečnostního skla. Mohly se roztříštit na tisíc ostrých kousků, kdyby do nich někdo náhodou vrazil. Dnes jsou už vyměněné za nejmodernější vícevrstvá skla s UV a teplo regulujícími filtry.
Výhled z obývacího pokoje
Obývací pokoj, který se táhne čtyři metry přes kopec, nabízí dramatický výhled, kterého si určitě museli povšimnout i návrháři Skywalk nad Grand kaňonem.
Základ domu tvoří velké betonové piloty a výškové trámy. Plášť domu je postavený převážně z oceli a skla. Velké, šest metrů široké a vice než tři metry vysoké skleněné tabule od podlahy ke stropu tvoří většinu stěn obrácených k výhledu.
