Čtverák je výraz jako z pohádky. Přesto autor návrhu architekt Marek Pavlas z ateliéru mp-archi neměl na mysli šibala ani filutu. Atypická dřevostavba totiž dostala pracovní název podle opakující se geometrie: čtvercová okna, pravoúhlý půdorys i čtvercový průzor z přízemí do patra.
Dům plní potřeby komfortního bydlení členů mladé rodiny s možností částečné práce na home office jednoho z rodičů. „Bydleli jsme předtím oba na vesnici v rodinných domech. Když jsme řešili vlastní bydlení, zaměřili jsme se na pozemek opět tady v regionu. Objevili jsme bývalou zahradu. Nemuseli jsme tím pádem nic bourat, náš budoucí pozemek o ploše 1 000 m2 byl i zasíťovaný,“ říká úvodem Tereza.
A pokračuje: „Dřevostavbu jsme si přáli od začátku. Manžel si podrobně nastudoval informace o různých druzích stavebních materiálů, porovnával je a na základě toho zvolil dřevěné CLT panely Novatop. Kvůli ne zcela ideálním parametrům pozemku jsme věděli, že se neobejdeme bez individuálního návrhu domu.“
A dodává: „Zvolenou technologií stavěly pouze tři realizační firmy. Rozhodli jsme se pro ,3AE’. Pro náš projekt vybrali architekta Pavlase, s nímž firma spolupracuje. Začali jsme v létě 2018 a za rok jsme se sem stěhovali. Svépomocí jsme dělali venkovní přípojky.“
Voňavý panelák
CLT panely jsou zkratkou anglických výrazů Cross Laminated Timber. Jde o stavební materiál vyráběný z masivního vysušeného řeziva a skládaný z příčně lepených vrstev.
„Útulné prostředí, přírodní materiály, přiznané dřevěné prvky. Technologie nás přesvědčila přesností výstavby a jednoduchou skladbou stěn. Plně přiznaná dřevěná konstrukce vytvoří sama o sobě uvnitř příjemnou atmosféru,“ chválí majitelé.
Dřevo je důležitou součástí ztvárnění interiéru, ale architekt Pavlas s „živým“ materiálem pracoval i na fasádě, což komentuje: „Prkna ze sibiřského modřínu fungují bez příkras, bez povrchové úpravy. Na přímém slunci v průběhu času přirozeně stárnou, šednou, čímž dodávají stavbě patinu. Se šednutím manželé počítali. Měli téma dřevostaveb nastudované včetně vlastností dřevěné neupravené fasády. Každý stavební materiál má samozřejmě své charakteristické vlastnosti, plusy a minusy. Nicméně, procházíte-li čerstvě dokončenou dřevostavbou, prostor v ní krásně voní.“
Aktivně pasivní
Manželé měli jasno i v tom, že nový moderní dům by měl být postavený v pasivním standardu. Díky tomu klesají do budoucna náklady na vytápění. K minimalizaci tepelných ztrát přispěl i kompaktní tvar domu vytápěného tepelným čerpadlem v kombinaci s rekuperační jednotkou a podlahovým vytápěním. Podmínky pasivity splňují dřevěná okna s trojskly.
„Podstatným prvkem návrhu bylo ,udržet finance na uzdě’. Na druhou stranu jsme nechtěli šetřit na materiálech a technologiích. To bychom ostatně nemohli uvažovat ani o pasivním domě a dřevostavbě z masivních panelů. Úspor jsme docílili racionálně navrženou dispozicí a efektivním využitím prostoru na minimální zastavěné ploše 78 m2 (užitná je 97 m2 ). S Terezou a Lukášem se výborně spolupracovalo. Dobré zadání a fajn klienti jsou zárukou úspěchu. Přičtete-li k tomu spolehlivou realizační firmu, nemůže to dopadnout špatně,“ popisuje a chválí architekt Marek Pavlas.
Rodičům navrhli skvělou dřevostavbu, kde nemusejí v zimě téměř ani topit![]() |
Do přízemí umístil společné prostory, pracovnu, toaletu a technické zázemí. Do patra pak ložnici rodičů, dva dětské pokoje a koupelnu. Obě podlaží pak originálně propojil průzorem nad jídelním stolem. Dodal prostoru vzdušnost, navíc jej opticky zvětšil ještě otevřením horního podlaží do krovu.
Zpátky ke kořenům
„Oba jsme laici, takže jsme rádi svěřili kreativní návrh architektovi a nechali mu volnou ruku. Líbí se nám mimo jiné prosklená plocha v jídelně a obývacím pokoji, stejně tak červené rámy oken, v neposlední řadě prosklený otvor mezi patry. Navrhl nám kuchyň, kterou vyrobili truhláři, stejně jako jídelní stůl a skříně. Zbytek nábytku jsme pořídili v nábytkovém řetězci, třeba jídelní křesílka,“ komentuje Tereza.
A pokračuje: „Pro nás byl důležitý aspekt ekologie, přírodní materiály. Proto tu máme kupříkladu podlahu z marmolea.“ Do tohoto konceptu zapadá také venkovní kořenová čistička, kterou Lukáš sám vybudoval na základě projektu.
„Zahradu máme navrženou od zahradního architekta, ale postupujeme po etapách. Hotovo máme okolo terasy a kořenové čističky, vysazených je asi 500 rostlin. Pro kořenovou čističku jsme byli rozhodnutí už při projektování domu. V naší části obce totiž není obecní ČOV, takže příliš možností nebylo. Na prvním místě pro nás byla ekologická stránka, a to i za cenu vyšších výdajů. Výhodu kořenové čističky vidím i v tom, že tvoří současně okrasný prvek zahrady,“ uzavírá Tereza.