Jde o alternativu k návrhu na zavedení spotřební daně na tichá vína. Pokud by se na tento nápad přistoupilo, fakticky by se v tomto volebním období spotřební daň na tichá vína nezaváděla.
Ministerstvo financí podle ministra zemědělství Marka Výborného na jednání navrhlo varianty daně ve výši čtvrtiny, poloviny, tří čtvrtin a plné daně ve výši 23,4 korun za litr, což je hodnota, kterou nyní stát vybírá u vín šumivých.
Podle Chlada navrhlo ministerstvo financí také jednodušší kontroly daňových skladů, které by vinaři museli mít. I tak by ale podle něj byla kontrola výběru daně velmi těžká, už kvůli tomu, že producentů vína je v ČR přes 13 tisíc a celníků, kteří by se touto problematikou zaobírali, jenom 23.
Vinařský trumf. Spotřební daň by vylepšila rozpočet jen o 1,45 miliardy |
Vinaři tak chtějí, aby se stát zaobíral minimální cenou v obchodech, která by byla odstupňovaná podle množství alkoholu v nápoji. Podobnou cestou podle Chlada již šlo Irsko a Skotsko, návrh je tak podle něj slučitelný s evropským právem. Ještě ale není jasné, kdo by si peníze navíc, tedy rozdíl mezi levným dovozem a povinnou minimální prodejní hranicí, nechával. A známá není ani výše minimální sazby, o té se má jednat v následujících měsících.
Například Skotsko zavedlo v roce 2018 minimální sazbu 50 pencí za jednotku alkoholu. Tou je 10 gramů etanolu, což je obsah v jednom malém 10° pivu nebo ve 100-125 ml vína. Podle tehdejších údajů byl v roce 2017 ve Spojeném království alkohol o 64 procent více dostupný než v 80. letech. Maximální doporučené týdenní množství alkoholu, tedy 14 jednotek, bylo tehdy možné koupit za 2,5 libry, po zavedení minimálních cen se nedaly prodat levněji než za sedm liber.
Pro zákazníka by tak zdražila nejlevnější vína, dražší by zůstala na současných cenách. Podle Chlada se nyní dováží litr vína i za 13 eurocentů. Stát by pak vybral větší množství peněz na dani z přidané hodnoty a spotřeba by se mohla snížit, což by odpovídalo požadavkům ministerstva zdravotnictví.
Vinaři pak také navrhují, aby se stát podrobně podíval na vinařský zákon a lépe zadefinoval malé a velké výrobce. Měla by se tak zmapovat situace výrobců a teprve poté případně zavádět spotřební daň. Výborný uvedl, že nakonec půjde o politické rozhodnutí celé pětikoalice, zatím se nechtěl k žádné variantě přiklonit. Další jednání pracovní skupiny bude na jaře.
Studie: Výběr spotřební daně 1,45 miliardy
Do dlouhotrvající tahanice o spotřební daň pak také vnesli vinaři nový argument proti jejímu zavedení. Podle jejich studie by si státní rozpočet zdaněním vína polepšil jen o 1,45 miliardy korun, což je zhruba třetina proti 4,2 miliardy korun, s nimiž dříve operoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Redakce MF DNES má zatím k dispozici, stejně jako členové pracovní skupiny, manažerské shrnutí studie. Tu vyhotovila za peníze Vinařského fondu agentura Focus ve spolupráci se společností EY (Ernst&Young) ČR.
Analýza pracuje se zavedením daně ve výši 23,4 koruny na litr tichého vína. Podle ní na malé subjekty dopadne neschopnost vypořádat se se zvýšenou administrativní zátěží, zátěží na počty lidí nebo zařízení celních skladů povinných pro kontroly celní správy. Podle dokumentu by inkaso nově zavedené spotřební daně nedosáhlo plánovaných 4,2 miliardy korun, ale jenom 3,43 miliardy korun.
Světová produkce vína bude nejnižší za 60 let, ale zásoby jsou stále velké |
Spotřeba vína by ale po zdražení klesla, analýza operuje s hypotetickým scénářem snížení o 26,7 procenta. A to by způsobilo výpadek příjmů z jiných daní. Klesl by i výběr daně z přidané hodnoty (o 610 milionů korun), snížily by se odvody za zaměstnance (o 575 milionů korun), vzrostl by černý trh (minus 259 milionů korun), zvýšila by se nezaměstnanost (dopad 440 milionů korun).
Dohromady ještě s dalšími faktory by tak podle analýzy státní rozpočet vybral navíc jenom 1,43 miliardy korun. K tomu by ještě jednorázové náklady na straně vinařů dosáhly necelých 42 milionů korun, pravidelné by pak dosáhly 40,6 milionu korun. Náklady by také vzrostly celní správě.
Materiál také počítá s tím, že by na změně tratili hlavně vinaři, neboť supermarkety by držely stejnou procentuální marži, kdežto u vinařů by se pak snížila až o pětinu, aby finální cena vína pro zákazníky drasticky nestoupla.
Ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar redakci MF DNES sdělil, že cílem studie bylo poskytnout věcné podklady k diskusi. Jak zjistila redakce z Registru smluv, fond zaplatil za analýzu 460 tisíc korun bez DPH, dalších zhruba 300 tisíc korun bez DPH pak dal těmto agenturám za zjištění vstupních dat v podobě průzkumu chování spotřebitelů při změně cen vína a za výzkum zavedení dopadu daně na tuzemské producenty. Včetně DPH tak fond zaplatil za analýzu 922 tisíc korun.
Lidovci jsou však stále obecně proti zavádění této daňové povinnosti, kterou mají kromě tichých vín všechny ostatní druhy alkoholu. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý iDNES.cz řekl, že analýzu úřad obdržel, před jednáním pracovní skupiny ji ale nechtěl komentovat.
Prezident Vinařské unie ČR Ondře Beránek upozorňoval na to, že plánovaný výběr více než čtyř miliard korun na spotřební dani byl nepodložený. „ Ani aktualizovaný, výrazně nižší výpočet nemusí být konečný, protože žádná studie nedokáže přesně reflektovat aktuální dění na trhu a ochotu či spíše neochotu spotřebitelů utrácet,“ sdělil šéf organizace s tím, že je rád, že se diskuse přesunula do odborné roviny.
Jiná studie, jiné závěry
V posledních týdnech se ale objevila jiná studie, podle níž by bylo naopak daleko vhodnější zdanit více nejenom víno, ale i pivo a částečně zkvašené jablečné mošty, tedy cidery.
Skupina odborníků z výzkumné neziskové společnost kolem sociologa Daniela Prokopa PAQ Research uvedla, že daň by u „měkčího alkoholu“ měla činit přinejmenším 60 procent spotřební daně na lihoviny a vyměřovat by se měla podle množství alkoholu přítomného v nápoji. Maximální míru zdanění studie navrhuje na 80 procent spotřební daně na lihoviny. Malí vinaři a majitelé minipivovarů by platili polovinu, aby pro ně nebyla daň likvidační.
Razantně zvyšte spotřební daň u piva i vína, vyzývá politiky studie |
Podle Studie PAQ Research by v případě mírnějšího zdanění stát vybral 12,4 miliardy korun od spotřebitelů ročně navíc. Přísnější varianta by vytáhla z peněženek kupců alkoholu každý rok o 17,4 miliardy korun více, přičemž autoři studie brali v potaz i předpokládané snížení spotřeby.
Zavádění daně bylo jedním z třecích míst při dohodě vládní koalice na konsolidačním balíčku, který nyní slíbil podepsat prezident Petr Pavel. Pro zdanění byli při jednání o konsolidačním balíčku TOP 09, STAN, Piráti a část ODS.
