foto: The Official CTBTO Photostream / Flickr/Podmořský kabel
Loni v červnu obdržel Podvýbor pro obranu a bezpečnost EP objednanou hloubkovou analýzu na téma „Bezpečnostní hrozby pro podmořskou komunikaci a infrastrukturu.“ Závěry, které na více než 60 stranách vyvozovali experti Christian Bueger, Tobias Libertau a Jonas Franken vůbec nejsou povzbudivé a mlčení expertů také ne.
Co civilizaci přivedlo na vrchol, to jí dokáže potopit. Tak přeneseně zní Herakleitův zákon, který u nás proslavil, resp. formuloval profesor egyptologie a odborník na pády civilizací Miroslav Bárta v knize Sedm zákonů. Nesmírnou komplexnost dnešního „euroatlantického“ světa se všemi jeho výhodami stoprocentně ztělesňuje internet. Ten by byl jen prázdným, v lepším případě omezeným pojmem, nebýt podmořských datových kabelů.
Online platby, hry, obchody na burze, streamování televizí, výměna zpravodajských informací... Denně protečou všemi podmořskými datovými kabely zetabity informací, to je jednička a 21 nul, a v případě přerušení na klíčových místech by se internet zastavil. Dnes i přes osévání přeplněného orbitu satelitní přenos dokáže nahradit svou kapacitou pouze 1% přenosů, tedy o plnohodnotném bypassu se rozhodně hovořit nedá. Ze statistik dále vychází, že v rámci EU je 92 % domácností vybaveno přístupem k internetu s 27 miliardami koncových zařízení. To vše závisí na podmořských datových kabelech.
„Podmořské kabely jsou páteří globální ekonomiky s finančním objemem zhruba 10 bilionů dolarů v transakcích přenášené prostřednictvím těchto kabelů každý den. Na celém světě existuje více než 400 aktivních kabelů v délce nejméně 1,3 milionu kilometrů. Ztráta komunikace na několik minut nebo hodin může mít katastrofální následky v podobě vysokých finančních ztrát,“ konstatují autoři studie v úvodu.
Ticho
Redakce SM chtěla znát názor na to, jak se za bezmála rok a půl po zveřejnění studie posunula ochrana těchto kabelů, všichni tři autoři analýzy se nicméně omluvili, že na odpověď nemají čas, a to ani po naší opakované žádosti. To samozřejmě může být pravda, nicméně pravděpodobnější variantou se zdá, že nesmí k tématu poskytovat aktuální informace, resp. se jim jich už nedostává z kompetentnější míst.
Rusko jako dravec - chce být viděno
Mezi hlavní narušitele stojatých vod označují autoři Ruskou federaci a dokládají na konkrétním incidentu. Ruské ponorky pravidelně zastrašují Irsko, jelikož je důležitým obchodním partnerem USA a prodlouženou rukou v Evropě. Irsko, ještě v 80. letech relativně zaostalé, vděčí americkým investicím za ekonomický zázrak. Dnes nejde jen o giganta jako Procter and Gamble, který zde působí, ale předně o to, že po celém Irsku mají své evropské základny největší světové společnosti jako Google, Facebook, Twitter, Apple či Pfizer, přičemž první dvě společnosti řadu kabelů vlastní.
Irsko je pro jejich podnikání velmi populární hlavně kvůli nízkým firemním daním. „Ruské ponorky se, podle irského vojenského zdroje v rámci námořního cvičení jihozápadně od Irska, tedy těsně mimo irskou exkluzivní ekonomickou zónu, octli velmi blízko vedle několika podmořských datových kabelů spojujících Británii, Francii a USA. Záměrem nebylo přestřihnout kabely, ale vyslat zprávu, že je mohou přestřihnout, kdykoli budou chtít,“ píše se ve studii.
U Anexe se střihalo
Ostatně od zastrašování k činům už Rusové v minulosti přistoupili během anexe Krymu, kdy Moskva přerušila hlavní pozemní kabelové spojení s vnějším světem za účelem získání kontroly nad internetovou infrastrukturou poloostrova, a tím i toku informací. To umožnilo Kremlu šířit dezinformace a propagovat své okupační jednání jako legitimní.
Rusové používají k sabotážním pracím zpravodajské lodě třídy Jantar a pomocné ponorky, oboje jsou schopné narušit podmořskou kabelovou infrastrukturu. Kromě toho k podobným účelům slouží i moderní hlídkové čluny, fregaty a torpédoborce. Podle zprávy NATO z roku 2019 o severoatlantické bezpečnosti navíc všechna zmíněná plavidla doplněna novými schopnostmi, a to rozmístit tajně miniponorky, prozkoumat podvodní mořské kabely a cvičit elektronický boj.
Více zde
Britské velitelství opakovaně označilo ochranu kabelů za bezpečnostní téma nejvyšší priority. V lednu 2022 náčelník štábu obrany dokonce varoval, že aktivita ruských ponorek ohrožuje podvodní kabely a uvedl, že jakékoli jejich poškození bude považováno za válečný akt.
zdroj: submarinecablemap.com
Pozadu není ani Čína
V Číně není dominantním hráčem přímo stát, ale jemu blízké společnosti. Společnost HMN Technologies (dříve Huawei Marine Networks) drží na celosvětovém trhu podíl asi 10 % a k červnu 2022 postavila nebo opravila téměř 100 ze 400 světových podmořských kabelů. „ Investice do kabelové infrastruktury je nedílnou součástí čínské digitální hedvábné stezky. Čína má potenciál na sabotáž podmořských kabelů, ale své aktivity soustředí převážně na oblast Indo-Pacifiku, bez přímého dopadu na EU,“ uvádí analýza. Čína je ale ve svých krocích, které by mohly narušit status quo, extrémně opatrná.
Nehoda nebo sabotáž
Řadu nehod v minulosti zavinily kotvy velkých zaoceánských lodí a nejednalo se o úmysl. Kupř. v roce 2012 podmořský kabel u keňského pobřeží poškodila kotva. Tu spustila loď, která se dostala do zakázané zóny. Oprava trvala téměř 14 dní a státy východní Afriky měly řádně přiškrcený datový tok, jelikož zbývající dva kabely nedisponovaly takovou kapacitou přenosu.
Další divný incident, o jehož původci se odborníci dodnes přou, bylo poškození podmořských kabelů vedoucích na Střední východ. Irán se v roce 2008 chystal otevřít ropnou burzu, kde by se neobchodovalo dolary, ale eury, což Američané nenávidí (koneckonců Putin chtěl po zahájení války na Ukrajině také obchodovat ropu a plyn jen v rublech a dobře ví proč). Tři velké lodi pár dní před otevřením na třech různých místech spustily kotvu a došlo k přerušení kabelů na třech místech, což způsobilo, že burza se neotevřela podle plánu. Jediným státem, který neměl jako by náhodou neměl přerušený datový tok byl největší přítel USA Izrael. Sabotáž nebo náhoda?
Závěry? Bděte!
Autoři studie doporučují všem Evropskému parlamentu bdělost, zesílenou spolupráci a sdílení informací. EP by měl podle autorů studie požádat novou koordinační pracovní skupinu, aby vypracovala návrh na to, jak lze posílit ochranu kabelů prostřednictvím zlepšené průmyslové spolupráce. Dále, aby zvážil zařadit odolnost kabelů jako základní prvkem všech plánovaných regionálních strategií. A do námořního územního plánování, tak aby se místům, kde je kabel položen vyhnuly i rybářské lodě.
Autor: Martina Sladká
Tagy