V Králíkách, kam se Oldřich Čech přestěhoval v útlém dětství, už celá léta panovala tradice vyřezávaných hraček, ale i jiných výrobků. S odsunem Němců z pohraničního území však rodinná výroba zanikala, a jedním z posledních, kdo ještě starému řemeslu v 80. letech minulého století rozuměl, byl Josef Schwarzer. Právě u něj se Čech učil.
„Řemeslnou zručnost jsem získal při modelování letadýlek. Později, zhruba v patnácti letech, jsem začal i s řezbářstvím. Pak přišla řada i na výrobu figurek, ale měl jsem vlastní styl. Až u pana Schwarzera jsem začal vyřezávat stejným způsobem jako on,“ popisuje svoje začátky. Definitivně se tak rozhodl navázat na králickou tradici vyřezávání.
Mechanické Vánoce ukazují pohyblivé betlémy i hračky ze starých časů |
Dnes už se mu věnuje přes dvacet let a patří mezi poslední z řezbářů, kteří tak činí. Základy se snaží naučit i svou dceru. A v čem jsou králické figurky specifické?
„Králický styl je specifický tom, že se vyrábí zvlášť tělo a ruce postavy, a pak se dolepují i ostatní komponenty,“ vysvětluje Čech. Celá figurka je vyrobená ze dřeva. „Vyřezávám z lípy nebo vařeného smrku. Smrk se řeze mokrý a teče z něj voda. Ale je měkčí a lépe se s ním pracuje. Jen u něj musím být opatrnější, abych se nepořezal,“ dodává řezbář.
Figurka se řeze po vláknech, proto je ve své podstatě jednoduchá. Má ovšem své specifické barvy, které dnes mohou být trochu křiklavé. „Dřív tomu tak nebylo. Starší odstíny jsou jemnější, protože se do nich přidávala křída. Stáří figurky se pozná i podle jejího oblečení,“ doplňuje Čech.
Po vyřezání se figurka přetře klihem. Na něj přijde křída, pak každá barva zvlášť, a na závěr se figurka dvakrát lakuje. Samotný proces vyřezání figurky může být záležitost dvaceti minut, jak ale sám Čech přiznává, v součtu má figurku v ruce minimálně hodinu právě kvůli vyjmenovaným dodělávkám.
Základní betlém mu zabere zhruba jeden den. Tvoří ho malý Ježíšek, Panna Marie, Josef a nad nimi anděl Zvěstovatel. Větší betlémy mohou zabrat i týdny, často se doplňují o postavu pastýře a oveček.
Figurek je hodně, oblíbené jsou u sběratelů
„Je to můj koníček, který mi přerůstá přes hlavu,“ směje se Čech, který vyřezává celoročně. „Ale snažím se spíš od září do března. Protože jinak se věnuji řezbě i větších figur, a také opravuji nábytek a betlémy pro muzea,“ popisuje.
Ten králický ovšem zůstává hlavní doménou. A každý je trochu jiný. „Figurky jsou si vždy podobné, měním jim jen barvy a oblečení. Pozadí je ovšem můj výmysl,“ vypráví slánský rodák, který vždy maluje i pozadí betléma.
Truhlář už přes dvacet let vyrábí betlémy. Všechny prodává do Německa |
Zájem o jeho betlémy stále přetrvává. „Figur je hodně, a tak se dají dobře sbírat, proto je mají v oblibě sběratelé, kteří je často kupují,“ říká Čech.
Standardně k výrobě používá dláta ze starých sad po tamních řezbářích. Využívá také řezbářské nože. Jeho levá ruka si některé z nich důvěrně pamatuje, králický řezbář si však z drobných úrazů nic nedělá.
„Poslouchám u toho hudbu, a občas sám hraji na ukulele. Upravil jsem si ho, abych na něj mohl zahrát i svou děravou a osekanou levačkou,“ říká. A na závěr dodává: „Baví mě to i po těch letech. Nejlepší je, že z toho lidé mají radost.“
