„Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci,“ říká pro agenturu DPA třicetiletá Amira, jež žije v Kolíně nad Rýnem. Jistá právnička, která vyrostla v Berlíně, také popisuje, že zažila nadávky a ponižování a že už se necítí v bezpečí. V celé zemi žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Sama je vzdělaná, zrovna píše doktorskou práci. V posledních týdnech ale slýchá, že je v Německu zcela cizí, že se má nejdříve naučit německy nebo dodržovat pravidla platná v Německu. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože „se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně“.
Máme problém s antisemitismem muslimů, řekla německá ministryně vnitra |
Yasemin El-Menouarová, expertka na náboženství z Bertelsmannovy nadace, říká, že mnoho muslimů v Německu má pocit, jako by se opakovala situace po teroristických útocích z 11. září 2001. I tehdy podle ní němečtí muslimové byli pod tlakem, aby k útokům, jež ve Spojených státech provedla teroristická organizace Al-Káida, zaujali nějaký postoj.
Nyní většinová společnost pohlíží na muslimy tak, jako by byli reprezentanty zemí, odkud údajně pocházejí, a částečně nesli odpovědnost za to, co se tam děje. „Kvůli tomu u nich sleduji velkou frustraci,“ říká El-Menouarová. Během současného konfliktu na Blízkém východě přitom mezi muslimy v Německu pozoruje velkou vlnu soucitu s lidmi na obou stranách.
Podle předsedy ZMD Aimana Mazyeka zažívají děti z muslimských komunit ve školách stigmatizaci, někde se objevily dokonce případy takzvaných „testů smýšlení“. V nich jsou žáci s muslimskými kořeny dotazováni ohledně názorů na konflikt na Blízkém východě a na Hamás. Někde se takto pokoušeli získat i informace o názorech rodičů, což Mazyek označuje za nepřijatelné.
Rodí se druhé Německo, islamistické, znepokojuje policisty i politiky |
Podle El-Menouarové panuje už dlouho v Německu skepse ohledně muslimů a jejich náboženství. „Islám je v menší míře považován za náboženství, lidé si ho spojují spíše s islamismem a terorem. Muslimy podezírají, že přijímají nábožensky motivovaný extremismus a teror,“ dodává.
Odborník na islám Jörn Thielmann připomíná, že islámské spolky teror ze strany Hamásu opakovaně odsoudily, zasazují se za bezpečné podmínky pro židy, a přesto jsou neustále pranýřovány. „Mnoho muslimů jsou němečtí občané, vyrostli tady, chodili tu do školy a mají se ospravedlňovat za něco, o čem vědí stejně málo jako katolík pan Müller nebo evangelička paní Meyerová,“ ptá se Thielmann.
OBRAZEM: Německé mešity se přátelsky obnažily. Nabízejí prohlídky i přednášky |
Podle Thielmanna panují obavy, že především v případě mladých muslimů může mít dlouhodobé následky to, že se cítí ublíženě, že jsou nespravedlivě nálepkováni jako ti, kteří chápou teroristy nebo s nimi sympatizují. Dirk Helman z Centra pro turecká studia hovoří o rozštěpení společnosti. To se projevuje „ve stále otevřenějším antisemitismu, ale i v nenávisti vůči muslimům“.
 |
Mazyek varuje, že hlavně u mladých by atmosféra kolektivního podezřívání mohla mít za následek znepokojivé odcizení. Někteří by pak mohli uváznout v sítích extremistů. Amira říká, že ona a mnoho jejích známých se setkává s „mikroagresí“ – se zesměšňujícími vyjádřeními nebo s drobným postrkováním.
„Pracujeme tady, vychováváme tu děti, spoluutváříme společnost, a přesto se stále více zpochybňuje, že sem patříme,“ stěžuje si tato žena. Právnička z Berlína říká, že má pocit, že velkou část toho, co tvoří její identitu, tedy to, že je Palestinka, musí skrývat ve strachu před negativními reakcemi.
Propalestinský dav v Berlíně zapaloval auta, na synagogu přiletěly molotovy |
El-Menouarová si je vědoma toho, že i mezi muslimy panují radikální nálady a antisemitismus vztahující se zejména k Izraeli. „Nicméně v Německu je antisemitismus, který se táhne napříč společností, tedy včetně muslimské komunity. Ukazovat jen na tuto skupinu by bylo špatné a vedlo by to k dalšímu štěpení,“ myslí si.
Podle Thielmanna islamisté pro své účely šikovně využili některá shromáždění a pak od muslimů zaznívala radikální hesla schvalující útoky Hamásu. „Muslimské spolky se proti tomu důrazně ohradily,“ připomíná.
Slovní útoky, agresivita nebo nálepkování podrývají jistotu berlínské právničky s palestinskými kořeny. Německo považuje za svoji vlast. „Nicméně poprvé vážně uvažuji o tom, že tuto zemi opustím a emigruji. A tak to necítím jenom já,“ říká.
Německo podniklo razii proti islámským radikálům, zaměřilo se na aktivity Hamásu:
23. listopadu 2023 |
