Podle izraelského deníku Haarec mají někteří izraelští činitelé obavy, že by Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) mohl Izrael obvinit z genocidy v Pásmu Gazy. Tento strach vyplývá z obvinění Jihoafrické republiky, která se na ICJ obrátila koncem minulého roku kvůli izraelskému vojenskému postupu v Gaze, kde podle údajů Hamásem ovládaných úřadů zemřelo kolem 22 000 Palestinců.
Jihoafrická republika tvrdí, že Izrael v Gaze páchá genocidu a netrestá osoby, které ke genocidě podněcují. Izrael, který reaguje na říjnový útok palestinského radikálního hnutí Hamás, jenž si vyžádal kolem 1200 mrtvých, to popírá a tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo.
🇮🇱🇵🇸 V Izraeli se bojí obvinění z genocidy. Mezinárodní soudní dvůr může vydat příkaz k zastavení palby, obrátila se na něj Jihoafrická republika. Situaci v Izraeli a Pásmu Gazy dál sledujeme v ONLINE reportáži https://t.co/M0R9btjbNg⤵️
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) January 2, 2024
Podle Haarec v článku píše o obavách bezpečnostních činitelů a státního zastupitelství a informuje o vysoce postaveném izraelském právním expertovi, který v uplynulých dnech varoval nejvyšší vedení izraelské armády před „reálným nebezpečím, že soud vydá příkaz vyzývající Izrael k zastavení palby“. Izrael by podle odborníka byl takovým rozhodnutím vázán.
Pokud by takto soud rozhodl, panuje podle deníku obava, že by to vedlo k izolaci Izraele a třeba také sankcím vůči němu či bojkotu izraelských firem.
Expertka na mezinárodní právo z Haifské univerzity Shelly Aviv Jeiniová je přesvědčena o tom, že jihoafrickou stížnost nelze brát na lehkou váhu. K prokázání zločinu genocidy je podle ní potřeba dvou věcí – jednak dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a jednak ukázat na konkrétní činy, které tento cíl naplňují.
Další právnický expert Eliav Lieblich z univerzity v Tel Avivu má za to, že některá extremistická vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů skutečně mohou být považována za důkaz záměru ublížit civilním obyvatelům Gazy.
Mezinárodní soudní dvůr sídlí v haagském Paláci míru v Nizozemsku a je jedním z šesti hlavních orgánů OSN. Jeho hlavním úkolem je řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů. Rozsudky ICJ jsou konečné a nelze se proti nim odvolat, soud ale zároveň nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily.