Podle agentury Reuters chce Izrael umožnit tisícům rezervistů návrat do civilního zaměstnání. Zároveň reaguje na sílící tlak mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy, které žádají přechod k méně intenzivním bojovým operacím.
„V severní oblasti Pásma Gazy přejdeme na novou koncepci bojů v souladu s vojenskými úspěchy v terénu,“ uvedl Galantův úřad v prohlášení, které představuje hlavní principy ministrovy představy o dalších fází války.
Online reportáž |
Ministr ve zprávě uvedl, že operace na severu pásma budou zahrnovat razie, demolice tunelů, cílené letecké a pozemní údery a akce zvláštních jednotek. Na jihu, kde nyní přebývá většina z celkových 2,3 milionu obyvatel obléhaného pásma, často ve stanech a provizorních přístřešcích, bude armáda pokračovat v pozemní operaci ve snaze o likvidaci velitelů Hamásu a osvobození rukojmích.
„(Operace) bude pokračovat tak dlouho, jak to bude považováno za nezbytné,“ uvádí se v prohlášení.
Po válce už Hamás nebude Pásmo Gazy ovládat a Izrael si vyhrazuje právo na tomto území svobodně operovat, uvedl Galant. Dodal nicméně, že v oblasti nebudou přítomni izraelští civilisté a spravovat ji budou palestinské úřady.
Izrael ve válce |
„Obyvatelé Gazy jsou Palestinci, a proto ji budou mít na starost palestinské orgány pod podmínkou, že nebude docházet k nepřátelským akcím nebo hrozbám vůči státu Izrael,“ uvádí se v prohlášení.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v odvetě za krvavé útoky Hamásu ze 7. října, při nichž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí a zhruba 240 odvlekli do Gazy jako rukojmí. Následné izraelské bombardování a pozemní operace v Pásmu Gazy si od té doby podle aktuální bilance palestinských úřadů řízených Hamásem vyžádaly téměř 22 500 životů. Převážná většina obyvatel pásma byla nucena opustit své domovy, poškozeno či zcela zničeno bylo podle některých zpráv 70 procent všech budov.
