„Můj apel jako ministra vnitra byl od počátku ten: komunikujme otevřeně v maximální možné míře informace, které se zveřejnit dají,“ prohlásil Rakušan. Nyní by se k tomu tedy vyjadřovat již neměl, protože ani GIBS pod ministerstvo nespadá.
„Úřad vnitřní kontroly i na můj popud věc v co možná nejkratší době prošetřoval. Teď už je řada na Generální inspekci bezpečnostních sborů. V téhle chvíli bych se k tomu jako ministr ani vyjadřovat neměl,“ dodal s tím, že jistě bude konfrontován se závěry šetření inspekce stejně jako policejní prezident.
 |
„Pachatel je znám, pachatel je mrtev, vyšetřuje se odborně mnohonásobná vražda kriminalistickými postupy pod dohledem státního zastupitelství. Až poté bude možné zveřejnit další množství informací. S čím policie přišla, je sebekritika, že informační toky mezi policií a vedením fakulty nebyly takové, jaké měly být. S tím přišla vnitřní kontrola. Já už další otázky klást nebudu, ty bude klást GIBS, který přijde s nějakým závěrem. Ten postup je správný, takový má být,“ doplnil.
Policie neinformovala vedení fakulty
Mezi vyjádřeními policistů a zástupci filozofické fakulty nevidí ministr vnitra výrazné rozpory. I policie sama podle něj aktivně uznala, že při komunikaci s vedením univerzity chybovala.
Vnitřní kontrola policie zjistila, že policisté při samotném zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně, lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy. Během pátrání po studentovi kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům totiž neinformovali vedení fakulty, ale jen přítomné zaměstnance školy.
Vedení Univerzity Karlovy následně na webu uvedlo, že je policie neinformovala i přesto, že věděla, že jsou v hlavní budově filozofické fakulty. Proděkan Jakub Rákosník podle svého vyjádření policistu, který studenta ještě před střelbou v budově na náměstí Jana Palacha hledal, informoval o tom, že v prvním patře zasedá kolegium děkanky. Řekl mu, že jeho členové jsou policii v případě potřeby okamžitě k dispozici. Policisté se však dále dotazovali administrativních pracovníků, nikoli vedení.
Nevyloučil chyby
Rakušan nevyloučil chyby policie při zásahu i po něm. Přiznal, že se někomu pomoc, které se dožadoval, v tu chvíli nemuselo dostat. „Ale v základu mobilizaci personálních kapacit a pokus lidem intenzivně pomoci všichni učinili,“ zmínil.
Ministr vnitra apeloval především na prevenci a maximální eliminaci rizika pro budoucí možné tragédie. „Stoprocentně se takové věci zabránit nedá,“ řekl. Informoval také o tom, že ho vláda pověřila, aby předložil sérii opatření pro reakci na krizové situace včetně finančních nároků.
Všechny fakulty by podle ministerstva vnitra měly vypracovat analýzu bezpečnosti svých budov. „Bez ní nemají přijímat obecná ochranná opatření,“ uzavřel.
Stěžejní je digitalizace zbraňového registru
Rakušan také chce, aby prodejci zbraní měli povinnost hlásit, že někdo kupuje podezřelé zbraně či větší množství zbraní. Nyní mohou prodejci podobné nákupy hlásit dobrovolně, podle ministra je ale potřeba povinnost legislativně zakotvit. Připomněl, že nová zbraňová legislativa, kterou nyní projednává Sněmovna, už přináší některá zpřísnění a zpřesnění zbraňové agendy, včetně digitalizace a modernizace.
„Digitalizace je v tomto případě zcela stěžejní, zbraňové registry mají mít zásadní úkol - provázat informace, poskytnout dobré analytické zázemí všem aktérům, kteří v celém procesu, než někdo v ČR dostane povolení užívat zbraň, do procesu vstupují. Je to provázání informací od prodejců zbraní, lékařů, zdravotnických systémů, z databází policie a centrálního registru zbraní,“ řekl ministr.
Podle Rakušana byl připravován ke zbraňové novele i doprovodný zákon, jeho předložení vládě ale bylo pozastaveno právě v reakci na tragickou událost z 21. prosince. Nový zákon má mimo jiné zkrátit z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, případně možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli.
Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Zákon by měl dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Měl také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, proti čemuž mají výhrady mimo jiné opoziční poslanci.
Nová pravidla by měla platit až od roku 2026 kvůli modernizaci centrálního registru zbraní a jeho propojení s dalšími složkami. Opatření týkající se povinného hlášení by podle Rakušana mohlo začít platit už letos v červenci.
Podle ministra vnitra je důležité, aby se debata o bezpečnosti nevedla politicky, ale aby na tématech byla shoda navzdory stranickým příslušnostem. „Aktivně se zabýváme například zákonem o držení zbraní,“ doplnil Rakušan.
Podle ředitele sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Jana Paďourka je v takových případech jako byla střelba na fakultě nutné se zaměřit především na vzdělávání veřejnosti. „Vyhneme se tak například traumatizaci malých dětí,“ řekl Paďourek.
Paďourek mluvil také o metodice vzdělávání pracovníků na univerzitách. Sdělil také, že ministerstvo vnitra připravuje celostátní kampaň na podporu duševního zdraví. „Budeme spolupracovat také s influencery v oblasti duševního zdraví. Kromě letáků, příruček nebo online prostoru využijeme také virtuální realitu,“ zmínil Paďourek.
Postřelil i dceru poslance
Policie představila výsledky vnitřní kontroly v úterý, podle závěrů zasahující policisté nechybovali. Zástupci Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia v úterý konstatovali, že postup policistů během střelby, při které student fakulty zabil 14 lidí a dalších 25 zranil, byl rychlý a profesionální.
Hodnotili jak postup během samotného zásahu, tak i při předchozím pátrání po podezřelém. Úřad nicméně doporučil zlepšit krizovou komunikaci s představiteli institucí či akcí, kde by se podobný útok mohl příště odehrát.
Ve čtvrtek pak zasedal sněmovní bezpečnostní výbor, který projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů přerušil na neurčito.
Poslanec ANO Jan Richter na výboru vytkl policii i vedení školy styl komunikace s poškozenými. Uvedl, že mezi zraněnými byla i jeho dcera. Stěžoval si, že ji policisté po poskytnutí první pomoci nechali nějaký čas v přepravním vaku ležet na chodníku před fakultou. Uvedl, že jeho dcera byla převezena do nemocnice až po hodině a 40 minutách od útoku.
Rakušan si po čtvrtečním zasedání výboru nechal vypracovat podrobnou zprávu o tom, jak obecně byla poskytována psychosociální pomoc lidem zasaženým střelbou na FF UK. „Bylo poskytnuto 635 osobních intervencí občanům, 300 intervencí pracovníkům integrovaného záchranného systému, 750 telefonických intervencí na různých telefonních linkách. Celkem byla poskytnuta krizovými interventy pomoc 1685 osobám,“ řekl vicepremiér.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková se proti slovům Richtera ohradila. „Pana poslance jsem ujistila, že se na mne může kdykoliv obracet. Univerzita si je vědoma, že potřeby zraněných budou různé a také v různý čas. Protože jsme seznam zraněných neměli, opakovaně jsme veřejně deklarovali, že uvítáme, pokud se nám zranění či jejich rodinní příslušníci ozvou a sdělí své potřeby a to, jak a s čím jim můžeme pomoci,“ komentovala rektorka výtky poslance ANO Richtera.
Policisté motiv pachatele, který po činu obrátil zbraň proti sobě, dál prověřují. V případě dvojnásobné vraždy v Klánovicích, z níž je také podezřelý, už vyloučili jako motiv vztah s oběťmi.
