Šampionát za humny, který měl odkrýt rozkvět české házené a mladé talenty? To mělo být německé Mistrovství Evropy, ale zůstalo jen u chtíče. Češi jeli do Mnichova s vidinou dobrého výsledku a základem měl být postup ze skupiny. Někteří družinu španělského kouče Xaviera Sabatého pasovali do pozice možného překvapení šampionátu. O to těžší procitnutí přišlo po třech zápasech. Zavřete oči, odcházíme.
Když nám los do skupiny namixoval úřadující mistry světa z Dánska, agilní Portugalce a trpaslíka z Řecka, mělo být jasno. Dány potrápíme, seč budou síly stačit, s Portugalskem si to rozdáme o postup a Řeky rozdrtíme. Pravda tohle všechno byla tak z jedné třetiny. Řeky jsme na závěr skupiny opravdu jasně přehráli, ale už nám o nic nešlo, bylo totiž jisté, že balíme kufry. Sabatého mise dopadla neúspěšně. To je více než jasné a bude se vůbec řešit jeho setrvání u reprezentace.
Jasná prohra 14:23 s Dánskem? To byl festival strachu, nerozhodnosti a nekvality v útočné fázi. Přitom nás dánský soupeř bral více než vážně. Tamní média dokonce psala o černém koni turnaje. Oni seveřané moc dobře věděli, kdo je nečekaně porazil na ME 2018. Ano, byla to parta kolem kanonýra a současného prezidenta házenkářského svazu Ondřeje Zdráhaly, která ve Varaždinu Dány zaskočila. Podruhé už si favorit vše pohlídal.
Někdy to vypadalo, že Češi mají zakázáno od doktora jít do rychlého brejku a španělský kouč se u lajny mohl pominout. Málokdo by se divil. Někdo může namítnout, že udržet Dány na 23 gólech je kumšt, ale vstřelit ještě o 9 branek méně, se rovná skoro ostudě. Dohrávání do křídel neexistovalo, pivot využíván jen málokdy. Šolíchání míče mezi spojkami? Tím už dneska přehrajete málokoho, ale určitě ne týmy na ME. Vždyť Češi nastřádali dohromady za úvodních 90 minut na turnaji pouhopouhých 21 branek.
Reprezentace v nedávné době sice prošla částečnou generační obměnou, ale mnohé se čekalo od Matěje Klímy, Stanislava Kašpárka a Tomášů Pirocha s Babákem. Jenže právě šikovní středoví hráči tým nestrhli. V klíčových momentech turnaje zůstali za očekáváním všichni, i když zrovna zmíněné spojky novicové na velké akci nebyly. Když se k tomu přidala špatná forma zkušeného Hrstky či výkony Tomáše Mrkvy, který tolik nečaroval, jak býváme zvyklí, je výsledek jaký, je. Ze čtyř úvodních poločasů na šampionátu, to byla třikrát bída. Jen druhá půle s Portugalskem vyšla, ale pozdě bycha honiti.
Vychýlená muška Čechy trápila i z těch nejjasnějších pozic – při sedmičkách. Proměnit tři sedmimetrové hody z devíti? Nehodná čísla reprezentačního výběru po Dánsku a Portugalsku. Ostatně, zpackané standardní situace stály Klímu a spol. možná postup. S Portugalskem jsme padli 27:30, přitom čeští reprezentanti dali jen dvě sedmičky ze sedmi, to jsou pak jednoduché počty.
Čestná výhra 29:20 nad Řeckem jen tlumila velkou míru očekávání a zlepšila Čechům ofenzivní statistiky.
Jistou dávku pochvaly zaslouží defenzivně laděné pilíře Matěj Havran, Dominik Solák či Štěpán Zeman, i když blokovat se pořádně začalo zase až proti Řecku. Proč šel pořádně les rukou nad hlavu až takhle pozdě?
Klobouky dolů před Martinem Galiou, je to takový „házenkářský Jaromír Jágr“, protože si znovu ve 44 letech ještě zachytal na ME. Měl spasit tým proti Portugalsku, když se nedařilo Mrkvovi, ale ani on nepomohl k obratu. Zatímco jedna legenda pomalu odchází ze scény. Objevují se nová jména jako Jaroslav Trkovský, Lukáš Mořkovský, Jonáš Patzel, už zmínění Piroch či Havran a další mladí hráči širšího kádru, kteří mají jedno společné. Narodili se po roce 2000. Německá zkušenost pro ně byla hořká, ale o to cennější do dalších házenkářských bitev. A příště hlavně nezapomeňte sbalit odvahu směrem do útoku v rozhodujících momentech, kluci.
Témata:
Česko, reprezentace, házená, blog, komentář, mistrovství evropy, sport, národní tým, Míče na házenou Míč na národní házenou na Heureka.cz
Související články
